Jak pokročilý je severokorejský jaderný program? Otázky a odpovědi

Zpravodajský server BBC News připravil několik otázek a odpovědí týkajících se jaderného programu KLDR.

Má KLDR jadernou bombu?

Technicky vzato ano. Severní Korea uskutečnila několik zkoušek s jadernými bombami. Pokud by ale chtěla provést jaderný útok na své sousedy, musela by být schopná vyrobit jadernou hlavici dost malou na to, aby se dala umístit na raketu. KLDR tvrdí, že už jaderné hlavice úspěšně miniaturizovala, ale toto tvrzení nebylo nikdy nezávisle potvrzeno, a část expertů o něm pochybuje.

Jak silné jsou atomové bomby KLDR?

Severní Korea uvádí, že provedla pět úspěšných jaderných testů - v roce 2006, 2009, 2013 a v lednu a září 2016. Zdá se, že jejich síla se zvyšuje. Poslední test naznačil odpálení zařízení s výbušnou silou deset až 30 kilotun. To by, pokud by se tato síla potvrdila, z něj učinilo dosud nejsilnější jaderný test. Velkou otázkou nicméně zůstává, zda testovaná zařízení byla atomovou bombou nebo vodíkovou bombou, která je silnější. Testy provedené v letech 2006, 2009 a 2013 byly atomové. KLDR tvrdila, že výbuch z ledna 2016 byl testem vodíkové bomby, experti to ovšem zpochybnili.

Psali jsme: Ruský poslanec navrhuje přijmout KLDR do jaderného klubu, sankce jsou k ničemu  

Plutonium, nebo uran?

Další otázkou je, co KLDR používá jako materiál pro své jaderné testy. Analytici věří, že při prvních dvou testech použila plutonium, ovšem v případě testu z roku 2013 už není jasné, zda se stále jednalo o plutonium nebo o uran. Úspěšné použití uranu by znamenalo podstatný skok kupředu v severokorejském jaderném programu. Severokorejské zásoby plutonia jsou limitované, ale pokud by KLDR dokázala obohacovat uran, mohla by si vybudovat jaderné zásoby.

Předpokládá se, že hlavní jaderné zařízení je v Jongbjonu, ale testy z ledna a září byly provedeny v zařízení v Pchunggje na severovýchodě země. Středisko v Jongbjonu zpracovává vyhořelé palivo z elektráren a bylo zdrojem plutonia pro severokorejský zbrojní jaderný program. Spojené státy a Jižní Korea nicméně uvádějí, že podle jejich předpokladů má KLDR další střediska spojená s programem na obohacování uranu. Země má hojné zásoby uranové rudy.

Co dělá mezinárodní společenství?

USA, Rusko, Čína, Japonsko a Jižní Korea přivedly KLDR k sérii jednání známých pod označením "šestistranné rozhovory". Během let došlo k různým pokusům uzavřít s KLDR dohody o odzbrojení, ale žádný z těchto pokusů Pchjongjang od jeho záměrů neodradil a šestistranné rozhovory skončily ve slepé uličce. Od pokračování jaderných pokusů KLDR neodradily ani čím dál přísnější sankce OSN, ani odsouzení mezinárodního společenství, k němuž se v roce 2016 přidala i Čína, jež je jediným spojencem severokorejského režimu a hlavním obchodním partnerem KLDR.

Nebezpečný arzenál raket

Co je ale také důležité, severokorejský režim disponuje podle Iniciativy pro nukleární nebezpečí (NTI) celou řadou raket, které jsou schopné jaderné bomby vynést do vzduchu a zasáhnout cíl na tisíce kilometrů daleko.

Nejvýkonnější balistickou střelou, kterou KLDR disponuje, je podle NTI raketa třídy "Kwangmyongsong" známá jako Unha-3 mod: 2. Jedná se o raketu, jejíž hlavní úkol by měl být vynášení satelitů na oběžnou dráhu. Raketa má být 30 metrů vysoká, v nejširším místě má 2,4 metrů. Portál NTI uvádí, že je raketa schopná vynést až 1000 kilogramů nákladu a to do vzdálenosti větší než 12 000 kilometrů.

Psali jsme: KLDR provedla pátý jaderný test, výbuch způsobil silné zemětřesení  

Předchozí verze Unga-3 měla o něco menší odhadovaný dolet kolem 10000 kilometrů, jinak je téměř totožná. Tato raketa úspěšně vynesla v prosinci roku 2012 satelit na oběžnou dráhu. KLDR se pokoušela o dosažení oběžné dráhy v dubnu 2012 a v roce 2009, oba pokusy skončily neúspěchem.

Další balistickou střelou je Taepodong-2, která je 29 metrů vysoká a do vzduchu dokáže vynést až 500 kilogramů materiálu. Podle portálu NTI je dolet mezi 6000 a 9000 kilometry.

První raketou ze série Taepodong je střela Paektusan. Jde o 24 metrů vysokou balistickou střelu, která náklad o hmotnosti až 200 kilogramů donese do vzdálenosti až 2900 kilometrů. Severní Korea disponuje i ohromným množstvím raket kratšího doletu ve velkém množství variant.

Protože je dolet nejsilnějších raket poměrně velký, brání se další země raketovými štíty. Příkladem může být obranný systém THAAD, který je určen k sestřelení balistických střel krátkého, středního i dlouhého doletu.