Po měsících zujímání pozic a růstu napětí zasedli američtí a čínští vyjednavači konečně ke stolu, aby se pokusili deeskalovat obchodní válku, poukazuje Andrew Coflan v komentáři pro server CNN. Analytik a expert na čínskou ekonomiku ze společnosti Eurasia Group připomíná, že amerického prezidenta Donalda Trumpa nejvíce zajímá vzájemný obchodní deficit, který vedl Čínu k nabídce posílení nákupu amerického zkapalněného zemního plynu a zemědělských produktů.
Řešení bude trvat roky
Část americké administrativy má ovšem větší ambice a od jednání si slibuje zlepšení přístupu na čínský trh, větší ochranu duševního vlastnictví zahraničních firem působících v Číně a snížení státních dotací pro čínské společnosti, konstatuje Coflan.
„Čínští představitelé a já se snažíme uzavřít celkovou dohodu, nenechat NIC nedořešeného na stole. Všechny z celé řady problémů budou diskutovány a snad vyřešeny,“ cituje analytik Trumpův tweet z minulého čtvrtka. Dodává, že ve hře je hodně, jelikož šéf Bílého domu hrozí, že počínaje 1. březnem zvýší cla z 10% na 25%, pokud nedojde k uzavření dohody.
Takový krok by poškodil americké firmy a na trhy vnesl značnou nepředvídatelnost, obává se expert. Pravděpodobnost, že uzavření dohody v tomto měsíci vyřeší hluboké napětí mezi USA a Čínou, ovšem považuje za nízkou.
Implementace dohody o sporných otázkách bude trvat roky, a to za předpokladu upřímné snahy čínských představitelů a existence ucelených pravidel a vynucovacích mechanismů, míní Coflan. Proto soudí, že nejpravděpodobnějším výsledkem schůzky Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem bude jen rámcová dohoda, která nastolí termíny pro řešení dlouhodobých strukturálních problémů a výměnou za čínský příslib nákupu amerického zboží se Washington zaváže nezvyšovat cla.
„Jistě, tento pravděpodobně nejlepší scénář, ucelená rámcová dohoda, by znamenal velký posun ke snížení vzájemného napětí mezi oběma zeměmi,“ píše odborník. Tvrdí, že by z ní okamžitě profitovali američtí farmáři, jejichž obilí momentálně tradiční čínští obchodníci nenakupují, stejně jako by se mohlo zlepšit politické prostředí pro americké firmy operující v Číně.
Kauza Huawei dostává nový rozměr
I takto optimistický scénář ovšem nedokáže vyřešit hlubší problémy, které mohou v nadcházejících letech ohrožovat americko-čínské vztahy, deklaruje Coflan. Za první označuje zvětšující se souvislost mezi technologiemi a bezpečností, přičemž ukázkovým příkladem je napětí okolo Huawei, jedné z největších čínských telekomunikačních firem a světového lídra v technologii 5G.
Jde o jednu z mála společností, které dokážou poskytovat vybavení potřebné k posilování telekomunikačních páteřních sítí, ale Spojené státy dlouhodobě tlačí na své spojence, kteří technologie od Huawei využívají, přičemž se odvolávají na obavy, že Čína může tyto technologie používat ke sběru zpravodajských informací, vysvětluje analytik. Tvrdí, že kampaň proti Huawei nabrala nový rozměr, když byla v Kanadě na americkou žádost zatčena ředitelka společnosti Meng Wan-čou kvůli své roli v porušování sankcí uvalených na Írán.
„Spojené státy jsou stále více ochotné používat široké spektrum nástrojů k ochraně toho, co považují za životní zájmy v technologiích příští generace – mimo jiné polovodičů, umělé inteligence, genetického inženýrství a pokročilých materiálů,“ pokračuje Coflan. Připomíná, že loni USA posílily svůj Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech, což značně omezilo schopnost čínských firem přebírat americké společnosti v klíčových odvětvích.
Ani Čína nezůstává pasivní a navzdory tomu, že průmyslová politika je klíčový problém komplikující americko-čínské vztahy, Peking nadále přiděluje finance v rámci dotačního programu „Made in China 2025“ na vývoj pokročilých polovodičů, leteckých technologií a dalšího sofistikovaného průmyslu, čímž omezuje americkou a evropskou dominanci v této oblasti, konstatuje analytik. Čína podle něj realizuje cílenou politiku náhražek, tedy rozvoje domácích firem produkujících klíčové průmyslové výrobky, například polovodiče a pokročilé stroje, aby snížila svou závislost na zahraničních společnostech.
Peking ostatně na zatčení ředitelky Huawei reagoval agresivně a na základě pochybného právního konstruktu zadržel dva kanadské občany, větně bývalého vysoce postaveného diplomata, poukazuje Coflan.
Na dohodě mezi USA a Čínou se zřejmě skutečně pracuje, připouští odborník. Má však obavy, že vztahy mezi oběma státy budou muset najít novou rovnováhu na stále vratších základech.
Související
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
USA (Spojené státy americké) , Čína , Ekonomika , Huawei , Meng Wan-čou (Huawei)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 49 minutami
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 1 hodinou
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 1 hodinou
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 1 hodinou
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 2 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 3 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 4 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 5 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 6 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.
Zdroj: Libor Novák