Japonsko se chystá restartovat provoz největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko se přiblížilo ke schválení obnovení provozu své největší jaderné elektrárny na světě, což by znamenalo její první spuštění od havárie ve Fukušimě v roce 2011. Hideyo Hanazumi, guvernér prefektury Niigata, kde se nachází elektrárna Kashiwazaki-Kariwa, potvrdil, že dal zelenou pro částečné obnovení provozu.

Plán na spuštění tohoto zařízení, které provozuje společnost Tepco, nicméně stále vyžaduje schválení od regionálního vládního shromáždění a japonského jaderného regulačního úřadu. Pokud bude schválen, bude to poprvé, kdy společnost Tepco dostane povolení k opětovnému spuštění jaderných reaktorů v Japonsku od doby, kdy její elektrárna ve Fukušimě po tsunami havarovala. Obyvatelé v regionu Niigata jsou v otázce obnovení provozu elektrárny rozděleni.

Hanazumi na páteční tiskové konferenci uvedl, že o jeho rozhodnutí se bude jednat v prosinci na zasedání regionálního vládního shromáždění, kde bude usilovat o jeho schválení. Povolení by se týkalo obnovení provozu na reaktoru číslo 6 elektrárny Kashiwazaki-Kariwa a následně na reaktoru číslo 7.

Obnovení provozu v tomto zařízení je důležitou součástí plánu rekonstrukce společnosti Tepco, který následuje po havárii ve Fukušimě. Tu způsobilo zemětřesení o síle 9,0 stupně a masivní tsunami. Když byly reaktory elektrárny zaplaveny vlnou tsunami, došlo k úniku radiace a 150 000 lidí muselo být evakuováno z oblasti. V důsledku katastrofy Japonsko v roce 2011 nařídilo odstavení všech reaktorů jaderných elektráren. Od té doby jich bylo znovu spuštěno 14.

Společnosti Tepco bylo nařízeno vyplatit biliony japonských jenů jako odškodné postiženým a zároveň nese náklady na vyřazení elektrárny z provozu. Průzkum zveřejněný prefekturou Niigata minulý měsíc naznačil, že 50 % jejích obyvatel restart podporuje, zatímco 47 % je proti. Zároveň ukázal, že téměř 70 % lidí v prefektuře má obavy z provozování elektrárny společností Tepco.

Páteční rozhodnutí tak demonstruje touhu některých představitelů Japonska směřovat k většímu využití atomové energie a snížit tak závislost na fosilních palivech. Tento krok podporuje cíl země dosáhnout nulových čistých uhlíkových emisí.

Související

Následky zemětřesení v Japonsku

Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo ničivé zemětřesení o síle kolem sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct lidských životů a stovky zraněných. Otřesy s ohniskem nedaleko sedmisettisícového města Kumamoto dosáhly v zasažené oblasti nejvyššího stupně japonské seismické stupnice. Japonská premiérka Sanae Takaiči upozornila, že záchranné složky svádějí neúprosný závod s časem, neboť pod troskami budov stále zůstávají uvěznění lidé.

Více souvisejících

Japonsko jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy