Korejci dostali "výprask" od papeže: Dost bylo podezřívání a konfrontace

Slavnostní bohoslužby v hlavní soulské katedrále se zúčastnila mimo jiné jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje a několik severokorejských uprchlíků. Organizátoři mše původně pozvali také zástupce komunistické severokorejské vlády, ti ale účast odmítli.

Na začátku mše se papež sklonil před sedmi ženami, které za druhé světové války japonská armáda držela jako sexuální otrokyně.

Během bohoslužby papež vyzval ke smíření skrze odpuštění, i když se to prý může zdát "nemožné, nepraktické a dokonce snad i nesnesitelné". Korejci prý však nesmí zapomenout, že jsou "jedna rodina, jeden národ".

Františkova žádost o usmíření přichází v době, kdy Soul a Washington zahájily společné vojenské cvičení. Manévry přitom Pchjongjang vnímá jako přípravu na invazi a sám hrozí útokem, který by "hrozbu" odvrátil.

Soulský arcibiskup Františkovi před mší věnoval "trnovou korunu", vytvořenou z ostnatého drátu pocházejícího z ostře střežené demilitarizované zóny, která odděluje oba korejské státy.

Papež se setkal i s pozůstalými obětí ztroskotaného trajektu Sewol - při dubnovém neštěstí zahynulo takřka 300 osob. František dostal od rodin obětí žlutou stuhu, kterou nosil během své návštěvy země.

Patnáctý srpen 1945 byl na Korejském poloostrově dnem naděje na lepší budoucnost. Japonsko kapitulovalo a Koreji se otevřela možnost rozhodovat o svém vlastním osudu po dlouhé době. Situace to pro Korejce nebyla snadná. Zaprvé ani oni sami neměli jasno o tom, jak by jejich země měla po druhé světové válce vypadat. Vytvořilo se mnoho různých názorů v oblastech ekonomických, politických a ideologických.

A zadruhé, Korejský poloostrov nebyl předmětem zájmu jen Korejců, ale i dalších světových mocností. Korejcům totiž nebylo poskytnuto právo na zřízení samostatného státu po druhé světové válce od vítězných mocností v čele se Spojenými státy americkými (USA). Místo nezávislého státu tak Korea spadla do další okupace, tentokrát ze strany Spojených států amerických a Sovětského svazu.

Vlivy USA a SSSR na Korejském poloostrově a jejich vzájemné soupeření bylo jedním z klíčových faktorů, které dovedly Koreu během následujících pěti let k rozdělení a občanské válce.

Občanská válka probíhala v letech 1950-1953 a jediným výsledkem bylo zničení obou částí poloostrova a ještě větší odcizení, než bylo před rozdělením a válkou. Ztráty na lidských životech byly nesmírné. Ve válce padlo přibližně 58000 jihokorejských vojáků, společně s dalšími 33000 Američany a 3000 vojáků OSN. Severní Korea ztratila 215000 vojáků a Čína 400000, uvedl server valka.cz.