Tisíce mrtvých, miliardy dolarů a výsledek? S Američany v Afghánistánu to nevypadá dobře, varuje analytik

Ukončit válku je těžší než ji začít

Jelikož Spojené státy zaznamenaly nejhorší teroristický útok na svém území, bylo načase "nandat to darebákům", kteří ho naplánovali i těm, kteří jim nabídli bezpečné útočiště, uvádí Kugelman. Poukazuje, že úkol byl splněn v relativně krátké době - Američany vedená mise zlikvidovala sídla al-Káidy a svrhla její ochránce z Talibanu.   

"A přesto, krátce poté byla Američanům připomenuta nepříjemná skutečnost: Ukončit války je těžší než je začít," píše odborník. Dodává, že šlo o hořké poučení z Vietnamu a následně se opět vynořilo v případě Iráku.

Jakmile Washington dosáhl v Afghánistánu svých cílů, bylo velmi obtížné vysvětlovat, proč američtí vojáci nadále bojují a umírají ve vzdálené zemi, přiznává analytik. Vysvětluje, že potíže s formulací nějaké strategie nabíraly na aktuálnosti s tím, jak sílilo povstání ze strany Talibanu, který podle mnoha odhadů v současnosti ovládá největší území od doby, kdy do země v roce 2001 Američané vstoupili.

Svou hlavu v posledních letech v Afghánistánu vystrkuje také houževnatá al-Káida, varuje Kugelman. Připomíná, že v roce 2015 objevily americké jednotky vůbec největší výcvikový tábor uvedené organizace v zemi, přičemž ve stejný rok oznámil svůj příchod do Afghánistánu i Islámský stát (IS), který navzdory měsícům vytrvalých amerických náletů - zahrnujících i svržení známé matky všech bomb letos v dubnu - nadále drží své pozice na východě země.  

"Amerika utratila v Afghánistánu miliardy dolarů," pokračuje expert. Podotýká, že ve válce dosud zahynulo na 2.400 amerických vojáků a více než 31.000 afghánských civilistů a ukazuje se tvrdá realita, že navzdory ohromným obětem na životech a investovaným zdrojům byly zisky z prvních let konfliktu v praxi ztraceny.

Americké úsilí zaznamenává neúspěchy nejen v otázce bezpečnosti, ale Washingtonu se dlouhé roky nedaří zkrotit afghánský drogový byznys, který Talibanu pomáhá financovat povstání, konstatuje analytik. Odkazuje na postřiky makových polí pesticidy a následné pokusy zajišťovat zemědělcům alternativní způsob obživy, které nikterak nezvrátily současný výsledek - letošní sklizeň opia je největší za poslední roky.

Problém má i afghánská ekonomika a byť je země největším příjemcem americké zahraniční pomoci - v roce 2014 dostala 7 miliard dolarů a letos má dostat 4 miliardy -, růst jejího HDP zpomalil ze 14% v roce 2012 na pouhých 1,5% v roce 2015, zdůrazňuje odborník. Deklaruje, že afghánské hospodářství se navíc musí vzpamatovat z odchodu cizích bojových jednotek v roce 2014, který zasadil ránu válečné ekonomice pomáhající vytvářet křehký dojem finanční stability země.

Neviditelná válka

To vše podle Kugelmana pomáhá pochopit, proč se konflikt v Afghánistánu změnil z "nevyhnutelné války" ve válku neviditelnou. Ve skutečnosti v posledních letech mnoho Američanů napříč společností očividně zapomnělo na konflikt, který nebyl téměř vůbec zmiňován ani v loňské prezidentské kampani, zdůrazňuje expert. Soudí, že Američané si zřejmě chtějí "umýt ruce" nad válkou, která je stále děsivější, přináší více frustrace a zmatků.

"V zemi bez odvodů také většina Američanů nemá přímou osobní vazbu k válce, v níž válčí jen výkvět udatných dobrovolníků," píše Kugelman. Připomíná, že mnozí z nich po návratu domů pociťují nepříjemné odcizení od spoluobčanů, kteří často berou jako trapnost, když jim mají poděkovat za jejich službu a diskuze o Afghánistánu se mnohdy blíží debatě o smrtelnosti - existuje hluboká touha změnit téma.  

Letos v létě se válka opět vrátila na scénu, když americký prezident Donald Trump v srpnu oznámil novou strategii pro Afghánistán, pochvaluje si odborník. Oceňuje, že šéf Bílého domu dal americkým vojákům vůbec nějakou strategii, konkrétně zaměřenou na boj s terorismem, což zahrnuje "vyhlazení IS, rozdrcení al-Káidy...a zastavení velkých teroristických útoků proti Americe".

Ačkoliv po dlouhých letech americký vrchní velitel předestřel novou strategii pro úspěch v Afghánistánu, ta je podle analytika naneštěstí vágní, především v definici prostředků k dosažení celkem jasně popsaných cílů. "Ve skutečnosti, pokud chce Amerika eliminovat terorismus v Afghánistánu a vytvořit celkově větší stabilitu, bude potřebovat doplňující ekonomickou a diplomatickou strategii," míní Kugelman. Dodává, že bude nutná také pomoc nejen od spojenců, například od Indie, ale také od problematických států, jakými jsou Pákistán a Írán.

"Nic z toho nebude jednoduché. Proto neočekávejme, že se americká štěstěna v Afghánistánu otočí," varuje analytik. Obává se, že USA pravděpodobně vstupují do obtížné nové éry nekonečné války, která předtím, než Trump oznámil svou novou strategii, zmizela z hlavních titulků a toto ohlušující ticho se brzy zřejmě vrátí.