Jaderná elektrárna ve Fukušimě: Co s ní dál?

Mnoho let po katastrofě, která vypustila do světa radioaktivní mrak, stále zůstává nebezpečí, že by mohla radiace uniknout do tichooceánských vod. Bezpečnostní experti radí japonské vládě, aby postupně odpad, který zbyl, vypouštěla do Tichého oceánu.

Z radioaktivní části odpadu nezbylo podle dostupných zpráv nic kromě tritia. Tento izotop vodíku je prý však v bezpečí, navíc je ho málo. Pokud by se ale nádrže s odpadem rozbily, vytekl by odpad nekontrolovatelně do oceánu.

Toho se bojí místní rybáři. Bez ohledu na to, jak je voda čistá, má jakýsi špinavý nádech. To potvrzuje fakt, že místní ryby málokdo kupuje i přes to, že jejich bezpečnost potvrzují odborníci. Kdyby navíc mělo dojít k další ekologické katastrofě, znamenalo by to pro spoustu obchodníků s rybami definitivní konec podnikání.

Oproti doby před fukušimskou havárií je poptávka po rybách z oblasti tak nízká, že na lov chodí pravidelně jen necelá polovina rybářů, kteří byli v oblasti původně, navíc nechodí každý den. I kvůli tomu počet chycených ryb klesl od roku 2010 dvanáctkrát. Naopak jen pětina obyvatelů Japonska je ochotná konzumovat potraviny z fukušimské oblasti.

Co bude dál, nikdo neví. Každý den přitéká do nádrží 150 tun radioaktivní vody. Reaktory jsou sice neopravitelné, ale stále do nich musí proudit chladící voda, aby se nepřehřály.

Pro Tokijskou elektrárenskou společnost je tato voda noční můrou. Pro snížení průtoku reaktorem vykopala společnosti mnoho studní, které mají za úkol vypustit podzemní vodu, než se dostane do reaktorů. Navíc byla postavena i jakási "ledová stěna", jež by měla částečně zmrazit zeminu kolem reaktorů.

Prozatím společnost nebude vodu do oceánu pouštět. Počká minimálně do roku 2020, kdy se sníží obsah tritia oproti době katastrofy téměř o polovinu.