Tokio - Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů. Není proto divu, že současné napětí ovlivňuje vývoj kurzů měn na světových trzích takovou měrou, že jsou zaskočení i zkušení investoři.
Jen pár hodin po tom, co americký prezident Donald Trump varoval Pchjongjang před „ohnivou zlobou, jakou svět neviděl", zamířil kurz japonské měny vzhůru k dolaru i k euru. Vývoj kurzů měn ale stejně jako v předchozích případech eskalace napětí na Korejském poloostrově ukázal, že status jenu jakožto bezpečné měny převažuje u některých investorů nad rizikem, jež pro Japonsko představuje blízkost k diktátorovi vyzbrojenému jadernou zbraní.
KLDR Japonsku hrozí často a některé její testovací rakety dopadly do Japonského moře. Severokorejská státní média nyní uvedla, že vůdce Kim Čong-un nařídil svým ozbrojeným silám vypracovat plán útoku na americkou vojenskou základnu na tichomořském ostrově Guam. „Jestliže dokážou zasáhnout Guam, tak do Japonska je to jen třetina té vzdálenosti. Nechápu, jakou roli bezpečného přístavu by (Japonsko) hrálo, kdyby byla vypálena skutečná střela," poznamenal analytik Bart Wakabajaši z makléřské společnosti State Street v Tokiu.
Není to poprvé, kdy logika trhů uvádí Wakabajašiho do rozpaků. Když Severní Korea vystřelila 4. července mezikontinentální raketu, japonská měna také zpevnila. A podobná situace nastala i 10. dubna, kdy Spojené státy oznámily, že ke Korejskému poloostrovu posílají letadlovou loď USS Carl Vinson.
I když se to může zdát zvláštní, někteří hráči na trhu upozorňují, že kupovat měnu pomalu rostoucí ekonomiky jako je ta japonská dává v dobách eskalace geopolitického napětí určitou logiku. V klidných dobách se chuť investorů riskovat zvyšuje, vyhledávají proto měny rozvíjejících se ekonomik, anebo dolar, protože americká ekonomika na rozdíl od Japonska nabízí více riskantnějších a potenciálně ziskovějších investic. Někteří si v takové situaci vypůjčí jeny, protože Japonsko má téměř nulové úroky, a ty pak smění za měny jiných zemí, kde vidí i možnost vyššího zhodnocení.
Když se ale začne mluvit o válce, rizikové investice už tak atraktivní nejsou. Investoři pak spíše vyhledávají relativně stabilní hodnoty, především zlato, ale také měny jako je švýcarský frank a japonský jen. Ti, kteří si vypůjčili japonské jeny, aby je směnili za jiné měny a investovali mimo Japonsko, v takové situaci mohou své sázky rušit. Tím se zvyšuje poptávka po jenech, protože tito investoři musejí půjčky v jenech splatit.
Analytik Takahiro Sekido ze společnosti Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ řekl, že japonský jen je atraktivnější jak proti ostatním asijským měnám, tak proti dolaru. Trhy totiž v současné době příliš nedůvěřují americké politice.
Důvodem k růstu kurzu jenu mohou být i spekulace, že japonské instituce by v neklidných časech mohly začít stahovat své peníze zpět do Japonska. Analytici ale takovému scénáři moc nevěří. Pokud by Severní Korea zasáhla americké území a japonští investoři by měli peníze uloženy v Evropě, nedávalo by valný smysl tyto peníze stahovat zpět, kdyby bylo terčem útoku i Japonsko, myslí si analytik Junosuke Ikeda z makléřské společnosti Nomura Securities.
Investoři sledují, zda obavy z války ovlivní plán americké centrální banky (Fed) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Pokud by se Fed rozhodl další zpřísnění měnové politiky odložit, snížila by se atraktivita dolaru jako investice. Od Japonska se žádná změna jeho mimořádně uvolněné měnové politiky neočekává.
Pohled na vývoj úrokových sazeb tak nabízí další příklad, jak napětí ve světě může posílit japonskou měnu, i když je Japonsko tak blízko zdroji napětí. "Snížit cenu japonského jenu bohužel není jednoduché," poznamenal Ikeda.
Související
V Tokiu žije 33 milionů lidí. Nově je to až třetí největší město na světě
Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě
Japonsko , Severní Korea (KLDR) , kurzy měn
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 6 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 9 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 12 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák