Výsledek voleb napoví Florida. Bidenovi by pomohla, pro Trumpa je klíčová

Kvůli pandemii koronaviru a rekordnímu počtu absenčních voličů není letošní prezidentská volba ve Spojených státech spojována s volební nocí, nýbrž s volebním týdnem či týdny. Na konečné jméno vítěze se bude čekat. Odborníci hovoří o dnech až týdnech, i přesto by leccos mohly napovědět předběžné výsledky. 

Brzké výsledky jsou očekávány ve Virginii, Goergii, Ohiu a v Severní Karolíně, lepší povědomí o dalším vývoji voleb by však měla nabídnout i Florida. Zde se lístky začaly průběžně zpracovávat již před třemi týdny, příslušné komise by tak s jejich sčítáním měly začít hned v úterý. 

Byť je více než pravděpodobné, že řada lístků dorazí ještě během samotného dne voleb, jsou si místní státní příslušníci vcelku jisti, že předběžné výsledky budou známy ještě v noci nebo druhý den ráno. Právě Florida tak bude vcelku podstatným mezníkem, neboť v případě vítezství Joe Bidena se pro prezidenta Trumpa obhájení úřadu stává v podstatě nemožným. 

Na tom se shodují i analytici ze společnosti Decision Desk HQ. V simulacích, které společnost pro letošní volby vytvořila, vychází v 90 % případů jako vítěz Trump díky Floridě. Zatímco prezident si ale tento slunečný stát nemůže dovolit ztratit, Biden by dokázal vyhrát i bez něj, jen složitěji. Tyto dohady se odvíjejí od magického čísla 270, tj. minimálního počtu hlasů, které kandidát musí získat, aby byl zvolen prezidentem.

Florida se svými 15,6 miliony obyvatel nabízí kandidátům 29 volitelů. Stejný počet volitelů má i stát New York, více má už jen Texas s 38 a Kalifornie s 55. I proto je Florida tak klíčová. Kalifornie totiž tradičně volí modře, stejně tak New York. Texas se na druhou stranu kloní k republikánům, byť letos je podobně jako Arizona nebo Georgia jedním ze států na houpačce. 

Za předpokladu, že Trump Texas vyhraje, nutně navíc potřebuje Floridu. Ideálně pak ještě Pensylvánii, která jakožto jeden ze swing states, tedy států s poměrně vyváženou politickou podporou, má volitelů hned 20. Kombinaci Floridy a Pensylvánie jako klíč ke znovuzvolení nabízí kromě toho téměř každý analytický model.

Čistě matematicky může Trump bez Floridy stále vyhrát, musel by však zopakovat své vítezství z roku 2016. V praxi to znamená, že pokud ztratí Floridu, musel by Bidena připravit o Pensylvánii, Michigan a Wisconsin. V případě, že ztratí jak Pensylvánii tak Floridu, musí spoléhat na vítezství ve státech jako je Colorado nebo Virginie.

To se zdá být ovšem vzdálené od reality, neboť Hillary Clintonová oba státy v roce 2016 vyhrála, Biden si zde navíc udržuje výrazný náskok. Analytické modely kromě toho předvídají, že pokud Biden získá Floridu, měl by uspět i ve státech podobně rozmanitých, jako na příklad v Arizoně.

Odborníci však upozorňují na jinou kličku. Dle deníku The Atlantic by se Trump totiž teoreticky mohl v některých státech pokusit vyměnit volitele, aby tak ve finále hlasovali v jeho prospěch. Co se týče jmenování sboru velitelů, uděluje státům druhý článek Ústavy v podstatě neomezené pravomoci.

Všechny státy sice garantují svým občanům právo na volbu prezidenta s tím, že každý hlas určí finální složení volitelů pro každý stát, kteří nakonec prezidenta volí. Čistě teoreticky mohou ale státy volbu a jmenování volitelů volně přenechat své legislativě.

V takovém případě by tak státní legislativa přímo rozhodovala o složení volitelů, kteří následně zodpovídají za volbu prezidenta. Aktuálně přitom republikáni kontrolují legislativu ve 30 státech, demokraté pouze v 19. Těchto 30 států dává dohromady 305 hlasů, tj. o 35 více než je nutné minimum pro vítězství.

Kromě toho stojí v čele 22 států z výše zmíněných 30 také republikánský guvernér, což znamená, že pokud by se k výměně velitelů místní legislativy odhodlaly, nenajde se ani v jednom z těchto států demokratický guvernér, který by rozhodnutí případně vetoval. Jen pro představu, těchto 22 států představuje celkově 219 hlasů. 

Pravomoc rozhodovat o svých volitelích vložil státním legislativám do rukou Ústavní soud již v roce 1892, znovu pak roku 2000 v rámci rozsudku Bush vs. Gore. Toto rozhodnutí potvrdil soud i letos v červnu, dodal ovšem, že tyto pravomoci se mohou objevit v rozporu s Ústavou. Těch by se dle právních expertů dalo najít hned několik. 

Poukazují na příklad na to, že v minulosti byly soudy tomuto přístupu nakloněny, vždy se ale jednalo o změny před samotou volbou, nikoli během voleb nebo po nich. Ve většině států jsou totiž volitelé vázáni zvolením toho kandidáta, který v daném státě vyhrál. Povolební změny navíc narážejí na rozkol dvou federálních zákonů, kdy jeden sice vyžaduje jmenování volitelů v den voleb, zákon upravující sbor volitelů z roku 1887 však říká, že státy mohou jmenovat volitele i 41 dní po volbách.