Afghánistán svolá radu kmenových vůdců, má vyřešit konflikt s Tálibánem

Afghánistán příští měsíc uspořádá takzvanou Velkou radu kmenových stařešinů a politických či náboženských vůdců, kteří budou diskutovat o tom, jak ukončit povstání islamistického hnutí Tálibán. S odkazem na vyjádření spolupracovníka afghánského prezidenta o tom dnes informovala agentura Reuters.

Zvláštní vyslanec afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního pro mír Umar Daudzáí sdělil, že takzvaná Velká rada (Lója džirga) bude svolána na 17. března. Čtyřdenního shromáždění se v Kábulu pod velkým stanem zúčastní více než 2000 hostí.

Rada je stovky let starou institucí, která má za cíl vytvořit konsenzus mezi znesvářenými kmeny, frakcemi a etniky. Po pádu režimu Tálibánu v roce 2001 položila základy nového politického uspořádání v zemi a od té doby se sešla ještě pětkrát.

Just finished a working lunch with Mullah Beradar and his team. First time we’ve met. Now moving on to talks.

— U.S. Special Representative Zalmay Khalilzad (@US4AfghanPeace) 25. února 2019

Tálibán vede proti kábulské vládě neúprosnou partyzánskou válku a odmítá s ní vést přímé rozhovory, neboť ji považuje za loutkový režim v područí Spojených států. Lója džirga by se mohla stát platformou pro dialog zástupců Tálibánu s širší afghánskou veřejností.

"Hlavním cílem konání Velké rady je dosažení národního konsenzu o míru v zemi," řekl Daudzáí, který býval ministrem vnitra a který shromáždění organizačně připravuje. Podle něj bude také příležitost jasně říci, že ultrakonzervativní režim zavedený Tálibánem v 90. letech s jeho přísnými tresty a omezováním práv žen byl pro Afghánce nepřijatelný. "Přínosy, zejména práva žen či svoboda projevu, nebudou předmětem žádných ústupků," řekl Daudzáí.

Zvláštní vyslanec USA Zalmay Khalilzad se dnes v Kataru setkal s delegací Tálibánu v rámci jednání, která mají za cíl dohodnout příměří 17 let trvající války a případně také dosáhnout stažení mezinárodních vojsk. Do katarského Dauhá dorazil i jeden ze zakladatelů Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar.

Američané se snaží přesvědčit Tálibán, aby zahájil rozhovory s afghánskou vládou v Kábulu. Případná jednání s radikálním hnutím by vedl Daudzáí, který řekl, že povstalci nakonec budou muset spolupracovat s vládou, pokud budou chtít splnit své požadavky na výměnu zajatců či zrušení mezinárodních zákazů cestovat pro vedoucí představitele hnutí. Daudzáí doufá, že přímé rozhovory s Tálibánem by mohly začít během dvou až tří měsíců.

Související

Více souvisejících

Tálibán Afghanistán Ašraf Ghání (prezident Afghánistánu)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy