Volby v USA: Georgia opět středem pozornosti, rozhodne se o většině v Senátu

V americkém státu Georgia ode dneška mohou přijít voliči odevzdat svůj hlas s předstihem před dvojicí ostře sledovaných druhých kol senátních voleb, jejichž oficiální datum připadá na 5. ledna. Na hlasování se ve Washingtonu upírá velká pozornost, rozhodne totiž o tom, která ze stran získá v Senátu většinu.

Horní komora Kongresu bude například schvalovat tisíce činitelů do významných pozic v nadcházející administrativě demokrata Joea Bidena a může také velmi účinně blokovat prezidentovy snahy o reformy.

Podle agentury Reuters bude výsledek záležet především na tom, kolik lidí nakonec přijde k urnám, přičemž vyšší účast obvykle svědčí demokratům. Údaje z dnešního dne by proto mohly nabídnout první vhled do toho, zda se podaří republikánským senátorům Davidovi Purduovi a Kelly Loefflerové obhájit svoje křesla, nebo zda je v Senátu nahradí jejich demokratičtí vyzyvatelé Jon Ossoff a Raphael Warnock.

Dreamers, DACA recipients, are every bit as American as any of us. I will have your back in the Senate. pic.twitter.com/CuQ6UB0TWb

— Jon Ossoff (@ossoff) December 14, 2020

Demokraté přitom potřebují získat obě křesla, po listopadových volbách mají totiž zajištěných 46 z celkových 100 senátorů. K tomu s nimi také hlasují dva nezávislí zákonodárci. Pokud by tedy v horní komoře usedl Ossoff i Warnock, měly by obě strany stejný počet senátorů. V případě nerozhodného hlasování však v Senátu podle ústavy rozhoduje viceprezidentka, která je z funkce předsedkyní horní komory. Tou se 20. ledna stane demokratka Kamala Harrisová.

Obě strany se proto snažily v posledních týdnech mobilizovat svoje voliče a druhé kolo senátních voleb prezentovaly jako souboj o odkaz odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa či o možnost, aby mohl Biden realizovat svůj program.

Georgia byla po desetiletí spolehlivou baštou republikánů, letos tam však v prezidentských volbách těsně zvítězil Biden jako první demokrat od roku 1992. Tento posun zapříčinily z části demografické změny, z části je výsledkem dlouhodobé kampaně tamních demokratů, kteří se snaží dostat k urnám co nejvíce nových voličů.

Podle Michaela McDonalda z Floridské univerzity již zaslalo 200.000 lidí svůj hlas poštou, podle jeho očekávání by přitom k volbám mohlo přijít nakonec mezi 3,5 až čtyřmi miliony voličů, což by znamenalo velmi vysokou účast. V prezidentských volbách tam odvolilo asi pět milionů lidí.

Do voleb v posledních týdnech vstoupila ještě další proměnná, kterou jsou Trumpovy neustálé útoky na legitimitu listopadových voleb. Prezident se kvůli nim dostal do sporu s tamním republikánským vedením, které trvá na tom, že volby proběhly férově a jejich výsledky nechalo několikrát přepočítat. Trump však nadále tvrdí, že došlo k masivním podvodům s korespondenčními hlasy, jeho týmu se o tom však nepodařilo přesvědčit soudy ani úřady.

Do Georgie v poslední době zavítal jak Trump, tak jeho viceprezident Pence, který se snažil příznivce republikánů přesvědčit, že ačkoliv podle prezidenta jen před necelými dvěma měsíci docházelo k masivním podvodům u uren, nyní už je situace pod kontrolou. "Tentokrát je pozorujeme. (...) Zažádejte si o korespondenční hlas a volte," řekl Pence.

Biden se chystá navštívit tamní metropoli Atlantu v úterý.

Související

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

Více souvisejících

Volby USA Senát USA USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 2 hodinami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 3 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 4 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 5 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 8 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 13 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy