Volby USA: Hlasovat nemůže 5,2 milionu odsouzených. Je mezi nimi mnoho černochů a žen

"Základním kamenem každé demokracie je právo volit," uvedla výkonná ředitelka projektu Amy Fettigová. "Zákony, které znemožňují lidem volit, destabilizují komunity a rodiny v Americe již po desetiletí tím, že jim odpírají možnost vyjádřit se ohledně jejich budoucnosti," dodala.

V USA nemůže kvůli podobným opatřením hlasovat jeden ze 44 Američanů, a to i přesto, že více než polovina amerických států přijala v posledních 25 letech kroky, jejichž cílem bylo volební právo rozšířit.

Zákony ohledně ztráty volebního práva pro odsouzené se významně odlišují stát od státu. Ve Vermontu, Maine či ve federálním okrsku District of Columbia mohou svůj hlas odevzdat i ti zločinci, kteří stále ještě pobývají za mřížemi. Podobná pravidla přitom platí ve většině evropských zemí včetně ČR.

Některé americké státy však obnovují volební právo občanů až po uplynutí jejich pobytu za mřížemi, jinde až po nějaké době poté, co opustí vězení, například po konci podmíněného trestu. V několika státech pak lidé odsouzení za určité zločiny ztrácí volební právo doživotně, vrátit jim ho může svým rozhodnutím jen guvernér.

Opatření přitom nepoměrně více dopadají na americké černochy. Podle organizace Sentencing Project je v USA průměrně každý 16. černoch bez volebního práva. V sedmi státech - v Alabamě, na Floridě, v Kentucky, v Mississippi, v Tennessee, ve Virginii a ve Wyomingu, pak nemůže k urnám přijít asi každý sedmý dospělý černoch. "Je patrné, že nerovnosti v systému trestního soudnictví souvisí s nerovnostmi v politickém zastoupení," uvádí autoři studie.

Volit nemůže rovněž nejméně 560.000 Američanů latinskoamerického původu, přičemž asi 34 států upírá volební právo této skupině obyvatel ve větší míře než většinové populaci. Omezení volebního práva se týká 1,2 milionu žen.

Nejvíce odsouzených přitom nemůže volit v jižanských státech, které historicky upíraly volební právo černošské populaci na základě rasových segregačních zákonů. V Alabamě, Mississippi a Tennessee nemůže k urnám osm procent dospělé populace.

Florida pak registruje největší absolutní počet dospělých bez volebního práva, a to 1,1 milionu. Tento stát, který často určuje osud prezidentských voleb, od roku 2018 navrací volební právo všem odsouzeným, kteří splnili všechny podmínky svého trestu.

Tamní republikáni však vedou spor s demokraty ohledně toho, zda trestanci musí k opětovnému získání práva hlasovat rovněž splatit veškeré pokuty, které jim přikázal soud. Začátkem letošního roku dospěl federální soud k závěru, že takovou podmínku lze vykládat jako nutnost zaplatit za právo hlasovat, což je neústavní. Jeho rozhodnutí však zvrátil v září odvolací soud.

Podle volebních expertů by se bývalí trestanci zřejmě častěji klaněli na stranu demokratů. Vzhledem k těsným volebním rozdílům na Floridě by tam proto rozšíření volebního práva mezi osobami s kriminální minulostí mohlo promluvit i do politických poměrů v nejvyšších patrech americké politiky.