Boj proti vlivu USA v jižní Asii? Rusko a Pákistán vytvoří štít

Islamábád/Moskva - Podle nejaktuálnějších informací dochází k upevňování vztahů mezi Ruskem a Pákistánem. Jením z nich je fakt, že například 6. dubna 2018 domluvil pákistánský ministr obrany Khurram Dastgir Khan nákup několika ruských vojenských letadel a tanků. Nový kontrakt o nákupu vojenské techniky se výrazně lišil od toho předchozího, což potvrzuje budování nadstandardních vztahů mezi Moskvou a Islamábádem. Informoval o tom server The Diplomat.dom.

Ačkoliv se očekávalo, že se Pákistán k Rusku přiblíží vzhledem k jeho blízkým vztahům s Indií, nové vztahy v oblasti bezpečnosti pravděpodobně vytvoří jakýsi štít proti geopolitickým zájmům USA v jižní Asii. Společné zájmy Moskvy a Islamábádu v této oblasti jsou natolik patrné, že lze potvrdit i další pokračování jejich vzájemné spolupráce.

K první normalizaci rusko-pákistánských vztahů došlo za vlády ruského premiéra Mikhaila Fradkova a jeho historické cesty do Islamábádu, v roce 2007. Další prohlubování spolupráce mezi oběma zeměmi přišlo s výrazným zhoršením vztahů mezi USA a Ruskem. Moskva i Islamábád se shodly na tom, že USA jsou hlavní příčinou nestability v jižní Asii, a že je nezbytné vytvořit proti nim jakýsi štít.

Antiamerická strategie vytvořila novou vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Pákistánem. V září 2016 proběhlo například první společné cvičení mezi oběma zeměmi. Rozhodnutí i nadále pokračovat v prohlubování vztahů s Moskvou učinil Pákistán po vojenském angažmá amerického prezidenta Donalda Trumpa v Afghánistánu a obvinění z pákistánské podpory islámských teroristických skupin. Islamábád se tak rozhodl, že je potřeba definitivně zabránit šíření vlivu USA v této oblasti.

Od srpna 2017, kdy Bílý dům rozhodl o vojenské misi USA v Afghánistánu, bylo primárním cílem Ruska i Pákistánu zastavit tento proces. Pákistánský ministr zahraničí Khawaja Asif během návštěvy Moskvy 20. února 2018 jasně řekl, že americká válka v Afghánistánu a vojenská kampaň Severoatlantické aliance jsou selháním největšího kalibru.

Pákistán rovněž podpořil ruské mírové vyjednávání s Afghánistánem, což jasně potvrzuje, že se snaží o omezení jakéhokoliv amerického vlivu v této oblasti, a že se v oblasti zahraniční politiky zaměřuje na nezápadní spojence.

Řešení krize v Afghánistánu je v zájmu všech globálních mocností, ale jde o to, jakým způsobem tak učinit. Moskva i Islamábád jsou zajedno v tom, že je potřeba obnovit dialog s Tálibánem, což zcela jasně odmítá Bílý dům.  

Rusko i Pákistán se mimo jiné bojí také rozšiřování vlivu Islámského státu v Afghánistánu. Ačkoliv jsou Spojené státy přesvědčeny, že se jedná o minimální riziko, Moskva i Islamábád tvrdí, že Islámský stát opakovaně rekrutuje do svých řad vojáky z Iráku a Sýrie. Tálibán se proto pokouší použít jako štít proti rozšiřování vlivu Islámského státu v severním Afghánistánu. Svým způsobem však vyhání čerta ďáblem. 

Moskva i Islamábád jsou zajedno také v tom, že by jakékoli protiteroristické intervence neměly mít za následek ohrožení svrchovanosti národních států, což podle nich USA nedělají. Jako důkaz uvádějí smrt 24 pákistánských vojáků během vojenského zásahu v hraničních oblastech.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy okamžitě využil napjaté situace mezi USA a Pákistánem, když řekl, že Moskva zcela jasně podporuje pákistánskou autonomii.

Související

Více souvisejících

Pákistán Rusko Vojenská letadla

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy