V Číně je velice populární poustevnictví. Do hor odchází stále více lidí

"Na této zemi není šťastnější cesty," říká Chou sedící u dřevěného stolku před svým spartánským příbytkem z lepenice.Zatímco stamiliony Číňanů odešly do měst, aby využily ekonomického rozvoje v posledních desetiletích, jiní se k nim obrátili zády a zvolili si samotu poustevníků. Tato volba má své kořeny v dávné tradici a kupodivu ožívá v době, kdy Čína kráčí mílovými kroky směrem k modernímu stylu života.Na svazích v pohoří Čung-nan v centrální Číně se tak objevily stovky malých chatrčí, kam se adepti buddhistických a taoistických tradic uchylují před světem.Chou se zde usadil před deseti lety. Vyrůstal v Ču-chaj, nedaleko Macaa, kde se podle něho nachází "hráčské peklo". Macao žije z příjmů z hazardních her od čínských turistů.Své dny nyní téměř zcela zasvětil meditacím přerušovaným pouze přípravou dřeva na otop a pěstováním zeleniny."Města žijí prudkým životem. Zde je však možno nalézt vnitřní radost. Jsem nyní rád, že jsem sám," zdůrazňuje Chou.V zimě tu teplota klesá až ke 20 stupňům Celsia pod nulou a v létě se ve skalách skrývají jedovatí hadi. Lokalita však přitahuje stále více Číňanů, jimž materialismus nevyhovuje.K Chouovi, jemuž je podle zjevu asi čtyřicet let (taoisté neprozrazují svůj věk), se nedávno připojili dva novicové. Šestadvacetiletý Wang Kao-feng se svěřuje, že opustil dobře placené místo manažera na železnici."Sledování televize a hraní videoher je vzrušující na chvíli, jako opium. Takový druh radosti rychle vyprchá," zdůrazňuje a žvýká přitom své vařené zelí. Nic nemůže být tak na hony vzdálené absolutnímu kolektivismu vnucovanému Číňanům ještě zcela nedávno, za dob maoismu.Dnešní poustevníci vlastně pokračují v tradici svých předků. Taoismus, filozofický a náboženský směr, za jehož zakladatele je považován mudrc Lao-c', jenž žil asi před 2500 lety, vyžaduje od svých adeptů, aby následovali cestu, dlouho chápanou jako návrat k přírodě.Čínští poustevníci, na rozdíl od svých západních protějšků, byli v minulosti často vyhledáváni panovníky."Poustevníci hráli jistou politickou roli, pomáhali společnosti postupovat kupředu a přitom si zachovat dřívější ideje," říká Čang Ťien-feng, "sezónní" poustevník a zakladatel taoistického časopisu. Jejich tradice skončila v roce 1940 s nástupem komunistické strany k moci, kdy začalo pronásledování z náboženských důvodů.Počet poustevníků v 80. letech se se zmírněním protináboženské politiky zvýšil a v posledních letech prudce roste. V pohoří Čung-nan si tak testuje asi tucet mladých lidí život v asketických podmínkách. Pro začátek s elektřinou a čtečkou knih.Osmatřicetiletý Liou Ťing-čchung opustil jihočínskou metropoli Kanton i lukrativní zaměstnání. "Můj život se začal točit kolem dokola: najít nejlepší vůz, nejlepší kšeft, nejlepší přítelkyni - a nikam to nevedlo," říká.Více než polovinu poustevníků kolem něho tvoří ženy. Šestadvacetiletá Li Jün-čchi tu strávila několik týdnů o samotě. "Přicházím sem hledat vnitřní klid a uniknout před hlukem města," prohlašuje a vydává se ve svém terénním vozidle na cestu zpět k civilizaci.