V poslední době se opět rozhořívá spor o Tchaj-wan. Čína jasně dává najevo, že je to její území a je ochotna k jeho ovládnutí použít i zbraně. Spojené státy dali již několikrát najevo, že jsou Tchaj-wanu pomoci udržet jeho nezávislost. Co však na podobné spory Tchajwanci? Jsou ochotni svoji zemi bránit?
Na Tchaj-wan po roce 1949 uprchli z pevninské Číny poražení nacionalisté. Založili zde s podporou USA Čínskou republiku. Tu původně považovala za legitimní stát většina zemí. Zasedala dokonce jako zástupce Číny v radě bezpečnosti OSN. Na Tchaj-wanu byly i silné americké vojenské síly. Vše se však změnilo s normalizací vztahů s pevninskou „rudou“ Čínou v 70. letech. Po uzavření dohody USA a Čínské lidové republiky se americká armáda z Tchaj-wanu stáhla a Čínská republika byla v OSN nahrazena Pekingem. Od té doby sílí tlak Pekingu na znovupřipojení Tchaj-wanu pod jeho vládu.
Peking se pokouší často dát vzpurnému ostrovu za vyučenou a ukazuje svou sílu. Spojené státy se pokouší státu, se kterým dnes nemají oficiální kontakty diplomaticky pomáhat. Někdy ovšem taková pomoc vede ještě do větších problémů. V roce 2003 se tehdejší americký prezident vyjádřil, že Spojené státy jsou připraveny hájit Tchaj-wan za všech okolností což vyvolalo vlnu pobouření v Pekingu. Pro USA by pomoc Tchaj-pei byla velmi problematická. Nejbližší vojenské síly jsou na Filipínách nebo Japonsku. Vzhledem k významnému pokroku, které čínské vojenské námořnictvo udělalo, by se jednalo o velmi nebezpečnou záležitost.
Co však na spory o Tchaj-wan říkají sami Tchajwanci? Mezi Tchajwanci není armáda oblíbená a většina mužů se povinné vojenské službě ráda vyhne. Navíc vztahy s pevninskou Čínou se od 90. let normalizují. Většina Tchajwanců ji navštívila a není pro ně „neznámým rudým démonem“ jako kdysi. Jak drtivé to pro samostatnost Tchajwanu je ukázaly průzkumy. V roce 2003 byla drtivá většina lidí (70%) pro nezávislost a 85, 4% jich bylo ochotno bránit svoji vlast se zbraní v ruce. To bylo ochotno i 77% lidí z lidí, co nezávislost nepodporovali.
Dnes je situace daleko složitější. Podle posledních průzkumů je 85,8 % lidí pro zachování současného statutu ostrova, ten je označován jako status quo, 5 % chce nezávislost a jen 2,2 % chce spojení s Pekingem. Na to, co by dělali, kdyby vypukla válka s Čínou, 18,1% respondentů odpovědělo, že by uteklo. Jen 10,6% by svoji zemi šlo okamžitě bránit. Největší procento, 36,9%, by prý prostě šlo s davem.
Jak podotýká nationalinterest, je evidentní, že obrana Tchaj-wanu není nejdůležitější ani pro jeho obyvatele. Pokud Čína povede dál svojí propagandistickou kampaň, za pár let ji Tchaj-wan padne do náručí sám.
Související
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely
Čína , Tchaj-Wan , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
včera
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
20. prosince 2025 21:44
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
20. prosince 2025 20:36
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
20. prosince 2025 19:24
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
20. prosince 2025 18:11
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
20. prosince 2025 16:57
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
20. prosince 2025 15:46
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
20. prosince 2025 14:36
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák