Američany provokovaly čínské bojové letouny. Letos už podruhé

Čínský bojový letoun údajně proletoval vzhůru nohama pod americkým letadlem nad asijským Žlutým mořem. O neprofesionálním manévru čínského letectva informovala zahraniční CNN.

Incident se odehrál mezi dvěma čínskými bojovými letouny Su-30 a americkým průzkumníkem. Čínské letouny se dostaly do vzdálenosti pouhých 150 stop od amerického průzkumníku WC-135, který je nazýván „jaderným čmuchalem“ díky jeho schopnosti zachytit ve vzduchu stopy po jaderném testu.

Čínské letouny měly údajně letět vzhůru nohama přímo pod americkým letounem. Podle stanice NBC News americký „čmuchal“ nad Žlutým mořem operoval v souladu s mezinárodním právem.

Tento incident už je letos druhým takovým, mezi americkým a čínským letectvem. K nečekané potyčce došlo už v únoru, když se čínské strážní letadlo dostalo do kontaktu s americkým letectvem nad Jihočínským mořem. Letouny z americké letadlové lodě tehdy musely změnit svůj kurz, jelikož hrozila vážná kolize.

Podle americké administrativy jsou incidenty tohoto typu mezi dvěma státy relativně vzácné. V roce 2016 proběhly dva, v roce 2015 žádný.

A co dělal americký WC-35 v oblasti Žlutého moře? Letoun byl do oblasti nasazen před nedávnou dobou kvůli severokorejské jaderné hrozbě. Letadlo ze vzduchu sbírá vzorky částic a chemických látek.

Pro deník Financial Times sdělil Paul Haenle, bývalý poradce pro otázky Číny v Bílém domě, že je možné, že čínští piloti nejsou dostatečně schopní ovládat své stroje. Mnohem pravděpodobnější ale je, že jde spíše o signál, jak Čína dává najevo svou nelibost nad přítomností pozorovacích a průzkumných letounů Spojených států. Čínské ministerstvo obrany a zahraničních věcí se k události nevyjádřily.

Japonsko podobně jako Filipíny a USA vyzývá Čínu, aby se řídila mezinárodním právem. Mezinárodní rozhodčí soud v Haagu totiž odmítl rozsáhlé čínské územní nároky ve strategicky významné oblasti v Jihočínském moři, kde Čína buduje umělé ostrovy a zřizuje na nich letištní dráhy a další infrastrukturu využitelnou pro civilní, ale i vojenské účely. Peking ale verdikt neuznal.

K souostroví Senkaku vysílá Čína pobřežní stráž často. Na přítomnost čtyř čínských plavidel upozornily japonské hlídky, které zaznamenaly, že z jedné z lodí vzlétl bezpilotní stroj. Japonské letectvo okamžitě vyslalo na místo čtyři letouny, včetně dvou stíhaček F-15.

Souostroví Senkaku je neobydlené. Obklopují ho vody bohaté na ryby a zřejmě jsou tam i ložiska zemního plynu. Oblastí vedou významné námořní trasy. Skupina ostrůvků je v současnosti pod japonskou správou.

Čína vyhlásila v roce 2013 nad Východočínským mořem identifikační pásmo protivzdušné obrany (ADIZ), na jehož základě vyžaduje od letadel mířících do oblasti, aby sdělovala své letové plány a řídila se instrukcemi čínských leteckých dispečerů.