Radikální obrat v čínsko-japonských vztazích?

Vrcholné setkání vládních představitelů obou zemí plánuje na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se uskuteční v pondělí a úterý v Pekingu. "Japonsko i Čína dospěly k názoru, že vrcholné setkání bude prospěšné nejen pro obě země, ale i pro stabilitu celého regionu," řekl japonský premiér Šinzó Abe.

Neobydlené ostrovy jsou předmětem dlouholetého sporu. Obě země v poslední době vysílaly do oblasti hlídková letadla a lodě, což vyvolalo obavy, že by spor mohl přerůst ve vojenský střet mezi druhou a třetí ekonomikou světa.

Vztahy mezi Čínou a Japonskem navíc kalí návštěvy japonských politiků v tokijské svatyni Jasukuni, kterou zejména Číňané a Korejci považují za symbol někdejšího japonského militarismu.

Spor o Východočínské moře, je sporem o fyzickou kontrolu, vymezení exkluzivní ekonomické zóny, o surovinové zdroje a právo rybolovu. Hlavní oblastí sporu jsou ostrovy Senkaku/Tiao-jü, které si nárokuje Japonsko, Čínská lidová republika a Tchaj-wan (Čínská republika). Čína a Tchaj-wan shodně tvrdí, že ostrovy byly tradiční oblastí čínských rybářů a Čína kontrolovala ostrovy od 13. století až do roku 1895, kdy ostrovy společně s Tchaj-wanem ovládlo Japonsko na základě smlouvy ze Šimonoseki, která ukončila první čínsko-japonskou válku (1894-95). Japonsko argumentuje, že ostrovy objevilo jako neobydlené a začlenilo je pod svou správu ještě před podepsáním smlouvy ze Šimonoseki. Z tohoto důvodu nejsou podle Tokia ostrovy předmětem smluv, které po druhé světové válce zvrátily výsledky první čínsko-japonské války, vysvětluje server pritomnost.cz.

USA se vyhnuly ožehavé otázce, komu patří suverenita nad ostrovy tím, že ostrovy vrátilo pod správu Japonska, aniž by specifikovaly, jestli ostrovy Japonsku patří. To umožňuje USA zastávat zdánlivě neutrální postoj. Důležitějším faktorem ovšem je, že obranná smlouva mezi Japonskem a USA se vztahuje na všechna území pod japonskou správou a tudíž i na ostrovy Senkaku.