V USA se prezidentská kampaň vede ve stínu tří krizí. Jsou strašné pro Afroameričany

Nachází se země v okamžiku velké sociální transformace? Anebo budou nerovnosti, vyostřené epidemií koronaviru, přetrvávat či dokonce růst?

Otázky logicky zní uprostřed prezidentské kampaně, která postavila stávajícího republikánského prezidenta proti jeho demokratickému soupeři Joe Bidenovi.

Téměř 110.000 Američanů zemřelo kvůli koronaviru, což je nejvíce na světě. Několik desítek milionů dalších přišlo o práci po omezeních proti šíření nákazy. Současně americká města ovládlo mohutné protestní hnutí proti rasovým nerovnostem po smrti černocha George Floyda, zaviněné bílým policistou v Minneapolis.

Souběh těchto krizí je pro Ameriku podle slov filozofa Cornela Westa "okamžikem pravdy".

"Je to velmi těžké období," upozornil profesor politologie na Pensylvánské univerzitě Daniel Gillion. Tyto krize byly podle jeho slov "strašné" pro Afroameričany, kteří mají tradičně horší přístup k systému zdravotní péče, jsou mnohem chudší než jejich bílí spoluobčané a pravidelně se stávají oběťmi policejní brutality. "Nemohu si vzpomenout na období, kdy černí lidé prošli takovými problémy, utrpením a potížemi," dodal.

Epidemie covidu-19 disproporčně postihla afroamerickou komunitu. Zatímco míra nezaměstnanosti v květnu překvapivě poklesla na 13,3 procenta, u černých Američanů vzrostla na 16,8 procenta.

Ránu rasové nerovnosti bolestně oživilo drama v Minneapolisu, kde bělošský policista Derek Chauvin, natočený na videu, klečel kolenem na krku George Floyda, dokud ho neudusil.

"Černá Amerika má koleno na krku od zrušení otroctví. Nikdy jsme nebyli svobodní," řekla třicetiletá Kayla Petersonová na demonstraci v Minneapolisu.

Prezident Donald Trump se mohl snažit situaci uklidnit. Nestalo se tak a je obviňován z vyvolávání vášní bojovou rétorikou a výzvami k nastolení "práva a pořádku" proti "lupičům" a "žhářům".

Jeho provokativní odchod z Bílého domu, kdy s biblí v ruce odkráčel pózovat před kostel poškozený při demonstracích, měl vyslat signál jeho tradičním voličům, konzervativcům a protestantům.

Joe Biden, kterého Trump označuje za "nebezpečně nezpůsobilého" pro prezidentskou funkci, se po několika týdnech nepřítomnosti kvůli karanténě ve svém domě ve státě Delaware zdá odhodlaný chopit se příležitosti.

Sedmasedmdesátiletý veterán demokratické politiky vidí šanci, aby se ukázal jako sjednocující muž usmíření, schopný spojit progresivní a umírněné křídlo své strany a oslovit nezávislé voliče, které už Trump odpuzuje.

"Je nejvyšší čas, aby se příslib této země stal skutečností pro všechny její obyvatele," napsal v pátek na twitteru.

Odborníci se domnívají, že navzdory této chaotické atmosféře má Trump dobrou vyhlídku na znovuzvolení.

"Pokud se prezidentovi podaří konstruktivně hovořit o rasové otázce, pokud bude schopen prosadit oživení v oblasti zdraví a ekonomiky, projeví se jako teflonový prezident, na kterém nic neulpí," "poznamenal Daniel Gillion.

Donald Trump však v poslední době prožívá erozi preferencí v předvolebních průzkumech, a to zejména mezi dvěma skupinami, které jsou pro jeho úspěch zásadní: starší lidé a evangeličtí křesťané.

Jeho pomalá reakce na začátku pandemie, stejně jako hrozby poslat armádu do ulic amerických měst, mu mohly odcizit část voliček.

Bělošky jsou "pobouřeny jeho přístupem k pandemií", míní Nadia Brownová, docentka politologie a africkoamerických studií na Purdueově univerzitě v americké Indianě.

To vše neskýtá Joe Bidenovi stejnou šanci na vítězství, jakou má jeho soupeř.

"Kočka má sedm životů, ale Trump jich má dvanáct," tvrdí Brownová.