Arménský prezident Vaagn Chačaturjan podepsal prohlášení o ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), které předtím schválil arménský parlament. Což je krok, který dále narušil vztahy země s jejím starým spojencem Ruskem, píše portál Yahoo s odvoláním na agenturu AP.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Země, které podepsaly a ratifikovaly Římský statut, jsou povinny zatknout ruského prezidenta Vladimíra Putina, který byl obviněn z válečných zločinů spojených s deportací dětí z Ukrajiny, pokud vkročí na jejich území.
Minulý týden arménský parlament odhlasoval připojení k ICC ratifikací Římského statutu, který tribunál vytvořil.
Během summitu Společenství nezávislých států dne 13. října Putin uvedl, že spolupracuje s arménským premiérem a udržuje neustálý kontakt s ministerstvy zahraničí a ekonomickými sektory obou zemí.
Vláda Arménie hlasovala pro ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu s výsledkem 60:22. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost 60 dní po ratifikaci. Přestože Moskva označila krok Jerevanu za nepřátelský a došlo k předvolání arménského velvyslance, arménští představitelé ujistili Rusko, že prezident Putin nebude zatčen při návštěvě země. Arménský vyslanec pro mezinárodní právní záležitosti, Yegishe Kirakosyan, uvedl, že obnovení procesu připojení k ICC bylo vyvoláno údajnými kroky Ázerbájdžánu proti Arménii, zejména po nedávném konfliktu v Náhorním Karabachu. Dříve bránily ústavní omezení tento proces, ale nyní je v souladu s ústavou.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal doživotní zatykač na Vladimira Putina a Mariu Lvovou-Belovou, dětskou ombudsmanku Ruské federace, za jejich údajnou roli v deportaci dětí z Ukrajiny. Více než 40 zemí na celém světě podpořilo tento krok a poskytlo 4,9 milionu dolarů na podporu Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
arménie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Vladimír Putin , Vahagn Chačaturjan
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 2 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 4 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 5 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
včera
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
včera
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
včera
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
včera
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
včera
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
včera
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
12. března 2026 21:58
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
12. března 2026 21:04
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana.
Zdroj: Jan Hrabě