Zvěrstva v KLDR se stupňují. Stane Kim Čong-un před mezinárodním tribunálem?

Již ne pouze jaderné zbraně

Fontaine připomíná, že setkání dokumentovalo rostoucí mezinárodní pozornost věnovanou závažné situaci v Severní Koreji. Svět se tak dle experta již neznepokojuje pouze jadernými zbraněmi Pchjongjangu a jeho běžnými provokacemi, ale stále více sleduje způsob, jakým režim Kim Čong-una prosazuje svou brutální vládu.   

Důkazy o násilí v zemi rostou, deklaruje odborník, byť připouští, že ověřit, co se přesně v KLDR děje, je notoricky obtížné. Odkazuje však na svědectví zběhů, kteří se Severu uprchli do Číny, Jižní Koreje a dalších zemí, podpořená úvahami bývalých představitelů Pchjongjangu a satelitními záběry, vyprávějící příběh teroru.   

"Hromadné popravy jsou běžné, stejně jako únosy a zmizení," píše Fontaine. Uvádí, že Severokorejci nemají jakoukoliv svobodu projevu a přístup k informacím z okolního světa je bedlivě omezován. Doplňuje, že v zemi neexistují nezávislá média, občanská společnost či svoboda vyznání, přičemž je naopak bezohledně vyžadována loajalita vůči Kimově rodině a na ty, kdo jsou podezřelí z nedostatečné loajality vůči režimu, čeká gulag.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

Expert konstatuje, že systém táborů nucené práce zvaný kwalliso podle některých odhadů v nelidských podmínkách vězní na 120 tisíc občanů za politické prohřešky. "Režim do táborů posílá za politické zločiny nejen jednotlivce, ale stejně tak celé jejich rodiny - některé z nich jsou zadržovány po celé generace," uvádí Fontaine. Dodává, že děti narozené v táborech se stávají vězni jako novorozenci.      

Odborník odkazuje na závěry zprávy OSN z roku 2014, podle které severokorejské mechanismy porušování lidských práv nemají v současném světě jakékoliv obdoby a jsou srovnatelné se zvěrskými zločiny nacistické éry. Zdůrazňuje, že setkání vrcholných představitelů OSN pro lidská práva, které proběhlo tento měsíc, nezjistilo v tomto ohledu žádné zlepšení.  

Představitelé KLDR před ICC?

Zmíněné jednání Rady bezpečnosti považuje Fontaine za vítaný krok při zaměřování pozornosti světa na zvěrstva v KLDR. Vysvětluje, že ještě předloni se Rada omezovala na vyjadřování znepokojení nad jaderným programem Pchjongjangu a testy jeho balistických raket. Proti tomu setkání proběhnuvší tento měsíc, proti němuž protestovaly Rusko, Čína a Venezuela, bylo již druhou takovou schůzkou, která následovala po listopadové rezoluci Valného shromáždění odsuzující násilí v Severní Koreji a žádající uzavření vězeňských táborů, uvádí odborník.

"Vyjádření znepokojení by však mělo být pouze výchozím bodem pro hlubší mezinárodní snahu vynutit zlepšení, či alespoň prosazovat odpovědnost těch, kdo jsou vinni z fatálního porušování lidských práv," apeluje Fontaine. Soudí, že v tomto ohledu poslední akce přitáhly pozornost Pchjongjangu, jelikož rezoluce Valného shromáždění OSN spolu s loňskou zprávou vyšetřovací komise žádá Radu bezpečnosti, aby zvážila předání případů k žalobě Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).        

Fontaine míní, že tomuto se režim v KLDR velmi touží vyhnout. Připomíná, že ve snaze otupit tendence předat záležitost ICC, přistoupila Severní Korea na dialog o lidských právech s Evropskou unií a pozvala představitele OSN pro lidská práva na návštěvu Pchjongjangu. Expert nepochybuje, že předání severokorejské kauzy ICC by vetovala Čína, ale to by dle jeho názoru nemělo odradit ostatní členy Rady bezpečnosti od akce. Dodává, že Pchjongjang by měl vidět, že existuje síla přivést jeho představitele k odpovědnosti, přestože je nyní chrání jejich zahraniční protektoři.   

Odborník nastiňuje, že se chystají další kroky: V americkém Kongresu leží legislativa, která by uvalila sankce na severokorejské představitele podílející se na fatálním porušování lidských práv. Také jihokorejské Národní shromáždění zvažuje zákon, který by vytvořil nové vládní funkce zaměřené na podporu lidských práv a poskytování finanční podpory skupinám zběhů předávajících zprávy zpět na Sever. Došlo by také k zahájení programu dokumentace zločinů Pchjongjangu směřujícího k budoucímu potrestání těch, kdo je páchali. Uvedené snahy by dle Fontainea měly získat podporu od nového úřadu OSN pro lidská práva v Soulu a zvýšit šanci, že pachatelé skončí před mezinárodním tribunálem.    

"Jak občané ze Severu pokračují v útěku před hrůzami, svět by měl tlačit na Čínu, aby zastavila svou politiku posílat je zpět k jejich mučitelům," doporučuje Fontaine, jelikož takové pokusy o zběhnutí běžně vyústí v dlouhé tresty ve vězeňských táborech. Při svých tajících vtazích s Pekingem by Soul měl z tohoto učinit prioritní vzájemnou otázku, pokračuje expert. Deklaruje, že Kimův režim nebude trvat věčně, ale nikdo neví, zda padne za 20 dní, či 20 let. Podle Fontainea je ale jisté, že osvobozený severokorejský lid se bude jednoho dne ptát, kdo stál stranou během let jeho útlaku. Spojené státy a jejich partneři by tak měli ukázat, kde stáli, doporučuje odborník.

"Při dokumentaci severokorejských zločinů je nutné žádat odpovědnost a chránit ty, kdo uprchnou, svět může dělat pouze toto," konstatuje Fontaine. Upřít mezinárodní zrak na mechanismy represe v KLDR proto závěrem označuje za dobrý první krok.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.