USA chystají trest pro KLDR. Aktivista žádá víc

Smrt Otto Warmbiera, dvaadvacetiletého studenta z Ohia uvězněného loni v Severní Koreji, by měla být budíčkem pro mezinárodní společenství, apeluje John Sifton lidskoprávní aktivista z organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server CNN připomíná, že Warmbier, zatčený v lednu 2016 za pokus o odcizení politického plakátu z hotelu, byl postaven před veřejný soud a následně odsouzen k 15 letům nucených prací.

Zcela běžný případ

Podstata Warmbierova případu bohužel není nikterak mimořádná, uvádí aktivista. Poukazuje, že severokorejští občané jsou běžně zatýkáni za triviální činy a posíláni do pracovních táborů, přičemž mnoho z nich, jak dokumentuje nedávná hrozivá zpráva OSN, v táborech zahyne z důvodu bití, podvýživy či neléčených nemocí.  

Na severokorejském zacházení s Warmbierem bylo podle Siftona zvláštní, že se týkalo cizince. Spojené státy a jejich spojenci hlasitě protestovali proti jeho zatčení, zatímco student během soudu prosil o odpuštění a hovořil o "největší chybě ve svém životě", podotýká představitel Human Rights Watch. Dodává, že většina pozorovatelů očekávala, že po jisté době isolace a výslechů bude na základě soukromé diplomacie repatriován, jak se dříve stalo v případě mnoha Američanů.

"Namísto toho byl Warmbier brzy vystaven nějaké neznámé formě špatného zacházení, možná i brutalitě, a skončil v kóma - v kterém zřejmě lavíroval více než rok," pokračuje aktivista s tím, že pár dní po návratu domů mladík zemřel. Vysvětlení jeho smrti ze strany severokorejské vlády, že šlo o kombinaci botulismu a špatně předepsaných léků na spaní, považuje Sifton za pochybné. Pokládá otázku, jak mohl zdravý mladý muž utrpět tak silné poškození mozku kvůli léčitelné nemoci.

Není také jasné, proč severokorejský režim, pokud Warmbier do kóma upadl v březnu 2016, o tom do nedávna neinformoval, dokonce ani Švédsko, které zpravidla funguje jako prostředník pro americké vězně, konstatuje pracovník lidskoprávní organizace. Připouští, že není jasné, co se Warmbierovi stalo, ale je možné, že se stal obětí týrání, které zažívají Severokorejci držení v souostroví režimních vězeňských táborů.

Severokorejská vláda se ke svému problematickému chování nepřizná, celá desetiletí se odmítá hlásit k mechanismům OSN zřízeným pro řešení otázek lidských práv, ale naopak nadále pravidelně vypouští absurdně přehnané chvalozpěvy a ódy na svého "nejvyššího vůdce" Kim Čong-una, kritizuje Sifton. Připomíná, že mezinárodní společenství se při jednání s KLDR historicky zaměřovalo na otázku jaderných zbraní, ale v posledních letech se právě problematice porušování lidských práv dostává větší pozornost.

Problém nejsou pouze jaderné zbraně

V roce 2014 tak Rada bezpečnosti OSN debatovala o tom, zda by se situací v Severní Koreji měl zabývat Mezinárodní trestní tribunál, americký Kongres schválil zákon utužující sankce vůči Pchjongjangu, a to nejen kvůli jejím zbrojním programům, ale také kvůli postoji k lidským právům, uvádí aktivista. Dodává, že loni v prosinci pak americká ministerstva financí a zahraničí poprvé sankcionovala konkrétní severokorejské vysoké představitele, včetně Kim Čong-una, za jejich podíl na porušování lidských práv.

Nyní americké ministerstvo financí zvažuje, že na tento seznam přidá nová jména, přičemž v reakci na Warmbierovu smrt by americká vláda měla tyto osoby vystavit zákazu cestování a finančním restrikcím, doporučuje představitel Human Rights Watch. Apeluje na americkou vyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, aby tlačila další země mezinárodního společenství k přijetí tvrdších sankcí kvůli porušování lidských práv severokorejským režimem a lepším uplatňováním sankcí současných.

"Často se předpokládá, že Severní Korea je již silně sankcionována a pod tvrdým embargem," pokračuje Sifton. Vysvětluje, že ve skutečnosti jsou existující sankce OSN vázány na severokorejský jaderný program a byť Spojené státy poslední dobou tlačí na své spojence, aby tyto sankce více uplatňovali, jsou v praxi mírnější, než si mnoho lidí myslí, a navíc se mnohdy neuplatňují.  

Podle aktivisty je proto třeba, aby se nyní sankce specifičtěji zaměřily na otázku porušování lidských práv a zvýšily cenu obchodování se severokorejskými představiteli, kteří se na porušování lidských práv podílejí, ať již jde o představitele ministerstva veřejné bezpečnosti, správce věznic a další policejní důstojníky.  

Nelze předvídat, jaká bude budoucnost KLDR, ale nikdo nemůže doufat, že by v dohledné době ti, kteří nesou zodpovědnost za brutální zacházení s vězni, jako byl Warmbier či stovky tisíc dalších v severokorejských gulazích, pocítili nějaké důsledky svého jednání, přiznává zástupce Human Rights Watch. Dodává, že přesto lze v mysli představitelů KLDR vytvořit stín strachu z možné budoucí trestní zodpovědnosti, a tím zmenšit šance, že stejnému zacházejí jako Warmbier budou vystaveni další lidé.  

Související

Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Otto Warmbier (student zadržený v KLDR) Human Rights Watch lidská práva

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

před 2 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

před 3 hodinami

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

před 4 hodinami

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

před 5 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

před 9 hodinami

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

před 10 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

včera

Policie ČR

Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník

Tragické následky má nedělní nehoda na Kolínsku ve středních Čechách. Jeden člověk nepřežil havárii osobního auta, další dva lidé utrpěli zranění. Příčina události je předmětem vyšetřování. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

včera

včera

Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč

Český fotbal už nemá po čtvrtku v této sezóně evropských fotbalových pohárů žádného zástupce. Osmifinále Konferenční ligy se totiž hrubě nevydařilo pražské Spartě, která vstupovala do domácí odvety s nizozemským Alkmaarem po porážce 1:2 z úvodního zápasu. Výkon svěřenců kouče Briana Priskeho byl však ještě horší než před týdnem a nikdo se tak nemohl divit tomu, že odvetný duel dospěl k jasnému výsledku 4:0 pro Alkmaar. To Olomouc se v německé Mohuči pokoušela o klubovou senzaci. První poločas statečně držela bezbrankový stav, o svém postupu do čtvrtfinále nakonec bundesligový celek rozhodl dvěma góly ve druhé půli, přičemž mu pomohlo i to, že Olomouc dohrávala o deseti.

Zdroj: David Holub

Další zprávy