Zbídačená Venezuela čelí další krizi: Z Kolumbie se vrátilo přes 33 tisíc emigrantů

Do Venezuely se z Kolumbie v posledních dvou týdnech vrátilo už přes 33.000 emigrantů, kteří svou vlast v předchozích letech opustili kvůli ekonomické krizi a represím režimu. Důvodem, proč se nyní vrací, jsou omezení nařízená kolumbijskou vládou v boji proti šíření koronaviru. Mnozí venezuelští emigranti si totiž v Kolumbii vydělávali pouličním prodejem a přišli tak o zdroj obživy.

Návrat tisíců emigrantů je ale nyní problémem pro venezuelský příhraniční stát Táchira, protože vláda zrušila rozhodnutí dopravit je do místa jejich dřívějšího pobytu. Podle serveru Infobae mohl být důvodem i nedostatek benzinu v této zemi zmítané krizí. O víkendu vláda rozhodla, že emigranti musí strávit 14denní karanténu ve státě Táchira.

Ještě před týdnem přitom autoritářský prezident Nicolás Maduro emigranty nadšeně vítal. "Očekáváme s otevřenou náručí naše krajany, kteří se v zahraničí stali oběťmi xenofobie a rozhodli se vrátit do vlasti," uvedl Maduro, jehož OSN i nevládní organizace viní z porušování lidských práv.

Proti ubytování migrantů v pohraničí jsou někteří místní obyvatelé, kteří se bojí rozšíření nákazy. Vláda chce navrátilce ubytovat zřejmě v tamních školách, které jsou nyní kvůli koronavirovým omezením zavřené. Jenže v řadě z nich neteče voda a jsou omezené dodávky elektřiny. Informovala o tom dnes agentura Europa Press.

"Kvůli nedostatku peněz nemají školy vodu ani pořádné osvětlení," uvedla Zuleika Menesesová z univerzity v San Cristóbalu, metropoli státu Táchira. Navrhla, ať vláda migranty ubytuje v kasárnách. "Ať je dají do kasáren, na izolovaná místa, protože my tu máme už skoro měsíc karanténu a má-li někdo z nich koronavirus, tak se tu nákaza rozšíří," obává se další místní.

Advokátka Raiza Ramírezová má ale jiný názor. "Většině Venezuelanů se nelíbí, jak se vojáci k civilistům chovají, protože nám vyhrožují, chtějí po nás úplatky. Někteří mají i zkušenost s mučením ve věznicích," vysvětlila Ramírezová, proč nesouhlasí s ubytováním migrantům v kasárnách.

Návrat emigrantů z Kolumbie umožnila venezuelská vláda i proto, že to využívá k propagandistické kampani. Otevřela pro ně dočasný humanitární koridor, protože hranice jsou jinak zavřené.

Do Kolumbie uteklo v předchozích několika letech před ekonomickou krizí a represemi Madurova režimu na 1,8 milionu Venezuelanů. V jejich vlasti je totiž nedostatek léků a základních potravin, časté jsou i několikadenní výpadky elektrické energie a vody a nemocnice se potýkají s nedostatkem zdravotnického materiálu, léků i personálu.

Venezuelané se vracejí domů, protože v Kolumbii už se neuživí pouličním prodejem, když se ulice kvůli omezením volného pohybu vyprázdnily. Řada z nich přišla o práci na stavbách či v restauracích, které jsou také zavřené. Kvůli koronaviru ale kolumbijská vláda vyhlásila od 24. března národní karanténu, která platí zatím do 26. dubna. Emigranti, kteří nemají legální status pro pobyt v zemi, navíc nemají zdravotní pojištění. A ti, co žijí na ulici, těžko mohou dodržovat časté mytí rukou.

"Politika otevřených dveří stála Kolumbii v posledních letech hodně peněz. V této výjimečné situaci kvůli koronaviru potřebujeme další finance," uvedlo v pondělí kolumbijské ministerstvo zdravotnictví, které požádalo mezinárodní společenství o další humanitární pomoc.

Související

Více souvisejících

Venezuela Kolumbie uprchlíci Nicolas Maduro Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy