Let MH370: Vyšetřovatelé zveřejnili závěrečnou zprávu. Proč zmizelo letadlo se 239 lidmi na palubě?

Kuala Lumpur - V březnu 2014 se na cestě z Kuala Lumpuru do Pekingu ztratilo letadlo s 239 lidmi na palubě. Co se stalo s letem MH370 společnosti Malaysia Airlines je od té doby záhadou. Příčinu jeho zmizení dodnes neznají ani vyšetřovatelé.

Malajská vláda dnes zveřejnila konečnou zprávu z vyšetřování umizení letu MH370. V ní se uvádí, že vyšetřovatelé „nemohou vyloučit možnost, že stroj někdo unesl". „Tým není schopen určit skutečnou příčinu zmizení letu MH370," řekl novinářům šéf vyšetřovacího týmu Kok Soo Chon.

Otázka podle něj zůstane nezodpovězena do doby, než se najde trup letadla. „Přesvědčivou odpověď bude možné poskytnout, pouze pokud bude nalezen vrak," dodal vyšetřovatel.

Zpráva má celkem 400 stran a píše se v ní, že letadlo bylo ručně odkloněno z dráhy a že tedy nešlo o mechanickou chybou. „Otočka nebyla udělána prostřednictvím autiopilota, ale manuálním ovládáním,“ uvedl Kok Soo Chon. Zásah třetí strany prý tak nemůže být vyloučen. 

Rodiny lidí, kteří byli na palubě, jsou rozzlobené, že stále nevědí, co se stalo s jejich blízkými. A ani nová zpráva je neuspokojila, protože prý zůstává stále mnoho otázek. navíc prý nepřináší vůbec nic nového. „Je to velké zklamání," řekla podle Daily Mail Intan Maizura Othmanová, jejíž manžel pracoval na palubě letu MH370 jako steward. „Jsem frustrovaná. Ve zprávě není nic nového.“

Podle poslední vyšetřovací verze havaroval pilot Zaharie Amad Shah úmyslně. Nad Jihočínským mořem měl provést ostré odklonění letadla tak, aby proletěl nad rodným městem Panang. Otočku nacvičoval i na trenažéru. Zmizení letadla měl naplánovat včetně letu podél thajsko-malajské hranice, aby zabránil tomu, že budou přijata bezpečnostní opatření. Poté buď namířil stroj do moře, nebo létal tak dlouho, dokud stroji nedošlo palivo. Stroj po zmizení z radarů letěl ještě přibližně sedm hodin. 

Předpokládá se, že se Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines zřítil v jižní části Indického oceánu západně od australského pobřeží, když se z neznámých důvodů odklonil od své trasy.

Pátracím týmům se navzdory rozsáhlé mezinárodní operaci a následnému soukromému hledání v Indickém oceánu nepodařilo vrak letadla objevit. Na plážích ostrova Mauricius a na březích Tanzanie či francouzského ostrova Réunion se ale našly trosky, u nichž se potvrdilo, že pocházejí ze zmizelého letu MH370.

Související

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Před 10 lety zmizel let MH370 z radarů. Příbuzní žádají obnovení pátrání

Před velvyslanectvím Malajsie v Pekingu se v pátek sešli příbuzní čínských pasažérů letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, aby společně připomněli desáté výročí stále neobjasněného zmizení letadla. Boeing 777 s 239 pasažéry na palubě, který byl na cestě z Kuala Lumpuru do Pekingu, zmizel z radarů dne 8. března 2014. I přes rozsáhlé pátrání, které bylo v historii jedním z největších, nebylo letadlo nikdy nalezeno.

Více souvisejících

Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014) Malajsie Malaysia Airlines

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy