Americko-čínské vztahy? Blíží se bouře, varuje expert

Ideologie opět na prvním místě

Charakter americko-čínských vztahů opět definuje ideologie a ačkoliv je módní ukazovat na zvolení Trumpa coby výchozí bod mnoha trendů ve světě, v daném případě jde změna na vrub spíše čínskému než americkému vedení, deklaruje expert. Připomíná, že od svého nástupu do čela Komunistické strany Číny v roce 2012 Si Ťin-pching postupně zaujímá tvrdší ideologickou linii než jakýkoliv předchozí stranický vůdce od dob Mao Ce-tunga.  

Pod tlakem komunistické strany například komunikační aplikace WeChat souhlasila s cenzurováním "překrucování" čínské historie, které se objeví v konverzacích jejich uživatelů, a protože aplikace je využívána celosvětově, dosah opatření přesáhne hranice Číny, varuje Marino. Dodává, že obnovená snaha Pekingu o ideologickou kontrolu se projevuje i v nových pravidlech pro zahraniční univerzity působících v Číně, které byly přinuceny povolit ve svých kampusech vznik buněk komunistické strany a přiznat značné rozhodovací pravomoci stranickým představitelům.

Minulý měsíc pak Peking požadoval omluvu po společnosti Marriott poté, co hotelový řetězec v jednom ze svých dotazníků zařadil Taiwan na seznam nezávislých zemí, připomíná odborník. Poukazuje, že po výbušné reakci Číny se společnost podvolila.

"Ačkoliv se snaha Pekingu šířit ideologii za hranice neomezuje jen na Spojené státy, americká reakce je čím dál silnější," pokračuje Marino. Upozorňuje, že koncem ledna Trump oznámil podstatné zvýšení cel na čínské solární panely a pračky s odkazem na "nekalé" obchodní praktiky Pekingu a ačkoliv není jisté, zda cla dosáhnou svého cíle, jejich symbolická hodnota je vysoká, protože signalizují končící ochotu USA platit za svou otevřenost globálnímu obchodu vysokou cenu.

Během posledních měsíců tak roste odpor vůči čínským projektům a čínskému vlivu v USA a s ohledem na rostoucí ideologickou kontrolu vysokého školství ze strany čínských komunistů mnoho amerických univerzit vznáší veřejně pochybnosti o životaschopnosti sítě "konfuciánských ústavů" v amerických kampusech, uvádí analytik. Doplňuje, že američtí politologové, kteří donedávna vyzdvihovali přínos zapojení Číny do světového systému, nyní í chování Pekingu i jeho motivaci a hodnoty kritizuj.

Politolog Joseph Nye tak v souvislosti s čínským globálním vlivem odmítl mluvit o "měkké síle", ale hovoří o "ostré síle", které je třeba čelit, podotýká Marino. Odkazuje též na varování ředitele FBI z minulého týdne, že čínští studenti v USA mohou působit jako "netradiční" sběrači informací pro Peking.

Rozdíly přetrvaly a derou se na povrch

"Úvodní desetiletí vztahů mezi Čínou a Spojenými státy definovala ideologie, což z nich činilo téměř 30 let nepřátele," vysvětluje analytik. Připomíná, že od konce 70. let a uvolnění po smrti Mao Ce-tunga, především pak po reformách Teng Siao-pchinga a otevření se Číny v roce 1979, obě země upozadily největší ideologické rozdíly a sledovaly společné zájmy, od obchodu po boj s terorismem a ochranu životního prostředí.

Navzdory této spolupráci zůstávají základní ideologické rozdíly nevyřešené a zatímco je americká politická kultura nadále oddaná demokracii, otevřenosti, občanským svobodám a svobodné veřejné sféře, čínští komunisté vyznávají vládu jedné strany, autoritářství a absolutní kontrolu informací, poukazuje Marino. Doplňuje, že političtí vůdci v obou zemích si zároveň myslí, že mají historickou odpovědnost vůči zbytku světa.

Během poslední generace jsme si zvykli, že Čína a USA hledí na politické otázky optikou hledání společných zájmů, především hospodářského rozvoje a svobodného obchodu reprezentovaného pojmem globalizace, píše expert. Vysvětluje, že toto mělo vymazat vliv odlišných ideologií, ale ty v praxi nikdy nezmizely.

Obě země jsou produktem revoluce a z toho plynoucí turbulence definují jejich hodnoty, tvrdí Marino s tím, že Čína i USA si nyní myslí, že nastal čas tyto hodnoty propagovat a šířit. Dodává, že toto bude nutit americké a čínské politiky i veřejnost činit rozhodnutí, kterým se vyhýbali, přičemž na některá z nich nejsme dostatečně připraveni.

Americká politika a uvažování ve vztahu k Číně byly nastaveny pro poklidné doby a je potřeba přenastavit je pro doby bouřlivé, nabádá závěrem analytik.