Smrt Otto Warmbiera, dvaadvacetiletého studenta z Ohia uvězněného loni v Severní Koreji, by měla být budíčkem pro mezinárodní společenství, apeluje John Sifton lidskoprávní aktivista z organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server CNN připomíná, že Warmbier, zatčený v lednu 2016 za pokus o odcizení politického plakátu z hotelu, byl postaven před veřejný soud a následně odsouzen k 15 letům nucených prací.
Zcela běžný případ
Podstata Warmbierova případu bohužel není nikterak mimořádná, uvádí aktivista. Poukazuje, že severokorejští občané jsou běžně zatýkáni za triviální činy a posíláni do pracovních táborů, přičemž mnoho z nich, jak dokumentuje nedávná hrozivá zpráva OSN, v táborech zahyne z důvodu bití, podvýživy či neléčených nemocí.
Na severokorejském zacházení s Warmbierem bylo podle Siftona zvláštní, že se týkalo cizince. Spojené státy a jejich spojenci hlasitě protestovali proti jeho zatčení, zatímco student během soudu prosil o odpuštění a hovořil o "největší chybě ve svém životě", podotýká představitel Human Rights Watch. Dodává, že většina pozorovatelů očekávala, že po jisté době isolace a výslechů bude na základě soukromé diplomacie repatriován, jak se dříve stalo v případě mnoha Američanů.
"Namísto toho byl Warmbier brzy vystaven nějaké neznámé formě špatného zacházení, možná i brutalitě, a skončil v kóma - v kterém zřejmě lavíroval více než rok," pokračuje aktivista s tím, že pár dní po návratu domů mladík zemřel. Vysvětlení jeho smrti ze strany severokorejské vlády, že šlo o kombinaci botulismu a špatně předepsaných léků na spaní, považuje Sifton za pochybné. Pokládá otázku, jak mohl zdravý mladý muž utrpět tak silné poškození mozku kvůli léčitelné nemoci.
Není také jasné, proč severokorejský režim, pokud Warmbier do kóma upadl v březnu 2016, o tom do nedávna neinformoval, dokonce ani Švédsko, které zpravidla funguje jako prostředník pro americké vězně, konstatuje pracovník lidskoprávní organizace. Připouští, že není jasné, co se Warmbierovi stalo, ale je možné, že se stal obětí týrání, které zažívají Severokorejci držení v souostroví režimních vězeňských táborů.
Severokorejská vláda se ke svému problematickému chování nepřizná, celá desetiletí se odmítá hlásit k mechanismům OSN zřízeným pro řešení otázek lidských práv, ale naopak nadále pravidelně vypouští absurdně přehnané chvalozpěvy a ódy na svého "nejvyššího vůdce" Kim Čong-una, kritizuje Sifton. Připomíná, že mezinárodní společenství se při jednání s KLDR historicky zaměřovalo na otázku jaderných zbraní, ale v posledních letech se právě problematice porušování lidských práv dostává větší pozornost.
Problém nejsou pouze jaderné zbraně
V roce 2014 tak Rada bezpečnosti OSN debatovala o tom, zda by se situací v Severní Koreji měl zabývat Mezinárodní trestní tribunál, americký Kongres schválil zákon utužující sankce vůči Pchjongjangu, a to nejen kvůli jejím zbrojním programům, ale také kvůli postoji k lidským právům, uvádí aktivista. Dodává, že loni v prosinci pak americká ministerstva financí a zahraničí poprvé sankcionovala konkrétní severokorejské vysoké představitele, včetně Kim Čong-una, za jejich podíl na porušování lidských práv.
Nyní americké ministerstvo financí zvažuje, že na tento seznam přidá nová jména, přičemž v reakci na Warmbierovu smrt by americká vláda měla tyto osoby vystavit zákazu cestování a finančním restrikcím, doporučuje představitel Human Rights Watch. Apeluje na americkou vyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, aby tlačila další země mezinárodního společenství k přijetí tvrdších sankcí kvůli porušování lidských práv severokorejským režimem a lepším uplatňováním sankcí současných.
"Často se předpokládá, že Severní Korea je již silně sankcionována a pod tvrdým embargem," pokračuje Sifton. Vysvětluje, že ve skutečnosti jsou existující sankce OSN vázány na severokorejský jaderný program a byť Spojené státy poslední dobou tlačí na své spojence, aby tyto sankce více uplatňovali, jsou v praxi mírnější, než si mnoho lidí myslí, a navíc se mnohdy neuplatňují.
Podle aktivisty je proto třeba, aby se nyní sankce specifičtěji zaměřily na otázku porušování lidských práv a zvýšily cenu obchodování se severokorejskými představiteli, kteří se na porušování lidských práv podílejí, ať již jde o představitele ministerstva veřejné bezpečnosti, správce věznic a další policejní důstojníky.
Nelze předvídat, jaká bude budoucnost KLDR, ale nikdo nemůže doufat, že by v dohledné době ti, kteří nesou zodpovědnost za brutální zacházení s vězni, jako byl Warmbier či stovky tisíc dalších v severokorejských gulazích, pocítili nějaké důsledky svého jednání, přiznává zástupce Human Rights Watch. Dodává, že přesto lze v mysli představitelů KLDR vytvořit stín strachu z možné budoucí trestní zodpovědnosti, a tím zmenšit šance, že stejnému zacházejí jako Warmbier budou vystaveni další lidé.
Související
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR
Severní Korea (KLDR) , Otto Warmbier (student zadržený v KLDR) , Human Rights Watch , lidská práva
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák