V USA se po čtyřech letech sejde sbor volitelů, nejvíc hlasů by měl dostat Biden

Letošní situace je však výjimečná v tom, že se volební proces snaží neustále napadat stávající hlava státu Donald Trump, který odmítá uznat svou prohru a stále šíří nepodložená a již vyvrácená tvrzení o volebních podvodech.

Hlasování sboru volitelů je za normálních okolností považováno za formalitu, jíž široká veřejnost nevěnuje příliš mnoho pozornosti. Trumpův tým se však snaží využít veškeré právní a politické skuliny amerického nepřímého volebního systému k zvrácení výsledku hlasování v řadě klíčových států, kde prohrál. Ačkoliv jsou jeho naděje na úspěch podle expertů mizivé, a po pondělku ještě klesnou, prezident ve svém tažení nadále pokračuje.

Američtí voliči ve volbách ze začátku listopadu nevybírali přímo příštího prezidenta, ale 538 členů sboru volitelů. Každý stát v něm má zastoupení odpovídající počtu jeho křesel v obou komorách Kongresu. Ty nejmenší státy tedy mají tři volitele, nejlidnatější Kalifornie 55. Tři zástupce má také federální okrsek kolem hlavního města Washingtonu District of Columbia, který normálně v Kongresu nehlasuje. Aby mohl kandidát usednout v Oválné pracovně, musí mít na své straně nejméně 270 volitelů. Biden si podle výsledků voleb zajistil 306 hlasů oproti Trumpovým 232.

Státy na základě výsledku svých voleb vysílají do sboru volitelů jednotlivce, které nominovaly jednotlivé politické strany. Většinou se jedná o vysoce postavené stranické činitele či vysloužilé politiky, například v New Yorku bude jednou z volitelek někdejší ministryně zahraničí a neúspěšná demokratická kandidátka do Bílého domu Hillary Clintonová.

V USA se dlouhodobě vede spor ohledně toho, zda volitelé musí zvednout ruku pro kandidáta, za kterého byli do sboru vysláni, nebo zda se mohou řídit svým vlastním úsudkem. Většina států má zákony, které volitele za neuposlechnutí vůle voličů postihují. Mnoho jich však stále může hlasovat jinak, než se původně zavázali. To se v minulosti stalo mnohokrát, avšak jen v ojedinělých případech - tito "neloajální" volitelé dosud nikdy nezměnili konečné vyznění voleb.

Výsledky hlasování ve sboru volitelů budou známy již kolem pondělní půlnoci SEČ, o příštím prezidentovi tím však stále nebude rozhodnuto oficiálně. Státní úřady totiž listiny se záznamem o hlasování zašlou Kongresu, který 6. ledna na společné schůzi pod vedením viceprezidenta Mikea Pence otevře obálky ze všech států, hlasy sečte a oficiálně vyhlásí jméno příštího prezidenta a viceprezidentky. Nová hlava státu se pak chopí moci 20. ledna.

Trump se po volbách nejprve snažil zabránit některým státům v oficiálním uzavření výsledků a nominaci volitelů do sboru, což se mu však nepodařilo. Svou taktiku proto změnil a chce nyní mimo jiné přesvědčit některé státní zákonodárné sbory ovládané republikány, aby nominovaly vlastní volitele, kteří budou navzdory výsledkům voleb hlasovat pro něj. Pokud by se mu to podařilo, musel by se Kongres vypořádat se situací, kdy by obdržel z jednoho státu dva různé výsledky hlasování sboru volitelů. Žádný ze států se však zatím podle všeho nechystá Trumpovo naléhání vyslyšet. Prezidentovu snahu rovněž komplikuje řada zásadních právních překážek.