Číně se hodí rusko-americké nepřátelství, pomalu a v tichosti si podmaňuje Evropu

Nejedná se přitom o žádnou novou taktiku, stačí se podívat na státy v Jihovýchodní Asii. Čína nechce zbytečně válčit, mnohem výhodnější pro ni je, když si menší hráče k sobě ekonomicky připoutá. Aniž by jim kdokoliv věnoval pozornost, Peking zdařile nakupuje firmy a akcie v České republice, Maďarsku a Polsku, vznikají i smlouvy na nové jaderné elektrárny, všímá si časopis The National Interest.

V Bulharsku když zrušili smlouvu s ruským dodavatelem uranu Rosatom, firma podala na stát žalobu kvůli porušení dohody. Soud jí dal za pravdu a země tak musela zaplatit 660 milionů dolarů. To je velká suma pro relativně ekonomicky slabší stát, proto se rozhodla projekt jaderných elektráren zprivatizovat. Čína patřila mezi první zájemce a pravděpodobně i tendr vyhraje. Málokdo může přislíbit spolehlivé financování tak, jak to má v úmyslu Čína. Pro tuto zemi jsou peníze nejúčinnější zbraní a mají jich víc než dost.

Je zde taky patrný rozdíl ve strategii ruských a čínských investorů. Zatímco ruští podnikatelé dodají potřebné finance a pak čekají na zisky, zatímco firmu řídí lokální manažeři. Čína trvá na tom, že na vedoucí pozice projektů dosadí své lidi, čímž si zajišťuje kompletní kontrolu. Čínská geopolitika je už po staletí stejná, dneska se dá říct, že vlastní velkou část infrastruktury ve východní a střední Evropě.

Bývalí poradci Bílého domu dokonce prezidenta Baracka Obamu varovali před tím, že čínská invaze je mnohem nebezpečnější než Rusko. Není proto divu, že předchozí americká administrativa sledovala asijský region mnohem bedlivěji, než dnes dělá Donald Trump.

Čína tak úspěšně razí taktiku, že zatímco dva velcí hráči, na které se upírají všechny oči, mezi sebou štěkají, ona si v poklidu vyjedná sobě výhodné smlouvy a upevňuje svoji pozici na trhu. Síla peněz je možná ještě mocnější než válečné zbraně a lidi vůči nim jsou mnohem méně pozorní.