Venezuelské univerzity bojují o přežití kvůli covidu-19. Krvácíme, říká rektorka

Téměř tři století stará univerzita trpí nejen karanténou, která byla kvůli koronaviru zavedena, ale také šest let trvající ekonomickou krizí, která vedla ke snížení rozpočtu a emigraci zhruba 30 procent absolventů.

Chátrání univerzitní infrastruktury se plně projevilo v červnu, když se zřítila část střechy vnějšího podloubí, informuje Reuters. To je součástí ikonického kampusu, který byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Jak potíže této vysokoškolské instituce ukazují, Venezuele hrozí ztráta celé jedné generace absolventů a studentů. Země, která potřebuje rekonstrukci, tak zůstává bez lidských zdrojů, jelikož většina vysokoškoláků žije v zahraničí.

Mnoho studentů prostě získá titul a pak ze země odjede, říká rektorka Cecilia Garciová. "Jednoduše krvácíme," říká. A jak klesá počet studentů, tak se snižují i platy učitelů. Někteří z nich si vydělají jen 1,5 dolaru (zhruba 35 Kč) měsíčně.

"Všechno chátrá," říká předseda univerzitního svazu studentů David Sosa. Při procházce ukazuje stropy, ze kterých padá omítka, či přeříznuté kabely. "Mrzí nás, že musíme jen čekat, až další země vymyslí řešení jako očkování (proti koronaviru), když Venezuela měla historicky prvotřídní univerzity," dodává Sosa.

Venezuelský lékař a vědec Jacinto Covit vystudoval na UCV, říká Victor Marquez, vedoucí sdružení vysokoškolských učitelů na této univerzitě. "Vláda, která ničí základy společenského rozvoje, jako je vzdělání, (...) připravuje pro svou zemi otřesnou budoucnost," dodává Marquez.

Sosa a Marquez tvrdí, že vláda se skrze škrty v rozpočtu snaží nechat univerzitu, která vládní politiku nepodporuje, vyhladovět. Vláda tvrdí, že vysoká škola vede levicovou vzpouru. Venezuelské ministerstvo informací neodpovědělo na žádost o komentář.

Univerzita byla založena v roce 1721 a téměř dvě století působila v klášterním komplexu ve středu Caracasu. Ve 40. letech vláda darovala univerzitě pozemky na výstavbu "univerzitního města". Jednalo se o prostor o celkové výměře 152 hektarů, z nichž 90 hektarů tvoří zeleň, uvádí Aglais Palauová, předsedkyně rady na ochranu a rozvoj univerzity.

Gustavo Izaguirre, děkan architektonické fakulty, říká, že univerzita by potřebovala na údržbu v příštích deseti letech o 15 milionů dolarů ročně (345 milionů Kč) více.

V roce 2008 měla univerzita provozní rozpočet ve výši zhruba půl miliardy amerických dolarů (11,5 miliard Kč). "Nyní celý rozpočet Ústřední venezuelské univerzity stěží dosahuje dvou milionů dolarů (46 milionů Kč)," uvádí Izaguirre. "Jak s tím můžeme dělat nějakou údržbu," ptá se. Ve Venezuele "potřebujeme zdatnou pracovní sílu", protože "všem budovám v zemi hrozí nebezpečí", uvádí příklad.