Zbídačená Venezuela čelí další krizi: Z Kolumbie se vrátilo přes 33 tisíc emigrantů

Do Venezuely se z Kolumbie v posledních dvou týdnech vrátilo už přes 33.000 emigrantů, kteří svou vlast v předchozích letech opustili kvůli ekonomické krizi a represím režimu. Důvodem, proč se nyní vrací, jsou omezení nařízená kolumbijskou vládou v boji proti šíření koronaviru. Mnozí venezuelští emigranti si totiž v Kolumbii vydělávali pouličním prodejem a přišli tak o zdroj obživy.

Návrat tisíců emigrantů je ale nyní problémem pro venezuelský příhraniční stát Táchira, protože vláda zrušila rozhodnutí dopravit je do místa jejich dřívějšího pobytu. Podle serveru Infobae mohl být důvodem i nedostatek benzinu v této zemi zmítané krizí. O víkendu vláda rozhodla, že emigranti musí strávit 14denní karanténu ve státě Táchira.

Ještě před týdnem přitom autoritářský prezident Nicolás Maduro emigranty nadšeně vítal. "Očekáváme s otevřenou náručí naše krajany, kteří se v zahraničí stali oběťmi xenofobie a rozhodli se vrátit do vlasti," uvedl Maduro, jehož OSN i nevládní organizace viní z porušování lidských práv.

Proti ubytování migrantů v pohraničí jsou někteří místní obyvatelé, kteří se bojí rozšíření nákazy. Vláda chce navrátilce ubytovat zřejmě v tamních školách, které jsou nyní kvůli koronavirovým omezením zavřené. Jenže v řadě z nich neteče voda a jsou omezené dodávky elektřiny. Informovala o tom dnes agentura Europa Press.

"Kvůli nedostatku peněz nemají školy vodu ani pořádné osvětlení," uvedla Zuleika Menesesová z univerzity v San Cristóbalu, metropoli státu Táchira. Navrhla, ať vláda migranty ubytuje v kasárnách. "Ať je dají do kasáren, na izolovaná místa, protože my tu máme už skoro měsíc karanténu a má-li někdo z nich koronavirus, tak se tu nákaza rozšíří," obává se další místní.

Advokátka Raiza Ramírezová má ale jiný názor. "Většině Venezuelanů se nelíbí, jak se vojáci k civilistům chovají, protože nám vyhrožují, chtějí po nás úplatky. Někteří mají i zkušenost s mučením ve věznicích," vysvětlila Ramírezová, proč nesouhlasí s ubytováním migrantům v kasárnách.

Návrat emigrantů z Kolumbie umožnila venezuelská vláda i proto, že to využívá k propagandistické kampani. Otevřela pro ně dočasný humanitární koridor, protože hranice jsou jinak zavřené.

Do Kolumbie uteklo v předchozích několika letech před ekonomickou krizí a represemi Madurova režimu na 1,8 milionu Venezuelanů. V jejich vlasti je totiž nedostatek léků a základních potravin, časté jsou i několikadenní výpadky elektrické energie a vody a nemocnice se potýkají s nedostatkem zdravotnického materiálu, léků i personálu.

Venezuelané se vracejí domů, protože v Kolumbii už se neuživí pouličním prodejem, když se ulice kvůli omezením volného pohybu vyprázdnily. Řada z nich přišla o práci na stavbách či v restauracích, které jsou také zavřené. Kvůli koronaviru ale kolumbijská vláda vyhlásila od 24. března národní karanténu, která platí zatím do 26. dubna. Emigranti, kteří nemají legální status pro pobyt v zemi, navíc nemají zdravotní pojištění. A ti, co žijí na ulici, těžko mohou dodržovat časté mytí rukou.

"Politika otevřených dveří stála Kolumbii v posledních letech hodně peněz. V této výjimečné situaci kvůli koronaviru potřebujeme další finance," uvedlo v pondělí kolumbijské ministerstvo zdravotnictví, které požádalo mezinárodní společenství o další humanitární pomoc.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 
USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Více souvisejících

Venezuela Kolumbie uprchlíci Nicolas Maduro Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

před 1 hodinou

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

před 2 hodinami

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

před 4 hodinami

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

před 5 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

před 6 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

před 7 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

před 8 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 14 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí

Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy