Návrat Rohingů se řeší, porušování lidských práv bude stíháno, slíbila Su Ťij

Organizace spojených národů či organizace Amnesty International označují dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády.

"Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír.

"Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází" uvedla v televizním projevu v angličtině. "Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni," řekla Su Ťij. Dodala, že od 5. září na západě Barmy nedochází k žádným ozbrojeným střetům, ani zde vojáci neprovádí pročišťovací operaci.

Zmiňovaný návrat rohingských uprchlíků bude zřejmě velmi problematický, neboť Barma je považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství. Su Ťij dnes řekla, že osoby se statusem uprchlíků budou bez problému přijaty, čímž odkazovala na dohodu s Bangladéšem z roku 1993. Podle Reuters se ale v minulosti po komplikovaném prověřovacím procesu mohl vrátit jen malý počet osob.

Mnozí západní diplomaté uvítali projev barmské vůdkyně, která řekla, že její země je "odhodlána obnovit mír". Někteří nicméně vyjádřili pochybnosti. "Musíme její slova brát tak, jak jsme je slyšeli. Ale nikdo z nás pochopitelně neví, co se tam doopravdy děje," řekl pracovník Dětského fondu OSN (UNICEF) pro Barmu Paul Edwards. Západ přitom Su Ťij dlouho vyzdvihoval pro její roli při přechodu Barmy od vlády vojenské junty k demokracii.

Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z vypalování rohingských vesnic, jichž jsou stovky nyní opuštěné. "Toto je nejhorší krize v dějinách Rohingů," řekl agentuře AP Chris Lewa, zakladatel iniciativy Arakan Project, který usiluje o zlepšení životních podmínek pro muslimskou menšinu. "Bezpečnostní složky pálí vesnice jednu za druhou, postupují velmi systematicky. A pořád to pokračuje," řekl Lewa.