Totální zkáza, nad Hirošimou vyšlo atomové slunce. Před 70 lety proměnili Američané město na popel

Druhá světová válka na tichomořském bojišti zuřila ještě mnoho týdnů poté, co Evropa už oslavovala mír. A fanatický odpor japonských vojáků, kteří se jen vzácně vzdávali, dělal americkým generálům vážné starosti. Ty ještě zesílily poté, co dobývání menších ostrovů Iwodžima a Okinawa stálo životy 20.000 Američanů. Obavy z obrovských ztrát se tak staly jedním z hlavních důvodů, proč se americké velení rozhodlo shodit 6. srpna 1945 atomovou bombu.

Zdroj: YouTube

Jeden z lidí, kteří přežili, řekl: "Hirošima nepřipomínala město, které zničila válka, ale děsivý obraz posledního soudu." Vydrželo jen málo budov, nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci stavba vydržela, všichni úředníci i návštěvníci ale zemřeli. Torzo kdysi pyšné budovy je dnes Atomovým palácem - mementem, jež připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.

Tlaková vlna a žár přinesly těsně po výbuchu smrt velké části z 350.000 obyvatel Hirošimy. Při explozi zemřelo nebo bylo smrtelně zraněno kolem 80.000 lidí - téměř každý, kdo byl v té chvíli blíže než kilometr a půl od hypocentra; atomová bomba ale přímo zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti. Další tisíce lidí byly zraněny, téměř všechny přeživší pak postihla i do té doby zcela neznámá nemoc z ozáření. Té podlehly tisíce obyvatel Hirošimy i v dalších měsících a letech.

Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140.000 lidí, v letech 1946 až 1951 přibylo dalších 60.000 obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260.000. Bomba zničila téměř celé město - stavby ze dřeva a cihel neměly šanci proti tlakové vlně, jež v hypocentru dosahovala rychlosti zvuku a ještě kilometr daleko byl nápor vzduchu větší než při hurikánu.

Použití atomové pumy na Hirošimu (a Nagasaki, zničené o tři dny později) je dodnes předmětem sporů. Zastánci poukazují na to, že bomba zachránila mnoho životů amerických vojáků. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250.000 mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Proti těmto číslům ale stojí názory, že v době nasazení atomových zbraní bylo Japonsko vojensky a hospodářsky na kolenou a shození pum konec války výrazně nepřiblížilo.