Státní čínská média informovala o úspěšné simulaci jaderného raketového útoku proti fiktivnímu nepříteli. Detaily o testu nebyly zveřejněny, podle odborníků je však zkouška součástí dlouhodobé čínské politiky, podle níž Peking nikdy nepoužije jadernou zbraň jako první.
Raketová vojska čínské armády (PLARF) provedla simulované odpálení mezikontinentální balistické rakety z podzemního bunkru. O úspěšném testu informovala státní televize CCTV v pondělí. Informace o tom, kdy a kde k testu vlastně došlo zveřejněny nebyly.
Cvičení je nicméně součástí dlouhodobé politiky Pekingu známé jako „No first use“, neboli NFU. V roce 1964 se země zavázala, že nikdy nepoužije své jaderné zbraně k útoku jako první. K jejich nasazení by přistoupila pouze v případě, že by se sama stala terčem jaderného úderu.
Proto se země spoléhá i na mobilní odpalovací zařízení, která jsou schována hluboko pod zemí. Toto opatření má zajistit, že přinejmenším část raket přečká i prvotní útok nepřítele. „Čínské strategické rakety jsou obvykle ukryty hluboko, v opevněných bunkrech,“ cituje provládní deník Global Times vojenského experta Song Zhongpinga.
Posádky, které tyto zbraňové systémy obsluhují musí být připraveny na stresující podmínky. „Dlouhodobý výcvik přežití v uzavřeném prostředí se pro tyto jednotky rutinou. V případě vypuknutí války musí zvládnout zajistit protiopatření,“ cituje dále deník.
Letošní zpráva americké výzvědné služby DIA varuje, že čínská raketová vojska (PLARF) modernizují své rakety. „PLARF … nadále vylepšují své prostředky jaderného odstrašení, udržují mezikontinentální balistické rakety v silech a rozšiřují mobilní systémy,“ stojí v reportu.
Podle magazínu National Interest má Čína nyní k dispozici asi 75 až 100 různých raket. Další jaderné zbraně jsou umístěny na ponorkách. Přesto je arzenál Pekingu, v porovnání se Spojenými státy nebo Ruskem, malý. Washington disponuje 3800 hlavicemi, z nichž 1750 je připraveno k operačnímu nasazení. Podobná je i situace Moskvy, která může nasadit 1600 kusů z 4350 hlavic, které vlastní. Čína disponuje „pouze 280“ jadernými hlavicemi.
Související
Trump pojede do Číny, jejího prezidenta pak pohostí v USA
Čínský odpor k Japonsku roste. Co stojí za tamní nenávistí vůči premiérce Takaichi?
Čína , Rakety , Armáda , Čínská armáda , Jaderné zbraně , Peking
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 56 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák