Zbídačená Venezuela čelí další krizi: Z Kolumbie se vrátilo přes 33 tisíc emigrantů

Do Venezuely se z Kolumbie v posledních dvou týdnech vrátilo už přes 33.000 emigrantů, kteří svou vlast v předchozích letech opustili kvůli ekonomické krizi a represím režimu. Důvodem, proč se nyní vrací, jsou omezení nařízená kolumbijskou vládou v boji proti šíření koronaviru. Mnozí venezuelští emigranti si totiž v Kolumbii vydělávali pouličním prodejem a přišli tak o zdroj obživy.

Návrat tisíců emigrantů je ale nyní problémem pro venezuelský příhraniční stát Táchira, protože vláda zrušila rozhodnutí dopravit je do místa jejich dřívějšího pobytu. Podle serveru Infobae mohl být důvodem i nedostatek benzinu v této zemi zmítané krizí. O víkendu vláda rozhodla, že emigranti musí strávit 14denní karanténu ve státě Táchira.

Ještě před týdnem přitom autoritářský prezident Nicolás Maduro emigranty nadšeně vítal. "Očekáváme s otevřenou náručí naše krajany, kteří se v zahraničí stali oběťmi xenofobie a rozhodli se vrátit do vlasti," uvedl Maduro, jehož OSN i nevládní organizace viní z porušování lidských práv.

Proti ubytování migrantů v pohraničí jsou někteří místní obyvatelé, kteří se bojí rozšíření nákazy. Vláda chce navrátilce ubytovat zřejmě v tamních školách, které jsou nyní kvůli koronavirovým omezením zavřené. Jenže v řadě z nich neteče voda a jsou omezené dodávky elektřiny. Informovala o tom dnes agentura Europa Press.

"Kvůli nedostatku peněz nemají školy vodu ani pořádné osvětlení," uvedla Zuleika Menesesová z univerzity v San Cristóbalu, metropoli státu Táchira. Navrhla, ať vláda migranty ubytuje v kasárnách. "Ať je dají do kasáren, na izolovaná místa, protože my tu máme už skoro měsíc karanténu a má-li někdo z nich koronavirus, tak se tu nákaza rozšíří," obává se další místní.

Advokátka Raiza Ramírezová má ale jiný názor. "Většině Venezuelanů se nelíbí, jak se vojáci k civilistům chovají, protože nám vyhrožují, chtějí po nás úplatky. Někteří mají i zkušenost s mučením ve věznicích," vysvětlila Ramírezová, proč nesouhlasí s ubytováním migrantům v kasárnách.

Návrat emigrantů z Kolumbie umožnila venezuelská vláda i proto, že to využívá k propagandistické kampani. Otevřela pro ně dočasný humanitární koridor, protože hranice jsou jinak zavřené.

Do Kolumbie uteklo v předchozích několika letech před ekonomickou krizí a represemi Madurova režimu na 1,8 milionu Venezuelanů. V jejich vlasti je totiž nedostatek léků a základních potravin, časté jsou i několikadenní výpadky elektrické energie a vody a nemocnice se potýkají s nedostatkem zdravotnického materiálu, léků i personálu.

Venezuelané se vracejí domů, protože v Kolumbii už se neuživí pouličním prodejem, když se ulice kvůli omezením volného pohybu vyprázdnily. Řada z nich přišla o práci na stavbách či v restauracích, které jsou také zavřené. Kvůli koronaviru ale kolumbijská vláda vyhlásila od 24. března národní karanténu, která platí zatím do 26. dubna. Emigranti, kteří nemají legální status pro pobyt v zemi, navíc nemají zdravotní pojištění. A ti, co žijí na ulici, těžko mohou dodržovat časté mytí rukou.

"Politika otevřených dveří stála Kolumbii v posledních letech hodně peněz. V této výjimečné situaci kvůli koronaviru potřebujeme další finance," uvedlo v pondělí kolumbijské ministerstvo zdravotnictví, které požádalo mezinárodní společenství o další humanitární pomoc.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Více souvisejících

Venezuela ,  Kolumbie ,  uprchlíci ,  Nicolas Maduro ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

před 3 hodinami

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

před 7 hodinami

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 8 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 13 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 15 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy