USA chystají trest pro KLDR. Aktivista žádá víc

Smrt Otto Warmbiera, dvaadvacetiletého studenta z Ohia uvězněného loni v Severní Koreji, by měla být budíčkem pro mezinárodní společenství, apeluje John Sifton lidskoprávní aktivista z organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server CNN připomíná, že Warmbier, zatčený v lednu 2016 za pokus o odcizení politického plakátu z hotelu, byl postaven před veřejný soud a následně odsouzen k 15 letům nucených prací.

Zcela běžný případ

Podstata Warmbierova případu bohužel není nikterak mimořádná, uvádí aktivista. Poukazuje, že severokorejští občané jsou běžně zatýkáni za triviální činy a posíláni do pracovních táborů, přičemž mnoho z nich, jak dokumentuje nedávná hrozivá zpráva OSN, v táborech zahyne z důvodu bití, podvýživy či neléčených nemocí.  

Na severokorejském zacházení s Warmbierem bylo podle Siftona zvláštní, že se týkalo cizince. Spojené státy a jejich spojenci hlasitě protestovali proti jeho zatčení, zatímco student během soudu prosil o odpuštění a hovořil o "největší chybě ve svém životě", podotýká představitel Human Rights Watch. Dodává, že většina pozorovatelů očekávala, že po jisté době isolace a výslechů bude na základě soukromé diplomacie repatriován, jak se dříve stalo v případě mnoha Američanů.

"Namísto toho byl Warmbier brzy vystaven nějaké neznámé formě špatného zacházení, možná i brutalitě, a skončil v kóma - v kterém zřejmě lavíroval více než rok," pokračuje aktivista s tím, že pár dní po návratu domů mladík zemřel. Vysvětlení jeho smrti ze strany severokorejské vlády, že šlo o kombinaci botulismu a špatně předepsaných léků na spaní, považuje Sifton za pochybné. Pokládá otázku, jak mohl zdravý mladý muž utrpět tak silné poškození mozku kvůli léčitelné nemoci.

Není také jasné, proč severokorejský režim, pokud Warmbier do kóma upadl v březnu 2016, o tom do nedávna neinformoval, dokonce ani Švédsko, které zpravidla funguje jako prostředník pro americké vězně, konstatuje pracovník lidskoprávní organizace. Připouští, že není jasné, co se Warmbierovi stalo, ale je možné, že se stal obětí týrání, které zažívají Severokorejci držení v souostroví režimních vězeňských táborů.

Severokorejská vláda se ke svému problematickému chování nepřizná, celá desetiletí se odmítá hlásit k mechanismům OSN zřízeným pro řešení otázek lidských práv, ale naopak nadále pravidelně vypouští absurdně přehnané chvalozpěvy a ódy na svého "nejvyššího vůdce" Kim Čong-una, kritizuje Sifton. Připomíná, že mezinárodní společenství se při jednání s KLDR historicky zaměřovalo na otázku jaderných zbraní, ale v posledních letech se právě problematice porušování lidských práv dostává větší pozornost.

Problém nejsou pouze jaderné zbraně

V roce 2014 tak Rada bezpečnosti OSN debatovala o tom, zda by se situací v Severní Koreji měl zabývat Mezinárodní trestní tribunál, americký Kongres schválil zákon utužující sankce vůči Pchjongjangu, a to nejen kvůli jejím zbrojním programům, ale také kvůli postoji k lidským právům, uvádí aktivista. Dodává, že loni v prosinci pak americká ministerstva financí a zahraničí poprvé sankcionovala konkrétní severokorejské vysoké představitele, včetně Kim Čong-una, za jejich podíl na porušování lidských práv.

Nyní americké ministerstvo financí zvažuje, že na tento seznam přidá nová jména, přičemž v reakci na Warmbierovu smrt by americká vláda měla tyto osoby vystavit zákazu cestování a finančním restrikcím, doporučuje představitel Human Rights Watch. Apeluje na americkou vyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, aby tlačila další země mezinárodního společenství k přijetí tvrdších sankcí kvůli porušování lidských práv severokorejským režimem a lepším uplatňováním sankcí současných.

"Často se předpokládá, že Severní Korea je již silně sankcionována a pod tvrdým embargem," pokračuje Sifton. Vysvětluje, že ve skutečnosti jsou existující sankce OSN vázány na severokorejský jaderný program a byť Spojené státy poslední dobou tlačí na své spojence, aby tyto sankce více uplatňovali, jsou v praxi mírnější, než si mnoho lidí myslí, a navíc se mnohdy neuplatňují.  

Podle aktivisty je proto třeba, aby se nyní sankce specifičtěji zaměřily na otázku porušování lidských práv a zvýšily cenu obchodování se severokorejskými představiteli, kteří se na porušování lidských práv podílejí, ať již jde o představitele ministerstva veřejné bezpečnosti, správce věznic a další policejní důstojníky.  

Nelze předvídat, jaká bude budoucnost KLDR, ale nikdo nemůže doufat, že by v dohledné době ti, kteří nesou zodpovědnost za brutální zacházení s vězni, jako byl Warmbier či stovky tisíc dalších v severokorejských gulazích, pocítili nějaké důsledky svého jednání, přiznává zástupce Human Rights Watch. Dodává, že přesto lze v mysli představitelů KLDR vytvořit stín strachu z možné budoucí trestní zodpovědnosti, a tím zmenšit šance, že stejnému zacházejí jako Warmbier budou vystaveni další lidé.  

Související

Test severokorejské rakety

Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.
Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Otto Warmbier (student zadržený v KLDR) Human Rights Watch lidská práva

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy