Kimovy myšlenky: Pět věcí, které si Kim myslí o USA a které ho nutí jednat tak, jak jedná

Někdejší poradce v Obamově administrativě Jon Wolfsthal se pro server Politico zabývá otázkou, co si asi severokorejský vůdce Kim Čong-un myslí o dnešních Spojených státech a americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Většina Američanů se totiž domnívá, že režim KLDR je jakési bláznivé zvláštní místo, které vede šílenec, jež si zahrává s otázkou zničení světa. Podle Wolfsthala je tento pohled chybný a možná právě i proto zatím všechny pokusy o zklidnění situace na mezinárodní scéně selhaly. 

Spojené státy se prý přes třicet let snaží režim držet na uzdě. Z této mnohaleté zkušenosti vědí, že režim spoléhá na silné vůdcovství. A právě to pomáhá režimu svůj jaderný program rozvíjet. Žádnému americkému prezidentovi se zatím nepodařilo KLDR od myšlenky na svůj jaderný program odvrátit. Kim si z těchto let mohl vzít různá ponaučení:

USA chtějí dohodu: Kim ví, že pro USA je prioritní dohoda, nikoliv jaderný či jakýkoliv jiný válečný konflikt. Spojené státy nechtějí, aby měla KLDR jaderné hlavice, ale tak nějak je tolerují. Nevadilo jim, že režim v devadesátých letech lhal o svém programu, přijaly pouze série některých sankcí. I po jaderném testu z roku 2006 nepřišel žádný velký trest, pouze další vlna sankcí a nabídky k dohodě. Kim vidí, že svůj truc může i nadále protahovat a zajišťovat si tak s časem lepší vyjednávací pozici. Alespoň do té doby, dokud USA budou chtít vyjednávat. 

KLDR je v izolaci, teče do ní ale čím dál víc peněz: USA a jejich spojenci si myslí, že režim KLDR je v čím dál větší izolaci. Na první pohled to tak skutečně vypadá, ale na druhou stranu si diktatura vydělává prostřednictvím svých námezdních dělníků po celém světě, zejména v Africe a v Asii. Ekonomické sankce sice režim zasahují, ten si to ale kompenzuje jinak.

USA mluví o vojenském řešením, ke kterému však nedojde: Kim předpokládá, že Trumpova slova o hněvu a ohni nebudou naplněná. Spoléhá zejména na to, že zemi USA nenapadly v době, kdy žádné rakety neměla, proč by tak učinily teď? Navíc spoléhá i na fakt, že Jižní Korea by si takový konflikt jistě nepřála. Místo toho tak vsází na zdokonalování své armády a tím i na vylepšení své vyjednávací pozice na mezinárodní scéně. 

Spojeným státům v regionu dochází síla: Kim doufá v to, že Spojené státy jsou v regionu čím dál slabší hráčem. Čína naopak nabývá na síle. A je to právě Čína, kterou děsí obraz kolabujícího severokorejského režimu. 

Pokud se KLDR vzdá svého programu, nezbude ji nic: Kim se opět může použit z případu Libye a amerického zásahu v této zemi. Kaddáfí se vzdal svých zbraní a dnes je z Libye téměř válečná zóna. Podobně se dá nahlížet i na situaci v nestabilním Iráku po svržené Saddáma Husajna.