Americko-čínský spor? Analytička varuje před hrozivými scénáři

Spojené státy se v jednání s Čínou zaměřují na krátkodobé cíle, ale Peking hraje dlouhodobou hru, která ohrožuje americké zájmy. Ve svém pravidelném komentáři pro server CNN to tvrdí Samantha Vinogradová, bezpečnostní analytička, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě.

Hrozba pro USA

Američtí vyjednávači se připravují na rozhovory s Čínou, které mají proběhnout během devadesátidenního „příměří“, což podle analytičky nehraje do karet čínským stratégům. Čínský prezident Si Ťin-pching totiž sice chce uvolnit tlak obchodní války, ale zároveň chce posilovat čínský vliv ve světě.

USA se úzce zaměřují na zvýšení prodeje sójových bobů Číně a snížení vzájemného obchodního deficitu, ale Peking není tak krátkozraký, varuje Vinogradová. Vysvětluje, že Čína se pouze zaměřuje na jiné priority, které mají často dopad na americkou bezpečnost, a proto mnoho amerických kroků vůči Číně – včetně zatčení manažerky společnosti Huawei – může vyústit v několik hrozivých scénářů.

Mezi aktivity, kterými Čína prosazuje své strategické zájmy, řadí expertka obchod. Spojené státy označují Čínu za jednu ze čtyř největších kybernetických hrozeb, přičemž Čína skutečně považuje kybernetické operace za levný nástroj pro dosažení svých cílů, a proto hodlá posilovat své schopnosti v této oblasti, konstatuje Vinogradová. Dodává, že zatímco Washington hodlá řešení kybernetických krádeží teprve zařadit do vyjednávání o vzájemném obchodu, čínští hackeři již dávno pronikly do mnoha veřejných i soukromých sítí v USA.

„Nemáme veřejně ověřitelné zprávy, že (Čína) stála za masivní krádeží dat (hotelové sítě) Marriott. Ale Čína již dříve nabourala utajované bezpečnostní informace – spolu se státem podporovanou kyberšpionáží v rámci soukromého sektoru pro komerční účely,“ uvádí analytička. Připomíná, že Čína v roce 2015 přislíbila s takovými aktivitami přestat, ale namísto toho dále zlepšuje své schopnosti.

Posílení čínské ekonomické nejistoty a její hněv na USA kvůli neústupnosti v obchodní válce tak může vést k vystupňování kyberšpionáže, která by se zaměřila na citlivé informace, demonstrovala čínské schopnosti a slabou obranyschopnost Spojených států v kyberprostoru, varuje odbornice.

Severokorejská karta

Dalším nástrojem prosazování čínských zájmů je podle Vinogradové Severní Korea. Americký prezident Donald Trump se chystá na druhou schůzku se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, zatímco Peking jasně podporuje legitimizaci Kimova režimu na mezinárodní scéně, poukazuje expertka. Dodává, že Čína se nyní příliš neobává amerického úderu na KLDR, a tak se stará méně o smír s Bílým domem a může zintenzivnit svou podporu Pchjongjangu.

Si Ťin-pching se zřejmě domnívá, že čím více bude Kimův režim integrován do světové politiky, tím méně je pravděpodobný návrat Trumpovy rétoriky o „ohni a hněvu“, soudí Vinogradová. Doplňuje, že pokud se bude Kim chovat lépe, může nastat jisté uvolnění amerických sankcí, z něhož by Čína profitovala, jelikož je největším obchodním partnerem KLDR a má zájem na obnově svého expertu do země na úroveň před vyhlášením sankcí.  

„Si údajně přemýšlí o brzké cestě do Severní Koreje,“ pokračuje analytička. Konstatuje, že si je vědom americké domněnky, že Kima jistým způsobem ovládá a má na něj určité páky a v případě neúspěchu americko-čínských obchodních jednání ho může tlačit k ústupu od dříve proklamované snahy o denuklearizaci.

Vztahy Washingtonu s Pekingem jsou komplikované a v případném střetu může Čína znepříjemnit život Spojeným státům mnoha způsoby, varuje Vinogradová. Jako příklad uvádí Tchaj-wan, jehož dlouhodobý spor s Čínou má ekonomické, bezpečnostní a diplomatické konsekvence. „Jelikož poslední tchajwanské volby přinesly vítězství pročínské strany Kuomintang, je pravděpodobné, že Čína vystupňuje své snahy o posílení pročínských nálad na Tchaj-wanu,“ očekává analytička s tím, že se Peking pokusí omezit tchajwanské spojenecké vazby, obchodní kontrakty a podporu ve světě.

Čína také ví, že bezpečnost Tchaj-wanu je klíčovým tématem v USA a jakýkoliv zvýšený tlak Pekingu na ostrov může posloužit čínským zájmům hned dvakrát, protože je v souladu s čínskou snahou o kontrolu Tchaj-wanu a zaměří pozornost Washingtonu na jeden směr čínské expanze, čímž se zvýší prostor pro jiné aktivity Číny v regionu, domnívá se expertka.

Peking také věnuje mnoho času a peněz vytváření vazeb ve třetích zemích, poukazuje odbornice. Připomíná, že Si navštívil již čtyřikrát Afriku a nedávno uspořádal další ekonomický summit, kde zdůraznil společnou budoucnost Číny a „černého kontinentu“ - kam mají směřovat čínské investice v hodnotě 60 miliard dolarů - a zatímco Čína investuje ve světě, Si nadále vede svou „dluhovou diplomacii“, která připoutává k Číně další a další země.

Američtí politici ovšem podle Vinogradové mohou chránit bezpečnostní zájmy své země, a to tím, že dají Číně jasně najevo, že bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet vzájemný obchod obou zemí, USA hodlají rázně čelit případné čínské agresi na všech frontách. „To může zahrnovat obviňování čínských hackerů a potvrzení stávajícího (amerického) závazku bránit Tchaj-wan,“ uzavírá analytička.  

Související

Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

Více souvisejících

Čína USA (Spojené státy americké) Si Ťin-pching Severní Korea (KLDR) thajwan

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy