Rusko a Čína jako spojenci v Sýrii? Něco se chystá

Rusko zahájilo nálety na pozice Islámského státu v Sýrii koncem září. Tento postup vyvolal širokou kritiku od řady členů mezinárodního společenství. Především Západ viní Moskvu, letitého spojence syrského prezidenta Bašára Asada, že terčem útoků se kromě pozic Islámského státu staly také veškeré protirežimní síly včetně umírněných opozičních rebelů, které podporují USA.

Čína pochopitelně dění na syrské šachovnici bedlivě sleduje a ruské postupy dennodenně plní stránky tamějších médií. Ačkoliv i mezi Číňany panuje na ruské postupy veskrze pozitivní mínění, stejně tak jako média. Jaký je Čínský pohled na Sýrii?

Mezi Ruskem a Čínou se v posledních letech vzájemné vazby významně utužily a přerostly ve strategické partnerství. Obě země spolu nejenže v mnoha odvětvích spolupracují, ale také spolu pravidelně konzultují svá stanoviska týkající se mezinárodního dění. Příkladem může být například čínsko-ruské společné vetování návrhů na Bašára Asada k Mezinárodnímu trestnímu soudu.

I se Sýrií udržuje Čínská lidová republika dobré vztahy. Obě země navázaly diplomatické styky již v polovině padesátých let a po nástupu Bašára Asada v roce 2000 vzájemné interakce i nadále prospívaly.Nedlouho po začátku ruské kampaně se vyrojila řada spekulací o tom, že Čína svého partnera záhy vojensky podpoří. Tyto spekulace se opíraly o signifikantní čínské ekonomické zájmy, které v regionu má a tamější stabilita se na nich znatelně odráží.

Kvůli syrské válce byla například společnost China National Petroleum Corporation nucena opustit svá ropná pole v Sýrii a není pochyb o tom, že jejich opětovné nabytí je v Čínském zájmu. Stejně tak jako ochránit svá irácká ropná pole, jež jsou příchodem Islámského státu ohroženy také.

Tyto spekulace jen podpořil výrok vysokého představitele Číny, o kterém informoval například britský deník Express.co.uk. informoval, že Čína by se mohla v blízké době spojit s Ruskem a poslat do Sýrie vojenskou pomoc, která by měla přispět v boji proti IS.

Server Al-Araby zase začátkem října poukázal na slova ruského senátora Igora Morozova. Ten uvedl, že je známo, že se Čína přidá k ruské vojenské operaci v Sýrii. Podle něj již Číňané do Středozemního moře vyslali lodě i letadla.

I další zdroje hovořily o tom, že čínské válečné lodě se již vydaly skrze Suezský průplav k syrskému pobřeží. Stejně jako domněnky, že letadla J-15 by mohla startovat z čínské letadlové lodi Liaoning, která už do oblastí míří spolu s čínskými vojenskými poradci.

Dohady jen podpořila schůzka čínského ministra zahraničí Wanga s Lavrovem, která se odehrála na začátku října. Wang po setkání uvedl, že „obě země jsou v podobných pozicích v mnoha domácích i mezinárodních otázkách".

Psali jsme: USA a Rusko dostaly ostrý vzkaz. Vstoupí do hry o Sýrii další světová mocnost? Čína bude uplatňovat politiku jednoho dítěte aspoň do jara Čína a Německo jsou pro politické řešení situace v Sýrii  

Dané spekulace nicméně Peking nepotvrdil a informace e o možném zapojení do syrské občanské války po boku Ruska nicméně čínské ministerstvo zahraničí v polovině října popřelo. "Čína vždy věřila, že politické řešení je hlavní cestou ze Syrské krize." Dané stanovisko a požadavek mezinárodního dialogu následně čínská strana zopakovala ještě mnohokrát.

Mluvčí také vysvětlila nedorozumění ohledně čínské letadlové lodě Liaoning: „Všimli jsme si, že se v médiích objevila řada fám a zpráv o zapojení Číny do bojů v Sýrii. Pokud je mi známo, na stole nejsou žádné takové plány. Kupříkladu letadlová loď Liaoning je stále používána pro vědecké účely," uvedla.

Podobné rétoriky se čínští představitelé drží dodnes; na nutnosti politického řešení syrské krize se například na schůzce, jež 28. října, shodl čínský premiér Li Kche-čchiang s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Dané stanovisko zdůraznil na své bulharské návštěvě také čínský ministr zahraničí Wang, který prohlásil, že "síla problém nevyřeší. Politické řešení i nadále zůstává hlavním východiskem." Tímto řešením by mělo být v ideálním případě další kolo vídeňských rozhovorů, které již ostatně začalo.

Čína se snaží krizi na Blízkém východě uklidnit také pomocí finančních darů. Na záměr čínského ministerstva financí uvolnit částku dosahující 15,7 milionů, která by Sýrii, Jordánsku a Libanonu a jiným zemím v regionu usnadnila péči o uprchlíky, upozornila agentura Reuters.

Jakýkoliv vojenský zásah v tomto regionu by navíc postavil Čínu, která se ve svých projevech neustále opírá o termín suverenita, proti USA, a asijské země mají zájem se takové konfrontaci vyhnout. Nemělo by se přitom zapomínat na to, že i čínsko-americké vztahy, stejně jako interakce i s jinými západními zeměmi, nabývají v posledních letech na intenzitě.

Řada analytiků se shoduje na tom, že navzdory popularitě Putinovy syrské kampaně v Číně, je přímá čínská vojenská angažovanost na Blízkém východě nepravděpodobná a v blízké budoucnosti k ní nedojde.