Lépe než Češi se mají už i v Číně. Jak vypadá život v dnešní Říši středu?

Čínská lidová republika leží ve východní Asii a nejlidnatější zemí světa. To společně s vojenskou silou a rostoucí ekonomikou vytváří stabilní podhoubí pro vznik nové světové supervelmoce. Čína je sice oficiálně stále komunistická, avšak její ekonomika a hospodářství připomíná kapitalistický hybrid. Nesmírně pestrá a velká země má svoje sociální, etnické, územní a další problémy, obecně se však dá říci, že Číňané rychle dotahují na Čechy a za pár let nás nejspíš v platech zcela překonají.

Průměrná mzda čínského dělníka činila v minulém roce přibližně 3,6 dolarů (podle tehdejšího kurzu asi 90 korun), to je nárůst o skoro 64 procent za posledních pět let, zatímco platy v Česku spíše stagnovaly. Čína dnes už neplatí za levnou zemi, naopak mzda přeskočila průměrné platy prakticky v celé Latinské Americe a rychle se přibližují mzdám ve slabších zemích Evropské unie.

A to ještě před deseti lety se nadnárodní koncerny stěhovaly do Číny právě kvůli levné práci. Místní dělník si přišel na přibližně 1,9 dolaru za hodinu, ačkoliv přicházely zprávy o nelidských podmínkách panujících v některých továrnách, kde zaměstnavatelé využívají skoro až otrocké nebo dětské práce.

O dobré životní úrovni svědčí zejména i fakt, že v Číně se dnes nesmírně rozšiřuje konzumní způsob života, vznikají luxusní čtvrtě a slavní evropské módní domy si nemůžou vynachválit zdejší tržby. V Číně sice mnoho lidí žije v bídě, na druhou stranu na luxus se zde najde vždycky čas.

Mladé Číňany však více než ekonomika trápí velký sociální problém, a tím je především velký nedostatek nevěst, což způsobila kontroverzní politika jednoho dítěte, pomocí které chtěla vláda bojovat s rychlým populačním přírůstkem. Plán byl částečně zrušen v roce 2013, kdy komunistický sjezd usoudil, že již není třeba tak přísně regulovat porodnost a povolil rodinám ve městech děti dvě. Ovšem jen za předpokladu, že jeden z rodičů byl prokazatelně jedináček.

Změna v politice jednoho dítěte je v Číně nesmírně důležitá i z toho důvodu, že v zemi prakticky nefunguje žádný sociální nebo důchodový systém. O staré rodiče se mají postarat potomci. "Čína v posledních desetiletích prodělala a prodělává ohromné množství změn, z nichž některé jsou pozitivní, jiné negativní. V Každém případě by se však mohla Evropa mnohokrát inspirovat," řekl České televizi sinolog Štěpán Pavlík.

Pokud vás život v Číně zaujal a chtěli byste se přestěhovat za prací, pak vás bude nejspíše čekat kulturní šok. Aby se předešlo zbytečné hysterii, rozhodl se bloger Simon Siyu Xiao přijít s několika radami pro turisty a cizince, které vám poradí v nepříjemných situacích. "Předně si musíte uvědomit, že Číňané jsou velmi družní, ale málokdy vás osobně pozvou domů," říká Simon Siyu Xiao. Obvykle se kolegové po práci nebo spolužáci scházejí v restauracích a karaoke barech, kde hodují až do rána.

V evropských a amerických městech jsou pak zákazníci zvyklí na to, že supermarkety nebo nákupní parky se nacházejí na okraji města, kde mají dostatek místa pro obchod i parkoviště. To v Číně údajně není obvyklé a nákupy si nejčastěji obstaráte v centrech města. Čínská společnost je taky velmi homogenní, takže i přes dnešní globalizaci narazíte v Číně z 90 procent na příslušníky národa Han, z 9,9 procent to pak jsou etnika žijící v okolí, kteří se však Hanům velmi podobají.

Protože v Číně chybí sociální služby, je rodina velmi důležitá. Novomanželé se vždycky mohou obrátit na své rodiče a babičky a dědové fungují i jako hlídací služba pro malé děti, aby dospělí mohli do práce. Pokud se jako cizinec ocitnete v Číně na delší dobu, pak si musíte zvyknout na to, že s domovem se skrz "tradiční" sociální sítě nespojíte. Firmy jako Facebook nebo Twitter nemají na zdejší trh povolen vstup, Číňané využívají svoje vlastní sítě.

I přesto všechno jsou však Číňané velmi přátelští, říká Simon Siyu Xiao. Velké rozdíly panují mezi životem ve městě a na venkově, kam však turisté míří v mnohem menším měřítku. "Život ve městech se častí řídí heslem - pracuj tvrdě, užívej si ještě víc," tvrdí Simon Siyu Xiao. A pokud to jazyková bariéra dovolí, pak i ten málo vzdělaný dělník se rád pobaví o politice, když se o tom dočte v novinách nebo televizních zprávách. Číňané se rádi baví o všem - od konfliktu na Ukrajině po inflaci v Latinské Americe nebo problémech v Libyi. Ovšem komunistická strana se v Číně nekritizuje. Nikdy.