Čína otevře nejdelší most světa přes moře. Tají se z něj dech, valí se i kritika +VIDEO

Stavba mostu začala před devíti lety a vyšla na 20 miliard dolarů (přes 449 miliard Kč). Slavnostního otevření se má ve městě Ču-chaj v jihočínské provincii Kuang-tung zúčastnit čínský prezident Si Ťin-pching společně s nejvyššími představiteli Hongkongu a Macaa. Pro běžnou dopravu začne most fungovat ve středu.

Původní termín otevření mostu byl stanoven na rok 2016, stavbu ale zbrzdilo zkoumání dopadu projektu na životní prostředí, vyšetřování korupce i překročení rozpočtu. Během jeho budování navíc přišlo o život sedm dělníků a dalších 275 bylo zraněno. Většina úmrtí byla spojena s pádem z velké výšky.

Most představuje klíčový prvek plánu Pekingu pro těsnější propojení 11 měst delty Perlové řeky, která pokrývá 56.000 kilometrů čtverečních a je domovem 68 milionů lidí.

Součástí mostu jsou dvě šestiproudové silnice a tunel dlouhý 6,7 kilometru, který byl vyhlouben, aby nebyly projektem narušeny frekventované lodní trasy v oblasti. Tunel vede mezi dvěma uměle vytvořenými ostrovy.

Most byl projektován tak, aby odolal zemětřesení o síle až 8,0 stupně, supertajfunu či nárazu velké nákladní lodě. Na stavbu se spotřebovalo přes 400.000 tun oceli.

Přestože čínské úřady kladou důraz na zkrácení doby jízdy mezi Hongkongem, Macaem a pevninskou Čínou, majitelé soukromých vozidel v Hongkongu nebudou smět na most bez zvláštního povolení. Většina řidičů bude muset zaparkovat v hongkongském přístavu a přesednout na kyvadlový autobus, jehož cena se za jednu cestu pohybuje mezi osmi a deseti dolary (až 220 Kč).

Mostní projekt se stal terčem ostré kritiky v Hongkongu, kde většina obyvatel netouží po těsnějším spojení s Macaem či pevninskou Čínou a obává se, že město zaplaví čínští turisté. V roce 2016 Hongkong zaznamenal 56,7 milionu návštěv turistů, uvádí CNN.

Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Základní zákon ale obyvatelům Hongkongu zaručuje rozsáhlé osobní svobody, včetně svobody projevu, i nezávislou justici, které obyvatelé pevninské Číny nemají. V posledních letech nicméně Peking stále častěji zasahuje do vnitřních záležitostí Hongkongu.

Ambiciózní projekt vyvolal také četné kritiky ekologů. Delta Perlové řeky je totiž domovem ohrožené populace čínských bílých delfínů. Hongkong na obavy reagoval vytvořením mořských rezervací k ochraně delfínů a dalších prvků místního ekosystému.