Výsledky voleb v Libanonu: Šíitská strana Hizballáh získala většinu parlamentních křesel

Harírího strana neobhájila všechny své původní mandáty ani v Bejrútu, kde měla dosud nejvíc stoupenců. Podle agentury AP to svědčí o tom, že Libanonci ztrácejí víru v Harírího stranu v době stagnující ekonomiky a potíží, které Libanonu přináší dlouhý konflikt v sousední Sýrii.

Navzdory výsledku bude Harírí vůdcem nejsilnější parlamentní sunnitské formace, a bude tak mít právo sestavit novou vládu. Podle tradičního klíče musí být v Libanonu v čele vlády sunnita, parlament řídí šíita a prezidentský úřad zastává maronitský křesťan. V případě nového kabinetu půjde podle očekávání znovu o vládu národní jednoty, která zahrne i Harírího oponenty z Hizballáhu.

"Nabízím ruku všem Libanoncům, abychom zajistili politickou stabilitu a zkvalitnili život všem," řekl Harírí v televizním projevu.

Zahraničí by mělo podle něj volební výsledek hodnotit kladně. Libanon se potýká s krizí, vyvolanou kromě jiného přívalem syrských uprchlíků. Dárci a investoři zemi přislíbili 11 miliard dolarů (236 miliard Kč), avšak Libanon musí ukázat vůli provést ekonomické reformy.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett k výsledku voleb v Libanonu řekl, že pro Izrael se napříště Libanon rovná Hizballáh a že Izrael nebude v případě budoucí války dělat rozdíl mezi touto skupinou, nepřátelskou vůči Izraeli, a státem Libanon. "Izrael připíše státu Libanon zodpovědnost za jakoukoli akci, kterou proti němu Hizballáh vyvolá z libanonského území," oznámil Bennett.

Izrael, stejně jako Spojené státy, řadí Hizballáh k teroristickým skupinám, v Evropské unii je za teroristické považováno jen vojenské křídlo této organizace. Hizballáh je jedním z hlavních spojenců syrské vlády a členové jeho ozbrojené složky bojují po boku syrské armády.

Nedělní volby byly první, které se konaly od roku 2009. Ministr Mašnúk řekl, že k urnám přišlo 49 procent oprávněných voličů, což je o pět procentních bodů méně než v roce 2009.