Čínsko-americká válka na obzoru? Odborníci varují před Jihočínským mořem

Podle Denny Roye se Čína na mořích chová spíše ofenzívně. Povedlo se jí nastavit takové podmínky, ve kterých jakákoliv aktivita Spojených států vypadá jako pokud o intervenci v oblasti. Není úplně jasné, zda si vláda v Pekingu uvědomuje nebezpečí, které by svým chováním mohla způsobit. A protože politici často pochopí, že je něco v nepořádku, až když už je pozdě, oba státy by se tak mohly brzy ocitnout na prahu války.

Je potřeba si uvědomit, že ani Čína nebo spojené státy válku nechtějí, ale mnohdy se situace vymkne z rukou tak, že k ní dojde bez ohledu na přání zemí. Jihočínské moře představuje nebezpečí v tom, že je teď jak zaminované pole - každý krok armády může vyvolat výbuch, který si vyžádá nevinné životy.

Čína a USA jsou nyní v postavení, kdy jeden druhému nemůže ustoupit, protože by se tím otřásla jejich pozice ve světě. Podle odborníků jsou na vině dvě věci - čínské zabírání ostrovů a teritoriálních vod a americký požadavek na kompletní svobodu plavby. Když se střetnou tyhle dva zájmy, pak by stoupající napětí mohlo být záhy u bodu varu.

Podle Roberta Farleyho, odborníka na bezpečnost v Asii, si Čína staví na moři objekty, které by se daly popsat jako "Velká písečná zeď". Jedná se o stavbu umělé pevniny v oblasti Spratlyových ostrovů, čímž se vytváří hustý "bodový" most. A Čína se chová, jako kdyby tyto ostrovy - ať už umělé nebo přírodní, jsou součástí jejího vlastní teritoria, na základě toho mají pak americké lodě zákaz plavby v okolí.

Když postavíme Spojené státy stranou, tak vlastnictví "nejen" Spratlyových ostrovů jsou v Jihovýchodní Asii předmětem velkých sporů. Kromě Číny si území nárokuje i Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan nebo třeba Malajsie. Přítomnost amerického námořnictva ve zdejších vodách jsou pak odpovědí na nekonečné čínské roztahování se.

Kromě mořské vody jsou v otázce i vzdušné prostory nad nimi. Již několikrát se stalo, že se americké stíhačky téměř střetly s čínskými letouny a diplomacie žádný z případů úspěšně nevyřešila. Těchto pár neshod válku sice nevyvolá, ale rozhodně to činí vztahy mezi zeměmi obtížnější.

A v neposlední řadě se musíme dívat i na to, co se děje pod vodou. Nedávné srážky amerických lodí dokazují, že manévrování plavidel nejspíš nebude tak úplně jednoduché. V současnosti žádný stát nepřizná, kolik ponorek má ve světových oceánech. Během studené války přitom nebylo výjimkou, že americké a sovětské ponorky čas od času do sebe "trkly". Nestávalo se to náhodou, ale velmi často to bylo výsledkem události, kdy nepřátelské plavidlo se dostalo do chráněných vod.

Denny Roy se domnívá, že náhodně vyvolané války jsou vzácné, ale rozhodně ne nemožné. Skutečný problém totiž neleží ani tak v rukou politiků jako spíše ve veřejném mínění. Čínské publikum může být občas tak zanícené, že prezidentovi Si Ťin-pching nezbude jiná možnost, než jít s davem.