Smrt Otto Warmbiera, dvaadvacetiletého studenta z Ohia uvězněného loni v Severní Koreji, by měla být budíčkem pro mezinárodní společenství, apeluje John Sifton lidskoprávní aktivista z organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server CNN připomíná, že Warmbier, zatčený v lednu 2016 za pokus o odcizení politického plakátu z hotelu, byl postaven před veřejný soud a následně odsouzen k 15 letům nucených prací.
Zcela běžný případ
Podstata Warmbierova případu bohužel není nikterak mimořádná, uvádí aktivista. Poukazuje, že severokorejští občané jsou běžně zatýkáni za triviální činy a posíláni do pracovních táborů, přičemž mnoho z nich, jak dokumentuje nedávná hrozivá zpráva OSN, v táborech zahyne z důvodu bití, podvýživy či neléčených nemocí.
Na severokorejském zacházení s Warmbierem bylo podle Siftona zvláštní, že se týkalo cizince. Spojené státy a jejich spojenci hlasitě protestovali proti jeho zatčení, zatímco student během soudu prosil o odpuštění a hovořil o "největší chybě ve svém životě", podotýká představitel Human Rights Watch. Dodává, že většina pozorovatelů očekávala, že po jisté době isolace a výslechů bude na základě soukromé diplomacie repatriován, jak se dříve stalo v případě mnoha Američanů.
"Namísto toho byl Warmbier brzy vystaven nějaké neznámé formě špatného zacházení, možná i brutalitě, a skončil v kóma - v kterém zřejmě lavíroval více než rok," pokračuje aktivista s tím, že pár dní po návratu domů mladík zemřel. Vysvětlení jeho smrti ze strany severokorejské vlády, že šlo o kombinaci botulismu a špatně předepsaných léků na spaní, považuje Sifton za pochybné. Pokládá otázku, jak mohl zdravý mladý muž utrpět tak silné poškození mozku kvůli léčitelné nemoci.
Není také jasné, proč severokorejský režim, pokud Warmbier do kóma upadl v březnu 2016, o tom do nedávna neinformoval, dokonce ani Švédsko, které zpravidla funguje jako prostředník pro americké vězně, konstatuje pracovník lidskoprávní organizace. Připouští, že není jasné, co se Warmbierovi stalo, ale je možné, že se stal obětí týrání, které zažívají Severokorejci držení v souostroví režimních vězeňských táborů.
Severokorejská vláda se ke svému problematickému chování nepřizná, celá desetiletí se odmítá hlásit k mechanismům OSN zřízeným pro řešení otázek lidských práv, ale naopak nadále pravidelně vypouští absurdně přehnané chvalozpěvy a ódy na svého "nejvyššího vůdce" Kim Čong-una, kritizuje Sifton. Připomíná, že mezinárodní společenství se při jednání s KLDR historicky zaměřovalo na otázku jaderných zbraní, ale v posledních letech se právě problematice porušování lidských práv dostává větší pozornost.
Problém nejsou pouze jaderné zbraně
V roce 2014 tak Rada bezpečnosti OSN debatovala o tom, zda by se situací v Severní Koreji měl zabývat Mezinárodní trestní tribunál, americký Kongres schválil zákon utužující sankce vůči Pchjongjangu, a to nejen kvůli jejím zbrojním programům, ale také kvůli postoji k lidským právům, uvádí aktivista. Dodává, že loni v prosinci pak americká ministerstva financí a zahraničí poprvé sankcionovala konkrétní severokorejské vysoké představitele, včetně Kim Čong-una, za jejich podíl na porušování lidských práv.
Nyní americké ministerstvo financí zvažuje, že na tento seznam přidá nová jména, přičemž v reakci na Warmbierovu smrt by americká vláda měla tyto osoby vystavit zákazu cestování a finančním restrikcím, doporučuje představitel Human Rights Watch. Apeluje na americkou vyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, aby tlačila další země mezinárodního společenství k přijetí tvrdších sankcí kvůli porušování lidských práv severokorejským režimem a lepším uplatňováním sankcí současných.
"Často se předpokládá, že Severní Korea je již silně sankcionována a pod tvrdým embargem," pokračuje Sifton. Vysvětluje, že ve skutečnosti jsou existující sankce OSN vázány na severokorejský jaderný program a byť Spojené státy poslední dobou tlačí na své spojence, aby tyto sankce více uplatňovali, jsou v praxi mírnější, než si mnoho lidí myslí, a navíc se mnohdy neuplatňují.
Podle aktivisty je proto třeba, aby se nyní sankce specifičtěji zaměřily na otázku porušování lidských práv a zvýšily cenu obchodování se severokorejskými představiteli, kteří se na porušování lidských práv podílejí, ať již jde o představitele ministerstva veřejné bezpečnosti, správce věznic a další policejní důstojníky.
Nelze předvídat, jaká bude budoucnost KLDR, ale nikdo nemůže doufat, že by v dohledné době ti, kteří nesou zodpovědnost za brutální zacházení s vězni, jako byl Warmbier či stovky tisíc dalších v severokorejských gulazích, pocítili nějaké důsledky svého jednání, přiznává zástupce Human Rights Watch. Dodává, že přesto lze v mysli představitelů KLDR vytvořit stín strachu z možné budoucí trestní zodpovědnosti, a tím zmenšit šance, že stejnému zacházejí jako Warmbier budou vystaveni další lidé.
Související
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR
Severní Korea (KLDR) , Otto Warmbier (student zadržený v KLDR) , Human Rights Watch , lidská práva
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák