Volby USA: Rozhoduje se i o novém složení Kongresu, bude řada místních referend

Klíčové jsou zejména volby do Kongresu, v nichž se rozhoduje o všech křeslech ve Sněmovně reprezentantů a o třetině mandátů v Senátu. V některých státech a teritoriích budou voliči rovněž vybírat nové guvernéry.

Ačkoli bývá prezident Spojených států často označován za nejmocnějšího muže na světě, bez jemu nakloněného Kongresu je pro něj zejména v současném politickém klimatu obtížné prosadit důležité zákony. I kdyby se tak demokrat Joe Biden dostal do Bílého domu, na což má podle průzkumů a modelů v současnosti větší šanci než jeho sok Donald Trump, Senát s republikánskou většinou by mu mohl bránit v prosazení reforem například v oblasti zdravotní péče, klimatu, či pomoci americké ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Touhu po ovládnutí Senátu u demokratů ještě zdůraznilo nedávné úmrtí soudkyně nejvyššího soudu Ruth Baderové Ginsburgové, jejíž nástupkyni do funkce potvrzuje právě horní komora Kongresu. Demokraté hlasitě protestují proti nezvykle rychlému jmenování konzervativní soudkyně Amy Coneyové Barrettové do funkce, se svou současnou menšinou v Senátu však nemohou procesu zabránit.

Každý stát vysílá do Senátu dva zástupce nehledě na počet obyvatel. Wyoming s necelými 600.000 obyvateli má tedy v horní komoře stejný hlas, jako téměř 40milionová Kalifornie. Jelikož demokraty v současné době volí spíše voliči v hustěji obydlených oblastech, jako jsou velká města, a k republikánům se kloní častěji lidé z venkova, čelí demokraté znatelné strukturální nevýhodě při snaze získat v Senátu převahu.

Podle serveru FiveThirtyEight je v Senátu venkovské obyvatelstvo zastoupeno asi dva až třikrát silněji než Američané žijící ve městech, ačkoli jsou na úrovni celých USA tyto dvě skupiny obyvatel stejně početné. Dokud se tedy zásadně nepromění voličské koalice obou hlavních stran, budou demokraté převládat v Senátu pravděpodobně méně často než republikáni.

Demokraté však letos mají výhodu, protože obhajují jen 12 křesel z celkových 35, o nichž se bude rozhodovat. Podle pozorovatelů přitom reálně hrozí ztráta mandátu jen dvěma demokratům, zatímco republikáni by podle průzkumů mohli přijít až o deset křesel.

Nyní je v horní komoře 53 republikánských senátorů, opozice tam disponuje 47 hlasy. Aby tak demokraté horní komoru ovládli, musí republikánům sebrat čtyři křesla, respektive tři, pokud vyhraje Biden a jeho spolukandidátka Kamala Harrisová. Americký viceprezident je totiž šéfem Senátu a může rozhodovat v případě vyrovnaného počtu hlasů.

Podle modelu serveru FiveThirtyEight mají nyní demokraté šanci asi 72 procent, že získají po volbách v Senátu převahu. Podobně jako u prezidentské volby lze v některých státech téměř s jistotou říci, jak tam hlasování dopadne. Osud horní komory se tak bude rozhodovat jen v hrstce z nich, mezi nejsledovanější patří Arizona, Colorado, Montana, Iowa, Severní Karolína a Maine.

Demokraté již nyní disponují většinou ve Sněmovně reprezentantů, kterou se jim podle většiny modelů s velkou pravděpodobností podaří obhájit. Všichni zákonodárci v dolní komoře se musí každé dva roky ucházet o znovuzvolení, podle analytiků je však letos nejistý výsledek jen asi v desetině ze všech 435 volebních okrsků.

V 11 státech a dvou přidružených teritoriích se budou rovněž volit guvernéři, kteří jsou hlavami exekutivy. V současnosti má 26 z 50 amerických států republikánského guvernéra a zbytek patří demokratům. Podle serveru Politico mají republikáni šanci, že se jim podaří od demokratů získat guvernérské křeslo v Montaně a v Západní Virginii.

Volby v USA doprovází velké množství místních referend

Konzumace marihuany pro rekreační účely je v současnosti legální v 11 státech USA, k nimž by se brzy mohly připojit další čtyři. Voliči v Arizoně, Montaně, New Jersey a Jižní Dakotě se rozhodnou, zda chtějí nyní zakázanou rostlinu a výrobky z ní legalizovat a tím umožnit jejich prodej a patřičnou úpravu místních zákonů. Stát Mississippi má pak rozhodnout o povolení marihuany pro lékařské účely.

Voliči v Mississippi budou kromě toho schvalovat novou státní vlajku, o jejíž změně rozhodli místní zákonodárci letos ve světle rozsáhlých protestů proti rasismu. Dosavadní zástava totiž jako poslední v USA obsahuje znak Konfederace, který je jedním ze symbolů otrokářského Jihu. Obyvatelé jižanského státu budou schvalovat návrh vybraný zvláštní komisí, podle nějž by na sobě nová standarta měla mít bílý květ magnólie.

Obyvatelé nejmenšího amerického státu Rhode Island budou zase rozhodovat o změně jména svého státu. Ten totiž stále odkazuje na otroctví, jelikož nese oficiální název "Rhode Island a plantáže Providence". Pokud obyvatelé schválí návrh místní guvernérky, bude se stát nově jmenovat jen Rhode Island. Ve státech Nebraska a Utah se bude hlasovat o návrhu na odstranění těch částí místních ústav, podle nichž je otroctví přípustné jako trest za zločin.

Řada států rovněž předkládá svým voličům k posouzení změny volebních zákonů. Na Aljašce a v Massachusetts se obyvatelé rozhodují, zda zavést na různých úrovních preferenční volební systémy. V nich voliči nevybírají jediného kandidáta, ale seřadí uchazeče podle svých preferencí. Kalifornie zase zvažuje, zda zavést volební právo v primárních volbách už od 17 let. San Francisco pak jako první z velkých amerických měst dává k posouzení možnost hlasovat v komunálních volbách od 16 let.

Voliči v Coloradu a Louisianě se rovněž vysloví k návrhům zpřísnění pravidel interrupcí. V Coloradu se bude schvalovat návrh zákazu interrupcí po 22. týdnu těhotenství kromě případů, kdy je v ohrožení život matky. Louisiana, jejíž vedení patří k jedněm z nejhlasitějších odpůrců potratů v USA, dává hlasovat o dodatku k místní ústavě, podle nějž žádné ustanovení základního zákona nezaručuje právo na potrat a nezakládá právo na financování s ním souvisejících procedur.

Kalifornie také dává svým voličům na zvážení, zda zrušit systém peněžitých kaucí pro stíhané osoby. Florida zase navrhuje postupné zvyšování minimální mzdy až na 15 dolarů (asi 350 korun) za hodinu k roku 2026.

Nezačleněné území USA Portoriko plánuje hlasování o tom, zda by se ostrov v Karibiku měl stát 51. státem USA. Referendum však není závazné, přidružení Portorika do USA by se totiž musel schválit Kongres.

Pravidla pořádání referend si stanovuje každý americký stát sám. V drtivé většině z nich je výsledek hlasování pro úřady závazný, v USA však existuje i formát nezávazného či "poradního" referenda.