Ani Rusko, ani USA. Země s nejrychleji rostoucím jaderným arzenálem mění globální rovnováhu sil

Podle této zprávy se Čína zařadila mezi hlavní hnací síly globálního jaderného závodu. Počet jejích jaderných hlavic vzrostl z 500 v lednu 2024 na přibližně 600 v lednu 2025. Ročně přibývá zhruba 80 až 100 hlavic, což představuje nejrychlejší tempo nárůstu mezi všemi devíti jaderně vyzbrojenými státy. Tento vývoj má pokračovat i v dalších desetiletích.

Rychlý růst potvrzuje i zpráva časopisu Bulletin of the Atomic Scientists a odhady amerického ministerstva obrany, které očekává, že do roku 2030 bude mít Čína přes 1 000 jaderných hlavic. K tomuto cíli směřuje rozsáhlá výstavba tří nových polí s mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM) v roce 2024 a dalších šesti lokalit, kde vzniká zhruba 350 nových sil.

Země navíc modernizuje svou jadernou výzbroj nejen na pevnině, ale i na moři a ve vzduchu. Zatímco nová generace raket DF-26 je schopna nést jak jaderné, tak konvenční hlavice, na moři se rozvíjí program ponorek typu 094, které nesou nové balistické rakety JL-3 s delším doletem. JL-3 nahradí starší rakety JL-2 a budou také nasazeny na budoucích ponorkách třídy 096.

SIPRI uvádí, že Čína aktuálně provozuje šest jaderných ponorek schopných nést dohromady až 72 raket. Vedle toho se také rozvíjí čínské strategické letectvo, což ukazuje na snahu o vyváženější a technologicky vyspělejší jaderný arzenál. Přibližně 132 hlavic je podle odhadů dosud ve skladech, připravených k integraci do nových zbraňových systémů.

Zásadní změnou je rovněž posun v jaderné doktríně. Zatímco Čína tradičně oddělovala jaderné hlavice od nosičů, nové poznatky ukazují, že některé střely jsou nově vyzbrojeny i v době míru. Tento krok by znamenal odklon od dosavadní strategie „minimálního odstrašení“, kterou nahradí důraz na připravenost k okamžité odvetě.

Oficiální čínská reakce na obavy mezinárodního společenství však byla odmítavá. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien prohlásil, že Čína stále dodržuje politiku nepoužití jaderných zbraní jako první a že její jaderná strategie zůstává obranná. Obvinil Západ z vytváření „čínské hrozby“ s cílem zatlačit Peking do odzbrojovacích jednání, kterých se Čína odmítá účastnit s ohledem na výrazně nižší počty jaderných zbraní oproti USA a Rusku.

Podle SIPRI existuje ke dni 1. ledna 2025 na světě 12 241 jaderných hlavic, z toho 9 614 v armádních zásobách a 3 912 rozmístěných na střelách nebo v letounech. Zhruba 2 100 z nich je ve vysoké pohotovosti – téměř výhradně u USA a Ruska, které dohromady vlastní kolem 90 % světového jaderného arzenálu.

Zpráva upozorňuje, že svět směřuje k méně stabilnímu a více konkurenčnímu jadernému prostředí. Zatímco během studené války vznikly účinné odzbrojovací dohody, současná geopolitická situace je mnohem roztříštěnější. USA plánují do roku 2053 vynaložit 1,7 bilionu dolarů na modernizaci jaderného arzenálu. Rusko nedávno upravilo svou jadernou doktrínu a rozšířilo možnosti použití jaderných zbraní i v případě ne-jaderných hrozeb.

Ve Velké Británii vláda v rámci obranné strategie 2025 investuje 15 miliard liber do modernizace jaderných zbraní, především ponorkové flotily. I další země se připojují ke globálnímu jadernému závodu – Severní Korea má podle SIPRI asi 50 hlavic a dostatek materiálu na dalších 40. Kim Čong-un veřejně prohlašuje, že jaderné zbrojení by mělo růst „bez omezení“.

Jaderná rovnováha se mění i v Jižní Asii. Indie má asi 180 jaderných hlavic, což je o něco více než Pákistán (170). Jejich květnový konflikt ukázal riziko eskalace z konvenční války do jaderného střetu. Vzhledem k tomu, že Čína má více než trojnásobek jaderných hlavic oproti Indii, narůstá tlak na Dillí, aby rozvíjelo své námořní jaderné schopnosti.

SIPRI konstatuje, že dosavadní jaderné odzbrojovací normy ztrácejí účinnost. USA odstupují od dohod s Ruskem kvůli absenci Číny, která je považována za stále důležitějšího jaderného hráče. Vzniká tak vakuum, které vede k nejistotě a vyvolává potřebu přezbrojení.