Vojenský střet USA a Číny? Pravděpodobnější než by bylo příjemné, varuje analytik

V době, kdy obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem nevykazuje známky ústupu a čínská politika v Jihočínském moři výrazně komplikuje vzájemné vztahy obou zemí, mohou události jako Americko-čínský diplomatický a bezpečnostní dialog nabývat na významu, konstatuje Daniel R. DePetris. Analytik působící v think tanku Defense Priorities v komentáři pro server National Interest připomíná, že američtí ministři Jim Mattis a Mike Pompeo na poslední z těchto konferencí pronesli vhodná slova a označili debatu za "neskutečně produktivní".

Slova pro kamery

Mattis a Pomepem ujistili, že Spojené státy nevedou proti Číně studenou válku ani zadržovací politiku, poukazuje analytik. Zdůrazňuje však, že ponecháme-li stranou tato slova pro kamery, americko-čínské vztahy nejsou dobré, fungují přinejlepším napůl a možnost neúmyslného vojenského střetu mezi dvěma velmocemi je pravděpodobnější, než by bylo příjemné.

Územní spory v Jihočínském moři podle DePetrise "číhají" v pozadí již dlouhé roky, jak se Čína snaží své umělé ostrovy v oblasti přeměňovat ve strategické vojenské předmostí. "Ale krom dovozních cel ve stylu oko za oko jsou to rozpory ohledně Tchaj-wanu, co zůstává možná nejvýbušnějším problémem ženoucím Washington a Peking do opačných rohů," deklaruje odborník.

Rozdílné pohledy na Tchaj-wan přitom nejsou ničím novým a již před navázáním diplomatických vztahů mezi USA a Čínou šlo o břemeno v jednom z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na světě, poukazuje DePetris. Zdůrazňuje přitom, že možnost změny dlouhodobé čínské politiky pojímající Tchaj-wan za součást svého území je nulová, stejně jako není pravděpodobná možnost, že Washington zruší zákon z roku 1979 o vztazích s Tchaj-wanem a oslabí vzájemné vojenské spojenectví.

"Po desetiletí se americkým a čínským představitelům dařilo spolupracovat okolo tchajwanského problému a přijmout přístup 'shodneme se, že se neshodneme'," píše analytik. Deklaruje, že komuniké z roku 1982 o prodeji zbraní Tchaj-wanu je pro obě mocnosti stále nedotknutelný, sice nedokonalý, ale zároveň dostatečný kompromis, v rámci něhož Washington uznal nároky Pekingu na ostrov, zatímco Čína uznala americkou politiku prodeje vojenského materiálu Taiwanu.

Trumpova administrativa ovšem ohledně Tchaj-wanu zaujala nejvíce jestřábí postoj v post-studenoválečné éře, konstatuje expert. Připomíná, že ještě předtím, než Donald Trump složil prezidentskou přísahu, zavolal jako první hlava Spojených států po čtyřech desetiletích svému tchajwanskému protějšku, což zasáhlo čínskou vládu a naznačilo, že nový Bílý dům bude vůči politice jedné Číny nejvlažnější od normalizace americko-čínských vztahů v roce 1979.

Od nástupu Trumpa Washington schválil prodej vojenského vybavení Taiwanu za 1,75 miliardy dolarů, ať už šlo o torpéda, systémy včasné výstrahy či náhradní díly pro taiwanské bojové letouny, uvádí DePetris. Poukazuje, že k tomu se nadšeně přidal americký Kongres a v letech 2017 a 2018 přijal zákony potvrzující vojenské vazby USA s Taiwanem a podpořil otevření vzájemné přístavů pro vojenská plavidla, což jen přiživilo paranoiu Pekingu.

Krize se může rozšířit      

Také v Tchajwanském průlivu oddělujícím ostrov od čínské pevniny se dějí věci, konstatuje analytik. Poukazuje, že letos v dubnu zde Čínská lidově-osvobozenecká armáda pořádala cvičení s ostrými střelbami, což sice není neobvyklé, ale akce proběhla jen měsíc poté, co čínský prezident Si Ťin-pching oznámil čínskému parlamentu, že země bude pevně čelit pokusům o narušení své suverenity.

"Ani palec území velké vlasti nelze ukrojit z Číny," cituje odborník čínskou hlavu státu. Dodává, že byť nikdo neočekává střet mezi americkými a čínskými vojenskými plavidly v Tchajwanském průlivu, strategické soupeření dominuje vztahu obou zemí v mnoha oblastech - od obchodu, duševního vlastnictví a kybernetické bezpečnosti po modernizaci armád a Jihočínské moře -, což příliš nepodporuje perspektivu stability.

Washington nevysílá signály ústupu a je přesvědčen o své morální historické pravdě, zdůrazňuje DePetris. Poukazuje, že minulý měsíc Tchajwanským průlivem propluly americké lodě USS Antietam a USS Curtis Wilbur v rámci nácviku volné námořní plavby v Pacifiku, který je za Trumpa stále běžnější.

Američtí vojenští představitelé by neodváděli svou práci, pokud by se nepřipravovali na střet s čínským námořnictvem v Tchajwanském průlivu, podobně jako v Jihočínském moři, avšak jak nedávno uvedl profesor z Pekingské univerzity Ta-lej Ťie, není daleka vyloučené, že další krize v tomto prostoru se může rozšířit, připomíná analytik. Varuje, že záměrná vojenská provokace jedné ze stran či nedorozumění mohou vést k námořnímu nebo leteckému incidentu a snadno rozpoutat mezinárodní krizi mezi dvěma největšími ekonomikami a vojenskými mocnostmi světa.

USA ani Čína nemají zájem vést politiku na pokraji války, která by zničila možnost uvolnění vzájemných vztahů, domnívá se odborník. Dodává však, že Peking dlouhodobě vnímá Tchaj-wan jako nepřekročitelnou linii a Washington nadále považuje obranu ostrova za klíčový prvek své asijské politiky, a proto se prostor pro chybu nebezpečně zmenšuje.      

Související

Čínská vlajka, ilustrační fotografie

Americko-čínský spor? Analytička varuje před hrozivými scénáři

Spojené státy se v jednání s Čínou zaměřují na krátkodobé cíle, ale Peking hraje dlouhodobou hru, která ohrožuje americké zájmy. Ve svém pravidelném komentáři pro server CNN to tvrdí Samantha Vinogradová, bezpečnostní analytička, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě.

Více souvisejících

thajwan USA (Spojené státy americké) Čína

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy