Zabít Kim Čong-una? Čtěte, co by následovalo

Nyní, v 21. století, se politické vraždy zdají populárnější než kdy dříve, soudí profesor. Okazuje na příklady z KLDR a likvidaci Čang Song-tcheka (strýce diktátora Kim Čong-una) a Kim Čong-nama (diktátorova nevlastního bratra). Za překvapivější však provažuje západní spekulace a debaty o zavraždění samotného Kim Čong-una, kdy mnozí ve Spojených státech již zmiňují – a možná i připravují – „useknutí hlavy“ severokorejskému vedení.

„Koneckonců, proč neužít praxi, kterou Kim Čong-un očividně aktuálně používá proti svým nepřátelům a neodstranit jednoho člověka v zájmu potenciálního odvrácení jaderné války a záchraně milionů (lidí)?“ ptá se Gillespie. Deklaruje, že zavraždění severokorejského vůdce není dobrým nápadem, jak se může zdát některým zapáleným válečníkům.

Obtížná mise

Jako první důvod, proč nejde o dobrý nápad, odborník uvádí skutečnost, že by šlo o mimořádně obtížný úkol a případný nezdar by mohl mít katastrofální důsledky. KLDR má rozlohu 120 tisíc čtverečních kilometrů, kde hory tvoří 80%, a jde o jednu z nejvíce opevněných zemí světa, připomíná profesor. Dodává, že v zemi existuje změť tunelů a mezi 6-8 tisíci podzemími objekty, tudíž se Kim může velmi snadno schovat.

Dále v KLDR fungují silné utajování, nepředvídatelné postupy a evidentně velmi efektivní tajné služby, proto je jen velmi málo momentů, kdy se Kim může ocitnout v pomyslném zaměřovači, konstatuje Gillespie. Obává se, že pokud by k došlo k neúspěšnému pokusu o jeho likvidaci diktátora, dá se očekávat jeho zuřivá jaderná odpověď.

Druhý důvod spočívá v tom, že zatímco pokus o zavraždění cizího vůdce je v době války povolen, v mírovém stavu ho americké zákony zakazují, připomíná expert. Podotýká, že ačkoliv se Spojené státy v rámci „války s terorem“ dostaly s mimosoudním zabíjením na šikmou plochu, stále platí exekutivní výnos prezidenta Geralda Forda z roku 1976, který přišel po neúspěšných pokusech CIA o zabití kubánského vůdce Fidela Castra, zakazuje zaměstnancům federálních institucí jakkoliv se podílet na politických atentátech.

„Pochopitelně, prezident Donald Trump může tento exekutivní příkaz anulovat a připravit právní půdu pro atentát, ale nyní by jakýkoliv pokus připravit severokorejského vůdce o život byl proti americkému právu,“ píše profesor.

Třetím důvodem, je pak dle expertova názoru to, že Kimova smrt v žádném případě negarantuje vyřešení existujících problémů. V nejlepším případě by po diktátorově smrti přešla moc do bezpečnějších rukou, připouští Gillespie. Odkazuje na optimistický scénář po vzoru Borise Jelcina – tedy nástup racionálnějšího politika a záchrana světa před jadernou válkou po odstranění problematického vůdce -, varuje však, že v případě dnešní Severní Koreji mu nic nenasvědčuje.

Hadí hlava kouše i po smrti

Za pravděpodobnější odborník považuje možnost, že po likvidaci Kima by moc přešla přímo na jedno z jeho dětí dle předem odsouhlaseného nástupnického plánu, přičemž do doby, než Kimův syn dospěje a převezme moc v komunistické monarchii, by jako regentka vládla Kim Jo-čong – sestra současného diktátora, či jeho žena Ri Sol-ču.

Za předpokladu, že by neproběhl palácový převrat v rámci rodiny, pak je tento typ regentství a nástupnictví závislý na podpoře armády, míní profesor. Zdůrazňuje, že někteří vojenští velitelé se mohou pokusit dynastii Kimů svrhnout a uzurpovat si vedení pro sebe a momentálně nikdo neví, jak by si tito aktéři počínali, pokud by se skutečně k moci dostali, a zda by pracovali na ukončení konfrontace KLDR s USA.

„Alternativní možností je, že se země po takovém atentátu ponoří do totálního chaosu,“ píše Gillespie. Jako příklad uvádí zabití Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího, kdy odstranění vládce pevné ruky přineslo nebezpečnou fragmentaci a vleklé konflikty destabilizující region na dlouhá desetiletí.

Za poslední a nejpravděpodobnější možnost profesor označuje stav, kdy pomyslná „hadí hlava“ kouše ještě několik minut poté, co je odseknuta. Automaticky by se mohla spustit vojenská odpověď v souladu s protokoly připravenými pro takovou událost, naznačuje odborník. Podotýká, že armáda i obyvatelstvo KLDR by v rozhořčení nad tím, že USA zavraždily jejich milovaného vůdce, začaly pálit vším, co mají k dispozici.

Za tohoto velmi pravděpodobného scénáře by atentát na Kima přinesl zcela nechtěné důsledky a rozpoutal válku na Korejském poloostrově, zdůrazňuje expert. Uzavírá proto tvrzením, že „odseknutí hadí hlavy“ rozhodně není v případě KLDR dobrým nápadem.