Soul - Havarovaný trajekt Sewol se dnes brzy ráno pomalu vynořil z moře, pracovníci záchranného týmu tak na něj mohli vyšplhat a více ho připevnit ke člunům. Plavidlo je potřeba vyzdvihnout až 13 metrů nad hladinu moře. Na palubě trajektu bylo v okamžiku neštěstí 476 lidí. Zahynulo 304 osob, podařilo se najít 295 těl.
Trup lodi se objevil na hladině poprvé po více než 1000 dnech. "Práce je potřeba provádět velmi opatrně," řekl úředník z ministerstva pro oceány a rybolov I Čol-džo, který má na starosti organizaci. Operace, na níž se podílí asi 450 lidí včetně 50 potápěčů, by měla stát zhruba 85 miliard wonů (1,9 miliardy Kč).
Trajekt Sewol, který se potopil v dubnu 2014, doposud spočíval na levém boku v hloubce 44 metrů pod hladinou. V posledních měsících ho potápěčské týmy podkládaly systémem kovových nosníků. Ve středu dělníci pod Sewol podsunuli 66 kabelů a s jejich pomocí začali loď zvedat.
Trajekt Sewol, který se potopil v dubnu 2014, doposud spočíval na levém boku v hloubce asi 40 metrů pod hladinou. V posledních měsících ho potápěčské týmy podkládaly systémem kovových nosníků. Ve středu dělníci pod Sewol podsunuli 66 kabelů, aby mohli trajekt nadzvednout.
"Trhá mi to srdce, když vidím, jak se trajekt vynořuje nad hladinu. Chudák moje dcera Un-hwa byla celé ty roky uvězněná v tom špinavém, temném místě. Musela jí tam být hrozná zima," řekla agentuře Reuters plačící I Kum-hi, matka jedné z obětí, jejíž tělo nebylo doposud nalezeno. Když se loď potopila, bylo dívce 16 let.
Horní část plavidla je potřeba vyzdvihnout 13 metrů nad hladinu. Pak by měl být vrak naložen na částečně ponorné plavidlo určené k přepravě těžkých nákladů, což by mělo být hotovo do pátku, uvedlo jihokorejské ministerstvo pro oceány a rybolov. Plavidlo pak dopraví trajekt do přístavu Mokpcho vzdáleného asi 90 kilometrů, kde ale podle ministerstva zřejmě nebude dřív než za 12 dní.
Až bude loď u břehu, odčerpají z ní dělníci palivo a vodu. Pak bude i možné zahájit pátrání po pozůstatcích obětí, které by mohly být uvnitř. Bude ustavena také vyšetřovací komise, která bude pátrat po stopách, jež by dále vysvětlily příčinu tragédie. Neštěstí s největší pravděpodobností způsobilo přetížení plavidla a špatně upevněný náklad.
27. prosince 2025 15:18
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Související
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
Jižní Korea , trajekt Sewol , Lodní nehody
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák