Něco zde nesedí. S letem MH370 to bylo jinak?

Quest konstatuje, že navzdory konspiračním teoriím převládají dva hlavní názory na to, co se s letadlem stalo. První naznačuje, že letoun unesl kapitán a odletěl s 238 lidmi na palubě do oblasti jižního Indického oceánu, kde havaroval a všichni zahynuli, připomíná novinář. Sám se však kloní k druhé možnosti, tedy že se jednalo o nějaký druh mechanické poruchy.  

"Podle tohoto scénáře se piloti pokusili dostat zpátky do bezpečí Malajsie, ale nepodařilo se jim to a letadlo letělo dál, nebo jsou piloti hrdinové a když zjistili, že je jejich osud zpečetěn, nastavili kurz, aby zabránili obětem na zemi a zemřeli poté, co letadlo havarovalo," vysvětluje žurnalista.  

Korespondent však přiznává, že jednoduchou, krátkou odpověď na otázku, která z uvedených možností je pravdivá, zatím neznáme. "Každý, kdo vám říká, že to ví, si prostě vymýšlí," deklaruje žurnalista.

Je na vině pilot?

Teorie o selhání pilota viní hlavně třiapadesátiletého kapitána Zahrie Šáha. Quest však z mnoha důvodů nesouhlasí. Poukazuje na skutečnost, že sebevraždy pilotů jsou extrémně vzácné. Přiznává, že když už k nim dojde, jde o šokující a znepokojující zprávu pro veřejnost. Posledním případem byla hrozivá havárie letu Germanwings 9525 v březnu 2015, kdy první důstojník Andreas Lubitz zamkl kapitána mimo kokpit a následně nastavil autopilota na výšku 100 stop, což navedlo letadlo do svahů francouzských Alp, připomíná komentář.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ať jde o promyšlený čin (jak ukázaly důkazy v případu Germanwings), či momentální selhání, vyšinutá mysl netráví hodiny pečlivým plánováním letové trasy, zjišťováním jak odpojit veškeré komunikační nástroje letadla a následně neletí promyšlenou cestou mimo země, aby se zdánlivě vyhnula vojenským radarům," tvrdí novinář. Podle jeho názoru takový člověk prostě převezme řízení a s letadlem havaruje a MH370 do tohoto vzorce nezapadá. Quest deklaruje, že doposud nenalezl jedinou věc, která by na tento scénář poukazovala.     

V případech sebevraždy pilota se většinou potenciální důvody objeví poměrně rychle, pokračuje publicista s tím, že při šetření tragédie Germanwings se téměř okamžitě vynořily psychické a zdravotní problémy, kterými Lubitz trpěl. Pilot v týdnech před havárií obcházel lékaře, navštívil praktiky i psychology, poukazuje Quest. Doplňuje, že muž ve svém bytě roztrhal své lékařské záznamy a na internetu hledal sebevražedné metody a uzavírací mechanismus dveří kokpitu.

Nedostatečné důkazy

"V případě MH370 nemáme žádný skutečný důkaz, nic takového" uvádí publicista. Tvrdí, že pracujeme pouze s několika pomluvami, trochou drbů a pár okolnostmi, které někteří chtějí splést dohromady, aby obvinili piloty. Podle Questa bychom však neměli zapomínat, že kapitán Zaharie pilotoval pro Malaysia Airlines od roku 1981 a byl kapitánem Boeingu 777 více než 15 let. Byl tedy mimořádně zkušený a vycvičený kapitán, kterého doplňoval sedmadvacetiletý první důstojník Farik Hamíd, píše novinář. Doplňuje, že Hamíd, který byl zasnoubený s pilotkou jiných aerolinek, byl na typ 777 převeden nedávno a jednalo se o jeden z jeho prvních reálných letů s tímto boeingem mimo simulátor.

Quest odkazuje i na malajsijskou faktickou zprávu zveřejněnou při prvním výročí zmizení letadla, která ve skutečnosti uvedená obvinění pilotů rázně odmítá. "Kapitánova schopnost poradit si se stresem v práci i doma byla dobrá. V jeho stylu života nenastaly žádné výrazné změny či stresující mezilidské konflikty v rodině," cituje novinář zprávu. Zdůrazňuje, že není naivní a lze poznat, že Malajsie zřejmě chtěla vytvořit ten nejlepší obraz, aby chránila reputaci svých pilotů. Na druhou stranu však podle Questa musíme brát zprávu vážně - obsahuje totiž veškeré záznamy, které máme.             

Při absenci tvrdých důkazů kvetou alternativní teorie posilované spekulacemi, konstatuje komentář. Mezi ně řadí tvrzení, že kapitán údajně obkroužil svůj domov na ostrově Penang, aby se na něj naposledy podíval, či informace, že letadlo letělo v různých výškách a měnilo kurz, aby se vyhnulo radarům. "Jsou to dobré historky, ale nejsou pravdivé," deklaruje Quest. Podle něj k žádnému obkroužení Penangu ani velkým změnám výšky nedošlo, když se ukázalo, že malajsijský radar se mýlil. Všechny toto teorie byly navíc vyvráceny Australským úřadem pro bezpečnost dopravy, který odmítl australského zkušeného pilota Byrona Baileyho klonícího se k verzi o "pilotu-zloduchovi", tvrdí novinář.  

Quest připomíná, že letadlo zachytil též thajský radar, avšak bylo ignorováno, protože nebylo relevantní. "V neposlední řadě bychom neměli zapomínat, že oné osudové noci letadlo zaznamenala malajsijská armáda při přeletu země, ale bylo též ignorováno," doplňuje korespondent. Soudí, že "pilot-zloduch" se nemohl spoléhat na selhání nedbalých operátorů radarů, kteří letadlu nevěnovali pozornost a nepostřehli, co se děje.  

"Nechávám na ostatních, aby obvinili piloty na základě technických zdůvodnění. Musíme se však držet faktů. Faktem je, že neexistuje žádný důkaz o tom, že to udělali piloti," konstatuje Quest. Uvádí, že předtím, než bude ochoten obvinit zkušeného kapitána či prvního důstojníka-nováčka z únosu letadla a zabití 238 dalších lidí, požaduje víc než pár lichých spekulací, hodně sprostých drbů a hromadu chybných argumentů. Novinář připouští, že je připraven přiznat svůj omyl, avšak do té doby není připraven připisovat vinu pilotům.