Ženou v armádě KLDR? Stres i sexuální obtěžování je každodenní realitou

Být ve vojenské službě není žádný med, ve skutečnosti je to takový stres, že většina mladých žen do několika měsíců přestane i menstruovat, prozradila Lee So Yeon, uprchlice z KLDR, která nyní žije v Soulu. Sama strávila deset svého života na železných palandách v místnosti s desítkami dalších žen.

Každá z vojákyň dostala jediný šuplík na svoje osobní věci, většinou si tam ukládali uniformy. Na každé skříni pak měly ženy dvě zarámované fotografie, na jedné z nich byl zakladatel země Kim Ir-Sen, na druhé jeho nástupce Kim Čong-Il. A pokud situace se bude vyvíjet stejným směrem dál, jednoho dne tam přibude i současný vůdce Kim Čong-Un, který se dožije vysokého věku a zemře pokojně na stáří.

Je to více než deset let, kdy Lee So Yeon odešla z armády, dodnes si však zřetelně pamatuje na pach, který byl v pokojích ve dne i noci. "Byl to pot, na ten si pamatuji. Hodně jsme se potily. Naše matrace byly vyrobené ze zbytků rýže. Všechno, co jsme vypotily, skončilo v nich. Byl to neuvěřitelný smrad," vzpomíná uprchlice.

Důvodem bylo i to, že hygienické podmínky byly katastrofické. "Pro nás, pro ženy bylo velmi složité, když jsme se nemohly vykoupat. Netekla teplá voda. Místo toho se potrubí v umývárnách napojilo přímo na řeky, měly jsme tak studenou vodu, ale někdy potrubím přilezli i hadi, žáby a jiná zvěř," popisuje Lee So Yeon.

Lee So Yeon (dnes 41 let) se narodila do rodiny univerzitního profesora, má několik bratrů, kteří odešli do armády. Když v 90. letech, tehdy jako sedmnáctiletá, zemi postihl hladomor, sama se nabídla jako tisíce dalších mladých dívek jako dobrovolnice do armády. Na oplátku jí bylo přislíbeno alespoň jedno jídlo denně.

Na začátku, když mladá dívka ještě zářila patriotismem, se zdálo být vše v pořádku. Dokonce byla velmi šťastná z toho, že měli k dispozici i elektrický fén na sušení vlasů, i když kvůli výpadkům proudů prakticky neměla možnost ho ani jednou využít. Denní povinnosti mužů a žen byly podobné s tím rozdílem, že ženy musely navíc vykonávat činnosti, jako je úklid nebo vaření.

Severní Korea je tradičně společností, kde dominují hlavně muži. O žen se ještě stále říká, že patří hlavně do kuchyně. Na vojně však dívky postupně zažívaly velmi krutý a těžký režim, příděly jídla taky nebyly nejlepší. Od šesti měsíců do roka přestaly skoro všechny menstruovat, vzpomíná Lee So Yeon. jenže pro ženy to byla vlastně dobrá zpráva. Nemusely se tak tolik starat o hygienu, kdyby jim měsíčky zůstaly, nejspíš by to pro ně bylo ještě těžší.

Za Lee So Yeon se ženy přidávaly k armádě dobrovolně, od roku 2015 je však zavedená povinná vojna pro všechny. Dívky zde musí odsloužit minimálně 7 let, mladí muži pak 10 let. Od minulého roku se navíc vláda snaží - alespoň na pohled - zlepšit situaci žen v armádě. Hygienické prostředky jsou dodávány pravidelněji, novinkou je i rozdělování kosmetiky. Značka Pchjongjang Products má konkurovat věhlasným světovým značkám, jako je Chanel, Lancome nebo Dior.

Na co si však Lee So Yeon obzvlášť nerada vzpomíná, je znásilňování. Sama to však nezažila. Nezažila to žádná její kolegyně, všechny ale tvrdí, že znají někoho, kdo byl obětí sexuálního násilí. O osobních zkušenostech se severokorejským ženám mluvit nechce, což podle odborníků poukazuje zejména na to, že jsou stále událostmi traumatizované.

"Vedoucí zůstával v kanceláři ještě hodiny po pracovní době, každý den tam nějakou ženu nebo dívku znásilnil," tvrdí Lee So Yeon. Severokorejská armáda údajně bere problém velmi vážně, násilníkům v případě prokázání viny hrozí až sedm let vězení. V praxi však funguje to, že všechny postižené se bojí ostudy a nechtějí svědčit, téměř žádný sexuální zločin na ženách nebyl v minulých letech potrestán.

Lee So Yeon odešla z armády ve věku 28 let, tedy po 11 letech, ale protože nebyla zvyklá na život venku, zažívala velmi obtížné časy. V roce 2008 se rozhodla utéct ze země, na hranicích s Čínou však byla chycená. Za trest ji poslali na rok do pracovního tábora, krátce po propuštění se však o útěk pokusila znova, tentokrát již úspěšně.