Mají USA právo udeřit na KLDR? Profesoři poukázali na opomíjené skutečnosti

Není úder jako úder

"S ohledem na mezery v amerických zpravodajských informacích o Severní Koreji bychom neměli čekat do poslední minuty," citují odborníci Boltonovu výzvu k preventivnímu úderu. Deklarují, že jeho právní analýza je však pochybná a jeho strategická logika nebezpečná, protože podobně jako před invazí do Iráku v roce 2003 opomíjí důležitý rozdíl, který může existovat mezi jednotlivými formami preventivního útoku.

Podle mezinárodního práva a interpretace tzv. karolinského případu z roku 1837 Danielem Websterem může být preventivní úder legální, ale pouze pokud bezprostředně a nevyhnutelně hrozí útok ze strany nepřítele a potřeba sebeobrany je "akutní" a "značná", konstatují profesoři. Jako příklad uvádějí situaci, kdy by USA měly informace, že KLDR uvedla vojska do bojové pohotovosti, tankuje na rampách střely dlouhého doletu či rozmisťuje mobilní odpalovače raket, a mohly tedy předpokládat, že bezprostředně a nevyhnutelně hrozí útok - pak by byl preventivní úder po právní stránce přípustný a mezinárodní právo ho označuje za "předběžnou sebeobranu".

Pokud by však Spojené státy zaútočily jen kvůli obavám prezidenta Trumpa, že pokračující severokorejský vývoj raket a jaderných zbraní může zvýšit schopnost Pchjongjangu ohrozit americká města, úder by nebyl předběžný a výše uvedenou definici nenaplňoval, tvrdí experti. Deklarují, že takový preventivní úder by se z právního hlediska nelišil od situace, kdyby KLDR zaútočila na USA kvůli strachu Kim Čong-una, že Spojené státy jednoho dne udeří na Severní Koreu.

"Preventivní údery nejsou v souladu s mezinárodním právem či Chartou OSN. Ve skutečnosti má Charta pro takové operace název. Je to agrese," zdůrazňují Sagan a Weiner. Lstivý právník by podle nich mohl argumentovat, že útok na KLDR by nebyl prvním úderem, ale pouze dalším útokem v pokračující válce, jelikož korejskou válku v roce 1953 zastavilo příměří, nikoliv mírová smlouva, avšak taková interpretace by byla vratká, jelikož příměří platí na dobu neurčitou, strany se zavázaly zcela ustat v nepřátelských akcích a pokračování v boji by si žádalo nové právní ospravedlnění.

Úder není legální ani legitimní

Pak jsou zde otázky amerického práva, jelikož prezident USA ústavní pravomoc zahájit preventivní úder na KLDR nemá, pravomoc vyhlásit válku náleží Kongresu a bez jeho souhlasu může nejvyšší velitel vyslat americké jednotky na nepřátelské území výhradně v případě nouze či vojenské situace podobné válce, připomínají akademici. Boltonovu výzvu, že s útokem nelze čekat do poslední minuty, označují za neúmyslné přiznání, že takový úder by nepředstavoval nouzovou reakci, kdy prezident s odkazem na ústavu dokáže obhájit své jednání bez souhlasu Kongresu.

Bolton zmínil užitečnou analogii, která evokuje potřebu posuzovat právo v kontextu strategických imperativů - izraelské nálety na irácký reaktor v Osiraku v roce 1981 a syrský reaktor v roce 2007, poukazují odborníci. Tvrdí, že oba údery byly zřejmě nelegální, jelikož Izrael nečelil bezprostřední hrozbě, ale dá se rovněž argumentovat, že jednal moudře s ohledem na dlouhodobé ohrožení ze strany diktatur v Bagdádu a Damašku a jen malé riziko, že jeho útok spustí válku. "Tyto útoky lze z právního hlediska nazval nelegálními, ale legitimními. Izrael může argumentovat, že jeho formální porušení práva by mělo být omluveno, jelikož ochránilo svět před jadernou hrozbou z Iráku a Sýrie," píše profesoři.

Zde ovšem Boltonova analogie končí, jelikož zásadním rozdílem mezi případným americkým preventivním úderem a izraelskými nálety v letech 1981 a 2007 je načasování a předvídatelné důsledky, konstatují Weiner se Saganem. Vysvětlují, že Izrael útoky na zatím neaktivní reaktory neriskoval jadernou odvetu, zatímco KLDR již dokáže vést jaderný úder na Jižní Koreu a Japonsko či zdevastovat Soul dělostřeleckou palbou, ačkoliv její schopnost zasáhnout pevninu USA je nejistá.  

Poslední strategickou nelogičností Boltonovy obhajoby preventivní války je tedy podle odborníků skutečnost, že je příliš pozdě na to, aby útok nevyvolal nepřijatelnou odvetu. Žádný americký preventivní úder nemůže garantovat stoprocentní efektivitu a pokud by zbyla byť jediná severokorejská jaderná zbraň a byla odpálena na Soul, okamžitě by usmrtila odhadem 622 tisíc Jihokorejců, podobná katastrofa by mohla postihnout i Tokio, uvádějí profesoři. Doplňují, že v Jižní Koreje a Japonsku se navíc nachází na 250 tisíc amerických občanů a 68 tisíc amerických vojáků, jejichž životy se rovněž ocitly v ohrožení.

"Navzdory Boltonově entusiasmu neexistují přijatelné vojenské možnosti pro konfrontaci se Severní Koreou," zdůrazňují Sagan a Weiner. Dodávají, že Kongres sice nemůže do výběru prezidentova poradce pro národní bezpečnost mluvit, ale měl by hlasitě odmítnout nebezpečné výhrůžky zahájením nelegální a katastrofální preventivní války.