Proč tisíce lidí riskují život? Historička promluvila o příčinách migrační krize

"Stejná štědrost byla projevována mnoha židovským rodinám, které opustily Sovětský svaz během druhé světové války a následujícího období stalinských čistek. Na oplátku Německo, Rakousku a další západní země otevíraly svou náruč afghánským uprchlíkům v uplynulých čtyřech desetiletích kontinuálního násilí v Afghánistánu," poukazuje historička.

Druhá největší skupina

"Do minulého roku představovali Afghánci největší světovou uprchlickou skupinu - 2,6 milionu lidí, což je téměř 10% celkové populace země. Dnes, při odhadovaném nárůstu na 12%, jsou druhou největší skupinou (po Syřanech), která míří k evropským břehům a hranicím. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky hledalo od letošního ledna do srpna v Evropě azyl více než 40 tisíc Afghánců," uvádí Malikyarová.     

"Ačkoliv se tragédie, které po desetiletí postihovaly afghánské běžence, nedostávaly do hlavních zpráv západních médií, mnoho z nich zahynulo hroznou smrtí, či prošlo nevýslovným strádáním. Mnoho rodin stále čeká na zprávu o svých milovaných, kteří jednoduše zmizeli na cestě za lepším životem. Jen předminulý týden rakouská policie zachránila 24 mladých Afghánců, kteří byli naloženi v malé dodávce se zavařenými dveřmi. O týden dříve bylo nalezeno dalších 71 mrtvých v uzamčeném náklaďáku," připomíná politoložka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.       

"Zatímco katastrofální bezpečnostní situace nutí mnoho Afghánců dát všanc vše, další prchají kvůli ekonomické stagnaci země a rostoucí míře nezaměstnanosti. Mnoho rodin prodalo svůj majetek či si vypůjčilo peníze, aby zaplatily pašerákům lidí za transport do Evropy. Ti, kdo si nemohou dovolit zaplatit za celou rodinu, kupují cestu pouze svým mladým, většinou schopným synům, v naději, že mohou získat jasnější budoucnost v bezpečné a prosperující zemi," vysvětluje Malikyarová.

Záhadná úmrtí   

"Nedávno vrátili tělo mladého muže jeho rodině v provincii Lógar. Minulý rok dokončil studium medicíny na Kábulské univerzitě. Neúspěšné hledání práce přinutilo mladého lékaře, aby riskoval život. Jeho rodičům řekli, že zahynul záhadnou smrtí někde mezi Íránem a Tureckem. Příšerné zkušenosti však míru imigrace nesnížily. Jakmile Německo a některé další evropské země oznámily, že přijmou uprchlíky, afghánský pasový úřad je zavalen žádostmi. Podle jeho zaměstnanců nyní vydává průměrně 2000 pasů denně, což představuje ztrojnásobení během šesti měsíců. Neoficiální zprávy z jednoho hraničního přechodu v provincii Nímróz tvrdí, že denně odejde do Íránu přes 8 tisíc Afgánců. Celkové číslo bude zřejmě mnohem vyšší, vzhledem k afghánským propustným hranicím a množství přechodů," konstatuje komentář.    

"Německé oznámení, že příjme více uprchlíků, rovněž výrazně snížilo cenu za cestu - z 10 tisíc dolarů na 4 tisíce minulý týden. Ačkoliv je dobrou zprávou, že Evropa přehodnocuje svou imigrační politiku na základě humanitární perspektivy, míra exodu představuje komplikaci pro budoucnost Afghánistánu. Toto je již třetí velká migrace za méně než čtyři desetiletí. Výsledný odliv mozků a vzdělaného a nadaného lidského kapitálu bude pro přestavbu země katastrofální," varuje historička.   

"První vlna proběhla v 80. letech, kdy vzdělaná třída bývalého režimu uprchla před sovětskou invazí a afghánskou komunistickou vládou. Krvavý boj mudžahedínů a následné uchopení moci Talibanem v 90. letech vyvolalo druhou vlnu migrace, která zbavila zemi zbývající vzdělané elity a vznikající městské střední třídy. Po Spojenými státy vedené invazi NATO, sesazení Talibanu a nastolení demokratického systému na konci roku 2001 se mnoho Afghánců do vlasti vrátilo, přičemž přinesli i v exilu získané vzdělání a zahraniční zkušenosti," píše Malikyarová.   

"Mezinárodní angažmá vytvořilo novou generaci vzdělaných, nadaných a společensky uvědomělých Afghánců. Vytvořilo rovněž naděje na lepší život, touhu po hospodářské prosperitě a očekávání základních životních potřeb. Generace, jíž bylo umožněno ochutnat sladkou chuť příležitostí, svobody, práv a relativní stability, nyní uhýbá před výbuchy a sebevražednými atentáty. OSN hlásí, že v první polovině roku 2015 si útoky Talibanu a nástražné výbušniny vyžádaly téměř 5 tisíc civilních obětí," sumarizuje politoložka.

Psychologické konsekvence

"Vyhrocující se násilí rovněž ovlivňuje přístup ke vzdělání, zdravotní péči, spravedlnosti a ekonomické aktivitě, nehledě na vážné psychologické důsledky. Nezaměstnanost dosáhla rekordní výše. Domácí a zahraniční investice se zastavily a odliv kapitálu se stává kritickou otázkou. Projekty vázané na mezinárodní pomoc - jeden z největších zdrojů zaměstnanosti v poslední dekádě - byly většinou ukončeny či zmraženy. Svět také tlačí Afghánistán, aby uzavřel mírovou dohodu se svými nepřáteli. Nedávné rozštěpení Talibanu, narůstající přítomnost Islámského státu a aktivity dalších regionálních teroristických skupin spolu s pokračující pákistánskou vychytralostí - to vše dále komplikuje mírový proces," vysvětluje Malikyarová.

"Rodící se afghánské Národní bezpečnostní síly si vedou pozoruhodně dobře, ale bez mezinárodní vojenské pomoci budou afghánská válka proti terorismu a mírové úsilí zbytečné. Německo a další západní státy možná ukázaly štědrost, když přijímají uprchlíky, ale pokud svět nezrekonstruuje afghánské hospodářství a nezačne se vážně angažovat v nastolení bezpečnosti, odliv mozků zasadí smrtelnou ránu (předchozímu) globálnímu úsilí na obnovu a stabilizaci Afghánistánu v hodnotě bilionů dolarů," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.