Vojenský střet USA a Číny? Pravděpodobnější než by bylo příjemné, varuje analytik

V době, kdy obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem nevykazuje známky ústupu a čínská politika v Jihočínském moři výrazně komplikuje vzájemné vztahy obou zemí, mohou události jako Americko-čínský diplomatický a bezpečnostní dialog nabývat na významu, konstatuje Daniel R. DePetris. Analytik působící v think tanku Defense Priorities v komentáři pro server National Interest připomíná, že američtí ministři Jim Mattis a Mike Pompeo na poslední z těchto konferencí pronesli vhodná slova a označili debatu za "neskutečně produktivní".

Slova pro kamery

Mattis a Pomepem ujistili, že Spojené státy nevedou proti Číně studenou válku ani zadržovací politiku, poukazuje analytik. Zdůrazňuje však, že ponecháme-li stranou tato slova pro kamery, americko-čínské vztahy nejsou dobré, fungují přinejlepším napůl a možnost neúmyslného vojenského střetu mezi dvěma velmocemi je pravděpodobnější, než by bylo příjemné.

Územní spory v Jihočínském moři podle DePetrise "číhají" v pozadí již dlouhé roky, jak se Čína snaží své umělé ostrovy v oblasti přeměňovat ve strategické vojenské předmostí. "Ale krom dovozních cel ve stylu oko za oko jsou to rozpory ohledně Tchaj-wanu, co zůstává možná nejvýbušnějším problémem ženoucím Washington a Peking do opačných rohů," deklaruje odborník.

Rozdílné pohledy na Tchaj-wan přitom nejsou ničím novým a již před navázáním diplomatických vztahů mezi USA a Čínou šlo o břemeno v jednom z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na světě, poukazuje DePetris. Zdůrazňuje přitom, že možnost změny dlouhodobé čínské politiky pojímající Tchaj-wan za součást svého území je nulová, stejně jako není pravděpodobná možnost, že Washington zruší zákon z roku 1979 o vztazích s Tchaj-wanem a oslabí vzájemné vojenské spojenectví.

"Po desetiletí se americkým a čínským představitelům dařilo spolupracovat okolo tchajwanského problému a přijmout přístup 'shodneme se, že se neshodneme'," píše analytik. Deklaruje, že komuniké z roku 1982 o prodeji zbraní Tchaj-wanu je pro obě mocnosti stále nedotknutelný, sice nedokonalý, ale zároveň dostatečný kompromis, v rámci něhož Washington uznal nároky Pekingu na ostrov, zatímco Čína uznala americkou politiku prodeje vojenského materiálu Taiwanu.

Trumpova administrativa ovšem ohledně Tchaj-wanu zaujala nejvíce jestřábí postoj v post-studenoválečné éře, konstatuje expert. Připomíná, že ještě předtím, než Donald Trump složil prezidentskou přísahu, zavolal jako první hlava Spojených států po čtyřech desetiletích svému tchajwanskému protějšku, což zasáhlo čínskou vládu a naznačilo, že nový Bílý dům bude vůči politice jedné Číny nejvlažnější od normalizace americko-čínských vztahů v roce 1979.

Od nástupu Trumpa Washington schválil prodej vojenského vybavení Taiwanu za 1,75 miliardy dolarů, ať už šlo o torpéda, systémy včasné výstrahy či náhradní díly pro taiwanské bojové letouny, uvádí DePetris. Poukazuje, že k tomu se nadšeně přidal americký Kongres a v letech 2017 a 2018 přijal zákony potvrzující vojenské vazby USA s Taiwanem a podpořil otevření vzájemné přístavů pro vojenská plavidla, což jen přiživilo paranoiu Pekingu.

Krize se může rozšířit      

Také v Tchajwanském průlivu oddělujícím ostrov od čínské pevniny se dějí věci, konstatuje analytik. Poukazuje, že letos v dubnu zde Čínská lidově-osvobozenecká armáda pořádala cvičení s ostrými střelbami, což sice není neobvyklé, ale akce proběhla jen měsíc poté, co čínský prezident Si Ťin-pching oznámil čínskému parlamentu, že země bude pevně čelit pokusům o narušení své suverenity.

"Ani palec území velké vlasti nelze ukrojit z Číny," cituje odborník čínskou hlavu státu. Dodává, že byť nikdo neočekává střet mezi americkými a čínskými vojenskými plavidly v Tchajwanském průlivu, strategické soupeření dominuje vztahu obou zemí v mnoha oblastech - od obchodu, duševního vlastnictví a kybernetické bezpečnosti po modernizaci armád a Jihočínské moře -, což příliš nepodporuje perspektivu stability.

Washington nevysílá signály ústupu a je přesvědčen o své morální historické pravdě, zdůrazňuje DePetris. Poukazuje, že minulý měsíc Tchajwanským průlivem propluly americké lodě USS Antietam a USS Curtis Wilbur v rámci nácviku volné námořní plavby v Pacifiku, který je za Trumpa stále běžnější.

Američtí vojenští představitelé by neodváděli svou práci, pokud by se nepřipravovali na střet s čínským námořnictvem v Tchajwanském průlivu, podobně jako v Jihočínském moři, avšak jak nedávno uvedl profesor z Pekingské univerzity Ta-lej Ťie, není daleka vyloučené, že další krize v tomto prostoru se může rozšířit, připomíná analytik. Varuje, že záměrná vojenská provokace jedné ze stran či nedorozumění mohou vést k námořnímu nebo leteckému incidentu a snadno rozpoutat mezinárodní krizi mezi dvěma největšími ekonomikami a vojenskými mocnostmi světa.

USA ani Čína nemají zájem vést politiku na pokraji války, která by zničila možnost uvolnění vzájemných vztahů, domnívá se odborník. Dodává však, že Peking dlouhodobě vnímá Tchaj-wan jako nepřekročitelnou linii a Washington nadále považuje obranu ostrova za klíčový prvek své asijské politiky, a proto se prostor pro chybu nebezpečně zmenšuje.      

Související

Čínská vlajka, ilustrační fotografie

Americko-čínský spor? Analytička varuje před hrozivými scénáři

Spojené státy se v jednání s Čínou zaměřují na krátkodobé cíle, ale Peking hraje dlouhodobou hru, která ohrožuje americké zájmy. Ve svém pravidelném komentáři pro server CNN to tvrdí Samantha Vinogradová, bezpečnostní analytička, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě.

Více souvisejících

thajwan USA (Spojené státy americké) Čína

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy