Krize mužství v Číně? Ač má více mužů než žen, „praví muži“ vymírají

Podle Global Gender Gap Report 2018 má Čína jeden z nejvyšších nepoměrů mužů a žen na světě. Na 115 mužů se rodí 100 žen. Čína má dle odhadů o 33 miliónů více mužů.

Důvodem této generové nerovnosti je kombinace čínské porodní politiky jednoho dítěte a konzervativních tradic většinové čínské populace. Žena v čínské kultuře má menší postavení než muž. Rodiče proto po staletí usilují o mužské potomky. Není neobvyklé, že žena raději jde na potrat než aby měla dítě ženského pohlaví.

Podobné praktiky týkající se žen též existují v Indii či na Blízkém východě, případně v Africe. Co se týče Indie či muslimského světa, konzervativní rodiny dodržující staleté zvyky se zdráhají mít děti ženského pohlaví i z toho důvodu, že s jejich provdáním je spojeno obrovské věno.

V indické i muslimské společnosti se od muže očekává, že se o svou manželku postará. Pokud je chudý, bývá pro muže v těchto zemích získat manželku, protože mu jí rodina nechce provdat. V kombinaci s nedostatkovým počtem žen vzniká generace mladíků bez perspektivy získání manželky. Podle některých odborníků jsou to právě tyto pohlavní faktory, které vedou k agresivitě mladé mužské generace a následně k projevům výbušné zuřivosti v revolucích typu Arabského jara.

I čínští mladí mužové čelí podobným problémům, přesto však navzdory varováním zatím nedošlo k podobným politickým otřesům, ke kterým vedla frustrace mladíků neschopných naplnit svou tradiční mužskou roli na Blízkém východě. Ačkoliv existují jisté náznaky, že sexuální nevybouřenost se projevuje v posilování kriminality, celkově však čínští muži v porovnání se svými vrstevníky jinde překvapivě tišší.

Krize mužství v Číně

Podle sociologů lze v Číně v souvislosti s genderovou propastí vysledovat jiný trend. Mladí Číňané s nízkými platy –maséři, kadeřníci, pracovníci ve službách – se uzavírají do sebe a svou mužnost ventilují jen ve virtuálním prostoru. Tito mladíci si uvědomují, že nejsou schopni dostát svým „mužských povinností“ a sami sebe označují za lůzry“ („diaosi“), případně za „buddhistické muže“, tj. osoby nezajímající se o tento svět.

Mei Fongová, novinářka z zpravodajského serveru zaměřeného na Čínu Inkstone, popisuje případ jednoho mladého muže s nízkopříjmové rodiny, který jako obyčejný dělník ví, že bude mít obtíže s nalezením ženy. Namísto toho, aby ji hledal, případně řešit hypotéku, se raději uzamyká ve svém pokoji a hraje počítačové hry. Sám sebe nazývá „zhai nan“, doslova „domácí muž“ neboli geek.

Krize mužství v Číně se též projevuje v fenoménu tzv. „falešných žen“, tj. mužů, kteří se po večerech oblékají jako ženy. Čínská média to kritizuje jako příklad národa v krizi, kde selhala tradiční výchova. Podle čínských představitelů čínský národ, aby prosperoval, musí být tvořen pravými muži a pravými ženami, tj. muži vykazujícími hodnoty heroismu, odvážnosti, vojenskosti.

V Číně jsou „zženštilí“ mužové chápány jako projev vzrůstající ženské energie jin a klesající mužské energie jang, tj. jako nebezpečné zvrácení přirozeného řádu věcí. V kritice slabých mužů ze strany čínských médií se projevuje i výrazný  nacionalismus s jistými xenofobními, rasistickými prvky – tito muži jsou spíše než Číňany typicky „nepravými muži“ z Japonska a Koreje. Podle čínských médií současná krize mužství je připomínkou ponižujícího postavení Číny během opiových válek, kdy byla jako svého druhu slabá žena podřízena choutkám koloniálních mocností. Pro Čínu tedy muži nedostávající svým mužským povinnostem představují bořitele národní velikosti.