Zvěrstva na muslimské menšině musí přestat, zní z USA

Učebnicový příklad etnických čistek

Jen za poslední týden přes hranice do Bangladéše údajně uprchlo 380 tisíc lidí, přičemž podle pátečního prohlášení představitelů OSN se k tomuto korky chystají tisíce dalších, poukazuje prestižní server. Doplňuje, že dle odhadů UNICEF tvoří až 240 tisíc z celkového počtu uprchlíků děti.

"To, co generální tajemník OSN António Guterres správně nazval učebnicovým příkladem etnických čistek, je kulminací letité diskriminace Rohingů, muslimů, kterým je odpíráno občanství, ačkoliv mnozí z nich žijí v zemi po generace, ze strany barmské vlády a buddhistické většiny," nastiňuje Washington Post.   

Dne 25. srpna malá skupina militantů tvrdící, že reprezentuje Rohingy, zaútočila na několik policejních stanovišť a armádních táborů, přičemž zabila asi desítku lidí, uvádí americký server. Konstatuje, že vládní odpověď politikou spálené země vedla k celkovému opuštění 176 z 471 rohingských vesnic v severním regionu Arakanského státu, což ostatně přiznávají i barmské úřady.

Důkazy shromážděné lidskoprávními skupinami, včetně satelitních fotografií, ukazují množství vesnic spálených do základů, poukazuje Washington Post. Připomíná, že organizace Human Rights Watch v pátek vydala zprávu, podle níž se 62 vesnic stalo terčem žhářství a 35 dalších bylo rozsáhle poničeno, přičemž novináři na bangladéšských hranicích v pátek hlásili nepřetržitě stoupající kouř z barmského území.

Detailnější zpravodajství, stejně jako snaha o pomoc nejsou možné, jelikož barmské úřady odmítají do oblasti vpustit většinu novinářů, humanitárních pracovníků a diplomatů, včetně vysokého představitele amerického ministerstva zahraničí, který do země přicestoval v pátek, nastiňuje editorial.   

Nechť pachatelé pikají

"Mezinárodní reakce na tento zločin, který konkuruje čistícím kampaním v súdánském Darfúru na počátku tisíciletí a v Kosovu v 90. letech, je šokujícím způsobem slabá," kritizuje washingtonský deník. Poukazuje, že po středečním jednání za zavřenými dveřmi Rada bezpečnosti OSN vydala nejslabší formu stanoviska vyjadřujícího znepokojení ohledně rozsáhlých násilností během "bezpečnostních operací" a americké ministerstvo zahraničí je podobně zdrženlivé.

Příliš pozornosti se zaměřuje na Aun Schan Su Ťij, faktickou civilní vůdkyni Barmy, která o těchto zvěrstvech žalostně mlčí, soudí vlivný server. Domnívá se, že nositelka Nobelovy ceny za mír nedokáže kontrolovat akce armády, a proto je spíše potřeba vyvinout přímý nátlak na barmské ozbrojené síly.

Obamova administrativa uvolnila americké sankce vůči barmským generálům a jimi ovládaným firmám, aby se pokusila podpořit přechod k demokracii, připomíná Washington Post. Doporučuje, aby americké ministerstvo financí sankce nyní obnovilo. "Někteří představitelé vyjadřují obavy, aby tvrdá opatření nepřiměla armádu k svržení Aun Schan Su Ťij a její civilní vlády," připouští editorial. Kloní se však k názoru, že mezinárodní tlak může naopak poskytnout bývalé disidentce potřebnou páku, pokud je ochotna ji použít.

V OSN poskytuje Barmě krytí Čína, kterou zvěrstva neznepokojují a možná jsou i vítaná, protože mají potenciál zničit vztahy země se Západem, míní americký deník. Spojené státy by proto podle něj měly usilovat o veřejnou debatu v Radě bezpečnosti OSN o těchto etnických čistkách.

"Čím víc budou zločiny proti Rohingům odhaleny světu - a jejich pachatelé budou muset zaplatit -, tím je pravděpodobnější, že ustanou," deklaruje závěrem Washington Post.