KLDR se vysmívá USA? Americký vyjednavač podal drsné svědectví

NÁZOR - Od singapurské schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a podpisu krátkého dokumentu o čtyřech odstavcích uplynul měsíc, připomíná odborník na asijský prostor Victor Cha. Profesor z Georgetown University v komentáři pro server National Interest dodává, že událost vyvolala očekávání, že KLDR je možná konečně připravena učinit strategické rozhodnutí, vzdát se svého jaderného programu a vstoupit do mezinárodního společenství, a proto je na čase zrekapitulovat vývoj po tomto historickém setkání.

Diplomacie s KLDR není lehká

Trump na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že Kim souhlasil s tím, že se vzdá svých zbraní a Severní Korea v rámci gesta dobré vůle repatriuje zbývající válečné zajatce z korejské války a zlikviduje zařízení pro testy raketových motorů, poukazuje Cha. Doplňuje, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden podnikl již třetí cestu do Pchjongjangu, aby vyjasnil detaily singapurské deklarace, přičemž své jednání popsal jako "produktivní" a přislíbil, že budou následovat jednání o repatriacích a zmíněném testovací zařízení.

"Mám zkušenost, že diplomacie se zemí jako Severní Korea není nikdy lehká," pokračuje expert. Vysvětluje, že podobně jako Pompeo neměl on sám před svým příletem do KLDR ani tušení, kde bude pobývat a s kým se setká, což je cena za jednání se Severokorejci, kdy většina diplomatických zvyklostí zkrátka neplatí.

Navzdory tomu zůstávají výsledky po Singapuru daleko za očekáváním, konstatuje profesor. Zdůrazňuje, že KLDR stále nezlikvidovala testovací zařízení  pro raketové motory, ačkoliv Trump tvrdí opak - ba co víc, spekuluje se, že zmíněné zařízení se týká motorů na kapalné palivo, zatímco se Severokorejci již posunuli k sofistikovanějším motorům na palivo tuhé, což rozhodně není velký pokrok při odzbrojování tamního režimu.

Pompeo sice tvrdí, že jeho jednání v Pchjongjangu bylo "produktivní", ale severokorejská tisková agentura s odvoláním na nejmenované režimní představitele uvádí opak a požadavky USA na denuklearizaci označila za "vydřidušství", konstatuje expert. Dodává, že další pracovní jednání o tomto tématu nemají jasné datum, což sotva je sotva povzbuzující v kontextu Pompeových tří návštěv severokorejské metropole, která se již stala nejčastějším cílem cest krátce sloužícího ministra.

Navíc, na jednání o repatriaci zajatců, které - jak Trump prozradil - mělo proběhnout 12. července, se severokorejská strana nedostavila, poukazuje Cha. Deklaruje tedy, že vývoj pro singapurské schůzce není nikterak působivý, avšak stále nedospěl čas k přerušení diplomacie, už je z důvodu, že současné rozhovory jsou podstatně lepší než situace před rokem, kdy Trumpova administrativa aktivně zvažovala vojenský úder na severokorejský režim, který by eskaloval v ničivou válku.

Severokorejský výsměch

Trump také neúmyslně vytvořil pro Kima "publikum" a kdysi izolovaný mladý vůdce si očividně užívá vystupování na mezinárodní scéně a schůzky se svými protějšky z USA, Číny a Jižní Koreje, uvádí expert. Dodává, že běží spekulace o možné účasti Kima na podzimím Valném shromáždění OSN, která však bude stěží představitelná, pokud vůdce nezačne plnit nějaké přísliby ze singapurské deklarace.       

Pompeo tak nemá na výběr a musí dál jednat a navzdory malým nadějím vládaným do jednání Trumpa s Kimem jsou i současné rozhovory s KLDR o denuklearizaci mírným úspěchem, přiznává odborník. Očekává, že podobně jako před 10 lety, kdy se sám rozhovorů se Severokorejci účastnil, bude v centru pozornosti rozpis konkrétních kroků, protože Pchjongjang se vysmívá odzbrojení bez důležitých amerických ústupků - uvolnění sankcí, normalizace vztahů, uzavření mírové smlouvy či energetické a hospodářské pomoci -, zatímco USA trvají na tom, že jen denuklearizace je klíčem k takovému postupu.    

Je možné, že Trump se pokusí prolomit zmíněný kruh nabídkou některého z uvedených kroků, především normalizací vztahů a smlouvou ukončující korejskou válku, míní Cha. Přiznává, že by šlo o historický moment, který by korespondoval s Trumpovou touhou získat Nobelovu cenu za mír za něco, co se jeho předchůdcům nepodařilo, ale pořád neexistují záruky, že by takové kroky skutečně přiměly Kima vzdát se navždy jaderných zbraní a balistických střel.

"Koneckonců, severokorejským cílem je dosáhnout faktického uznání od Spojených států coby jaderné mocnosti a vést rozhovory o redukci zbrojení, které omezí napětí na poloostrově, ale nedenuklearizují ho," píše profesor. Domnívá se, že pro Trumpa může být i částečná denuklearizace příležitostí k oznámení vítězství, především pokud by takovou nedokonalou dohodu využil ke stažení amerických vojáků z Jižní Koreje.

Šéf Bílého domu již jednostranně pozastavil americko-jihokorejská vojenská cvičení kvůli jejich údajné "provokativnosti" a "nákladnosti", navíc od 90. let dává jasně najevo, že nechápe, proč by USA měly platit náklady za pobyt svých vojsk v Jižní Koreji, když jde o "bohatou zemi", která se může bránit sama, nastiňuje odborník. Varuje však, že pokud Trump považuje stažení amerických jednotek za konečné řešení, kterým se odstřihne od problému, pak pouze trvale poškodí spojenecké vazby USA v Asii a zároveň povzbudí KLDR a její přesvědčení, že zafungovala dlouhodobá severokorejská strategie předpokládající využití jaderné hrozby k odchodu Američanů z poloostrova.

"Takový výsledek by vřele uvítaly Čína a Rusko jako další důkaz úpadku americké hegemonní pozice v Asii," konstatuje Cha. Soudí, že takový vývoj by nakonec oslabil, nikoliv posílil bezpečnost Spojených států.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval mezinárodní společenství před prohlubující se vojenskou spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem. Podle poznatků ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva aktivně připravuje na přijetí dalších severokorejských vojenských jednotek. Ruská strana navíc využívá své satelitní kapacity k podpoře vojenských úderů prováděných íránským režimem a jemu nakloněnými skupinami na Blízkém východě. Ukrajinský lídr zdůraznil, že toto trojstranné partnerství představuje vážnou hrozbu, která výrazně přesahuje hranice evropského kontinentu.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Kim Čong-un ,  Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

před 1 hodinou

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 5 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 8 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 11 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy