"Chceme být společně hýčkáni v náruči našeho vůdce.“ Je možné sjednocení Severní a Jižní Korey?

V roce 2000 se obě země dohodly, že princip „jedné země, dvou systémů“ jako prozatímní krok k sjednocení. Podle této idey se rozdělené země Korejského poloostrova spojí do určitého federálního útvaru složeném s dvou regionálních systémů s vlastní politickou ideologií.

Takovýto typ sjednocení je zvláště prosazován KLDR. 95% severokorejských přeběhlíků považuje sjednocení za nutné, podle výzkumu Institutu pro mírová a unifikační studia Soulovské Národní Univerzity z roku 2017. „Rozumíme tomu, že bychom měli uznat rozdíly mezi Severem a Jihem o ideologii, náboženství, víře a podobně, a vzájemně spolupracovat," vysvětlil jeden severokorejský přeběhlík a dodal, že si vzpomíná na to, jak byl učen, „že toto sjednocení by také pomohlo vyřešit naše ekonomické obtíže."

Severokorejští občané oslovení agenturou Reuters se též pozitivně vyjadřovali o sjednocení se svým sousedem. „ Sever a Jih je jedna krev“, sdělila reportérům jedna číšnice. „Chceme všichni společně žít, hýčkáni v náruči našeho vůdce Kim Čong-una.“ Všichni oslovení občané vyjadřovali přesvědčení, že sjednocení je možné díky osobě Kim Čong-una.

Oslavné zpěvy na adresu severokorejského vůdce však mohly být dány přítomností oficiálního strážce, doprovázejícího každého zahraničního reportéra v KLDR. Skutečné názory Severokorejců tak nelze zjistit.

Severokorejský režim ideu sjednocení prosazuje uvnitř i vně KLDR. Podle Lima Eul-chula, profesora severokorejských studií na Kyungnamské univerzitě v Soulu, si režim uvědomuje, že sjednocení je nepravděpodobné, přesto o něm neustále mluví, protože mu poskytuje možnost zlepšit vztahy se svým jihokorejským sousedem.

Nedůvěřivá Jižní Korea

Jižní Korea je ohledně sjednocení mnohem skeptičtější. V průzkumu Institutu pro mírová a unifikační studia se pro to vyjádřilo jen 53% oslovených respondentů. Lim vysvětluje, že pro Jihokorejce není „idea sjednocení tak přitažlivá, protože jim ihned připomíná tíží nákladů spojených s unifikací.“

Institut pro sjednocení vzdělání, vzdělávací složka ministerstva pro sjednocení Jižní Koreje, na svých stránkách otevřeně tvrdí, že severokorejská představa sjednoceného Korejského poloostrova má „malou možnost stát vzhledem ke skutečnosti chybějícího historického precedentu."

Jižní Korea se bojí, že by všechny náklady spjaté s nákladným procesem unifikace – které by mohly být ve výši až 5 biliónů dolarů – by nesla sama. Jihokorejci též se obávají, že KLDR se chce sjednotit jen proto, aby se tím vyhnula ekonomickým sankcím.

Financial Times poukazují též na to, že jihokorejští konzervativci mají strach z toho, že Mun dohodne mírovou smlouvu, ve které KLDR dosáhne uvolnění ekonomických sankcí, přičemž ale bude stále moci postupovat ve svém jaderném programu. Podle Financial Times je Jižní Korea politicky velmi rozdělenou zemí, ve které na jedné straně existují ultrakonzervativci, kteří žádají USA, aby KLDR vybombardovaly, a na druhé straně jsou zde radikální levičáci, kteří chtějí okamžité stažení amerických vojsk. Tato vnitřní nesourodost zamezuje utvoření jednotné pozice ohledně sjednocení obou zemí a činí ji velice nepravděpodobnou.