KLDR se vysmívá USA? Americký vyjednavač podal drsné svědectví

NÁZOR - Od singapurské schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a podpisu krátkého dokumentu o čtyřech odstavcích uplynul měsíc, připomíná odborník na asijský prostor Victor Cha. Profesor z Georgetown University v komentáři pro server National Interest dodává, že událost vyvolala očekávání, že KLDR je možná konečně připravena učinit strategické rozhodnutí, vzdát se svého jaderného programu a vstoupit do mezinárodního společenství, a proto je na čase zrekapitulovat vývoj po tomto historickém setkání.

Diplomacie s KLDR není lehká

Trump na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že Kim souhlasil s tím, že se vzdá svých zbraní a Severní Korea v rámci gesta dobré vůle repatriuje zbývající válečné zajatce z korejské války a zlikviduje zařízení pro testy raketových motorů, poukazuje Cha. Doplňuje, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden podnikl již třetí cestu do Pchjongjangu, aby vyjasnil detaily singapurské deklarace, přičemž své jednání popsal jako "produktivní" a přislíbil, že budou následovat jednání o repatriacích a zmíněném testovací zařízení.

"Mám zkušenost, že diplomacie se zemí jako Severní Korea není nikdy lehká," pokračuje expert. Vysvětluje, že podobně jako Pompeo neměl on sám před svým příletem do KLDR ani tušení, kde bude pobývat a s kým se setká, což je cena za jednání se Severokorejci, kdy většina diplomatických zvyklostí zkrátka neplatí.

Navzdory tomu zůstávají výsledky po Singapuru daleko za očekáváním, konstatuje profesor. Zdůrazňuje, že KLDR stále nezlikvidovala testovací zařízení  pro raketové motory, ačkoliv Trump tvrdí opak - ba co víc, spekuluje se, že zmíněné zařízení se týká motorů na kapalné palivo, zatímco se Severokorejci již posunuli k sofistikovanějším motorům na palivo tuhé, což rozhodně není velký pokrok při odzbrojování tamního režimu.

Pompeo sice tvrdí, že jeho jednání v Pchjongjangu bylo "produktivní", ale severokorejská tisková agentura s odvoláním na nejmenované režimní představitele uvádí opak a požadavky USA na denuklearizaci označila za "vydřidušství", konstatuje expert. Dodává, že další pracovní jednání o tomto tématu nemají jasné datum, což sotva je sotva povzbuzující v kontextu Pompeových tří návštěv severokorejské metropole, která se již stala nejčastějším cílem cest krátce sloužícího ministra.

Navíc, na jednání o repatriaci zajatců, které - jak Trump prozradil - mělo proběhnout 12. července, se severokorejská strana nedostavila, poukazuje Cha. Deklaruje tedy, že vývoj pro singapurské schůzce není nikterak působivý, avšak stále nedospěl čas k přerušení diplomacie, už je z důvodu, že současné rozhovory jsou podstatně lepší než situace před rokem, kdy Trumpova administrativa aktivně zvažovala vojenský úder na severokorejský režim, který by eskaloval v ničivou válku.

Severokorejský výsměch

Trump také neúmyslně vytvořil pro Kima "publikum" a kdysi izolovaný mladý vůdce si očividně užívá vystupování na mezinárodní scéně a schůzky se svými protějšky z USA, Číny a Jižní Koreje, uvádí expert. Dodává, že běží spekulace o možné účasti Kima na podzimím Valném shromáždění OSN, která však bude stěží představitelná, pokud vůdce nezačne plnit nějaké přísliby ze singapurské deklarace.       

Pompeo tak nemá na výběr a musí dál jednat a navzdory malým nadějím vládaným do jednání Trumpa s Kimem jsou i současné rozhovory s KLDR o denuklearizaci mírným úspěchem, přiznává odborník. Očekává, že podobně jako před 10 lety, kdy se sám rozhovorů se Severokorejci účastnil, bude v centru pozornosti rozpis konkrétních kroků, protože Pchjongjang se vysmívá odzbrojení bez důležitých amerických ústupků - uvolnění sankcí, normalizace vztahů, uzavření mírové smlouvy či energetické a hospodářské pomoci -, zatímco USA trvají na tom, že jen denuklearizace je klíčem k takovému postupu.    

Je možné, že Trump se pokusí prolomit zmíněný kruh nabídkou některého z uvedených kroků, především normalizací vztahů a smlouvou ukončující korejskou válku, míní Cha. Přiznává, že by šlo o historický moment, který by korespondoval s Trumpovou touhou získat Nobelovu cenu za mír za něco, co se jeho předchůdcům nepodařilo, ale pořád neexistují záruky, že by takové kroky skutečně přiměly Kima vzdát se navždy jaderných zbraní a balistických střel.

"Koneckonců, severokorejským cílem je dosáhnout faktického uznání od Spojených států coby jaderné mocnosti a vést rozhovory o redukci zbrojení, které omezí napětí na poloostrově, ale nedenuklearizují ho," píše profesor. Domnívá se, že pro Trumpa může být i částečná denuklearizace příležitostí k oznámení vítězství, především pokud by takovou nedokonalou dohodu využil ke stažení amerických vojáků z Jižní Koreje.

Šéf Bílého domu již jednostranně pozastavil americko-jihokorejská vojenská cvičení kvůli jejich údajné "provokativnosti" a "nákladnosti", navíc od 90. let dává jasně najevo, že nechápe, proč by USA měly platit náklady za pobyt svých vojsk v Jižní Koreji, když jde o "bohatou zemi", která se může bránit sama, nastiňuje odborník. Varuje však, že pokud Trump považuje stažení amerických jednotek za konečné řešení, kterým se odstřihne od problému, pak pouze trvale poškodí spojenecké vazby USA v Asii a zároveň povzbudí KLDR a její přesvědčení, že zafungovala dlouhodobá severokorejská strategie předpokládající využití jaderné hrozby k odchodu Američanů z poloostrova.

"Takový výsledek by vřele uvítaly Čína a Rusko jako další důkaz úpadku americké hegemonní pozice v Asii," konstatuje Cha. Soudí, že takový vývoj by nakonec oslabil, nikoliv posílil bezpečnost Spojených států.

Související

Alexandr Lukašenko

Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.
Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 1 hodinou

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy