USA chystají trest pro KLDR. Aktivista žádá víc

Smrt Otto Warmbiera, dvaadvacetiletého studenta z Ohia uvězněného loni v Severní Koreji, by měla být budíčkem pro mezinárodní společenství, apeluje John Sifton lidskoprávní aktivista z organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server CNN připomíná, že Warmbier, zatčený v lednu 2016 za pokus o odcizení politického plakátu z hotelu, byl postaven před veřejný soud a následně odsouzen k 15 letům nucených prací.

Zcela běžný případ

Podstata Warmbierova případu bohužel není nikterak mimořádná, uvádí aktivista. Poukazuje, že severokorejští občané jsou běžně zatýkáni za triviální činy a posíláni do pracovních táborů, přičemž mnoho z nich, jak dokumentuje nedávná hrozivá zpráva OSN, v táborech zahyne z důvodu bití, podvýživy či neléčených nemocí.  

Na severokorejském zacházení s Warmbierem bylo podle Siftona zvláštní, že se týkalo cizince. Spojené státy a jejich spojenci hlasitě protestovali proti jeho zatčení, zatímco student během soudu prosil o odpuštění a hovořil o "největší chybě ve svém životě", podotýká představitel Human Rights Watch. Dodává, že většina pozorovatelů očekávala, že po jisté době isolace a výslechů bude na základě soukromé diplomacie repatriován, jak se dříve stalo v případě mnoha Američanů.

"Namísto toho byl Warmbier brzy vystaven nějaké neznámé formě špatného zacházení, možná i brutalitě, a skončil v kóma - v kterém zřejmě lavíroval více než rok," pokračuje aktivista s tím, že pár dní po návratu domů mladík zemřel. Vysvětlení jeho smrti ze strany severokorejské vlády, že šlo o kombinaci botulismu a špatně předepsaných léků na spaní, považuje Sifton za pochybné. Pokládá otázku, jak mohl zdravý mladý muž utrpět tak silné poškození mozku kvůli léčitelné nemoci.

Není také jasné, proč severokorejský režim, pokud Warmbier do kóma upadl v březnu 2016, o tom do nedávna neinformoval, dokonce ani Švédsko, které zpravidla funguje jako prostředník pro americké vězně, konstatuje pracovník lidskoprávní organizace. Připouští, že není jasné, co se Warmbierovi stalo, ale je možné, že se stal obětí týrání, které zažívají Severokorejci držení v souostroví režimních vězeňských táborů.

Severokorejská vláda se ke svému problematickému chování nepřizná, celá desetiletí se odmítá hlásit k mechanismům OSN zřízeným pro řešení otázek lidských práv, ale naopak nadále pravidelně vypouští absurdně přehnané chvalozpěvy a ódy na svého "nejvyššího vůdce" Kim Čong-una, kritizuje Sifton. Připomíná, že mezinárodní společenství se při jednání s KLDR historicky zaměřovalo na otázku jaderných zbraní, ale v posledních letech se právě problematice porušování lidských práv dostává větší pozornost.

Problém nejsou pouze jaderné zbraně

V roce 2014 tak Rada bezpečnosti OSN debatovala o tom, zda by se situací v Severní Koreji měl zabývat Mezinárodní trestní tribunál, americký Kongres schválil zákon utužující sankce vůči Pchjongjangu, a to nejen kvůli jejím zbrojním programům, ale také kvůli postoji k lidským právům, uvádí aktivista. Dodává, že loni v prosinci pak americká ministerstva financí a zahraničí poprvé sankcionovala konkrétní severokorejské vysoké představitele, včetně Kim Čong-una, za jejich podíl na porušování lidských práv.

Nyní americké ministerstvo financí zvažuje, že na tento seznam přidá nová jména, přičemž v reakci na Warmbierovu smrt by americká vláda měla tyto osoby vystavit zákazu cestování a finančním restrikcím, doporučuje představitel Human Rights Watch. Apeluje na americkou vyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, aby tlačila další země mezinárodního společenství k přijetí tvrdších sankcí kvůli porušování lidských práv severokorejským režimem a lepším uplatňováním sankcí současných.

"Často se předpokládá, že Severní Korea je již silně sankcionována a pod tvrdým embargem," pokračuje Sifton. Vysvětluje, že ve skutečnosti jsou existující sankce OSN vázány na severokorejský jaderný program a byť Spojené státy poslední dobou tlačí na své spojence, aby tyto sankce více uplatňovali, jsou v praxi mírnější, než si mnoho lidí myslí, a navíc se mnohdy neuplatňují.  

Podle aktivisty je proto třeba, aby se nyní sankce specifičtěji zaměřily na otázku porušování lidských práv a zvýšily cenu obchodování se severokorejskými představiteli, kteří se na porušování lidských práv podílejí, ať již jde o představitele ministerstva veřejné bezpečnosti, správce věznic a další policejní důstojníky.  

Nelze předvídat, jaká bude budoucnost KLDR, ale nikdo nemůže doufat, že by v dohledné době ti, kteří nesou zodpovědnost za brutální zacházení s vězni, jako byl Warmbier či stovky tisíc dalších v severokorejských gulazích, pocítili nějaké důsledky svého jednání, přiznává zástupce Human Rights Watch. Dodává, že přesto lze v mysli představitelů KLDR vytvořit stín strachu z možné budoucí trestní zodpovědnosti, a tím zmenšit šance, že stejnému zacházejí jako Warmbier budou vystaveni další lidé.  

Související

Test severokorejské rakety

Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Otto Warmbier (student zadržený v KLDR) Human Rights Watch lidská práva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy