Boj proti vlivu USA v jižní Asii? Rusko a Pákistán vytvoří štít

Ačkoliv se očekávalo, že se Pákistán k Rusku přiblíží vzhledem k jeho blízkým vztahům s Indií, nové vztahy v oblasti bezpečnosti pravděpodobně vytvoří jakýsi štít proti geopolitickým zájmům USA v jižní Asii. Společné zájmy Moskvy a Islamábádu v této oblasti jsou natolik patrné, že lze potvrdit i další pokračování jejich vzájemné spolupráce.

K první normalizaci rusko-pákistánských vztahů došlo za vlády ruského premiéra Mikhaila Fradkova a jeho historické cesty do Islamábádu, v roce 2007. Další prohlubování spolupráce mezi oběma zeměmi přišlo s výrazným zhoršením vztahů mezi USA a Ruskem. Moskva i Islamábád se shodly na tom, že USA jsou hlavní příčinou nestability v jižní Asii, a že je nezbytné vytvořit proti nim jakýsi štít.

Antiamerická strategie vytvořila novou vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pákistánem. V září 2016 proběhlo například první společné cvičení mezi oběma zeměmi. Rozhodnutí i nadále pokračovat v prohlubování vztahů s Moskvou učinil Pákistán po vojenském angažmá amerického prezidenta Donalda Trumpa v Afghánistánu a obvinění z pákistánské podpory islámských teroristických skupin. Islamábád se tak rozhodl, že je potřeba definitivně zabránit šíření vlivu USA v této oblasti.

Od srpna 2017, kdy Bílý dům rozhodl o vojenské misi USA v Afghánistánu, bylo primárním cílem Ruska i Pákistánu zastavit tento proces. Pákistánský ministr zahraničí Khawaja Asif během návštěvy Moskvy 20. února 2018 jasně řekl, že americká válka v Afghánistánu a vojenská kampaň Severoatlantické aliance jsou selháním největšího kalibru.

Pákistán rovněž podpořil ruské mírové vyjednávání s Afghánistánem, což jasně potvrzuje, že se snaží o omezení jakéhokoliv amerického vlivu v této oblasti, a že se v oblasti zahraniční politiky zaměřuje na nezápadní spojence.

Řešení krize v Afghánistánu je v zájmu všech globálních mocností, ale jde o to, jakým způsobem tak učinit. Moskva i Islamábád jsou zajedno v tom, že je potřeba obnovit dialog s Tálibánem, což zcela jasně odmítá Bílý dům.  

Rusko i Pákistán se mimo jiné bojí také rozšiřování vlivu Islámského státu v Afghánistánu. Ačkoliv jsou Spojené státy přesvědčeny, že se jedná o minimální riziko, Moskva i Islamábád tvrdí, že Islámský stát opakovaně rekrutuje do svých řad vojáky z Iráku a Sýrie. Tálibán se proto pokouší použít jako štít proti rozšiřování vlivu Islámského státu v severním Afghánistánu. Svým způsobem však vyhání čerta ďáblem. 

Moskva i Islamábád jsou zajedno také v tom, že by jakékoli protiteroristické intervence neměly mít za následek ohrožení svrchovanosti národních států, což podle nich USA nedělají. Jako důkaz uvádějí smrt 24 pákistánských vojáků během vojenského zásahu v hraničních oblastech.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy okamžitě využil napjaté situace mezi USA a Pákistánem, když řekl, že Moskva zcela jasně podporuje pákistánskou autonomii.