Čína omezuje cizincům vstup do Tibetu, prý by je postihla výšková nemoc

Tibet, který Čína podle svého vlastního výkladu v roce 1950 "osvobodila mírovou cestou", se loni v prosinci stal jedním z neuralgických bodů ve vztazích Pekingu a Washingtonu.

Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který umožňuje neudělit vízum do USA čínským činitelům, kteří americkým turistům, vládním představitelům či novinářům odepřou vstup do himálajské autonomní oblasti. Čína tento krok odsoudila.

China's Great #Tibet Robbery - Know the Facts c freetibetorg #humanrights Please RT pic.twitter.com/PnkrplI7zR

Na okraj výročního zasedání čínského parlamentu řekl ve středu předseda komunistické strany v Tibetu Wu Jing-ťie, že Američané navštěvující tento region, obzvláště ti starší, a také někteří další zahraniční turisté, se "potýkají s nepříjemnostmi" ve vysokých výškách.

Podle něj Tibeťané našli několik cizinců, kteří zemřeli v důsledku místních nehostinných podmínek. "Obyčejní lidé nám říkají: Támhle je stan, lidé v něm jsou mrtví už mnoho dní kvůli nedostatku kyslíku," řekl Wu. Není přitom jasné, o jakém případu hovořil. Tibetské hlavní město Lhasa leží ve výšce asi 3650 metrů nad mořem, kde již někteří lidé mohou pociťovat známky výškové nemoci.

#tibet 60 years the only difference the pictures are in colour pic.twitter.com/Y1cUw5TIZJ

"Po zvážení zvláštností geografických a klimatických podmínek jsme v souladu se zákonem přijali řadu omezení pro cizince, kteří chtějí vstoupit do Tibetu. Neplatí to pouze pro Američany. Jiní cizinci musí rovněž splnit tyto postupy," řekl Wu. "Zatímco někteří cizinci děkují (čínské) vládě za její starost a poskytovanou pomoc, Američané 'trucují'. To je opravdu zvláštní," dodal.

Cizinci musí žádat o zvláštní povolení k návštěvě Tibetu, které je obvykle udělováno za předpokladu, že cestují se schválenými turistickými agenturami. Novináři či diplomaté však povolení neobdrží téměř nikdy. V lednu čínská vláda slíbila, že restrikce pro vstup do Tibetu uvolní.

Podle Wua neudělal dalajlama od svého odchodu ze země "jedinou dobrou věc". Wu také uvedl, že Tibeťané jsou "extrémně vděční za prosperitu, kterou jim přinesla komunistická strana". Jeden řadový poslanec v čínském parlamentu z tohoto autonomního regionu prohlásil, že u Tibeťanů neexistuje nic jako hluboká náklonnost k dalajlamovi.

Podle lidskoprávních organizací čelí Tibeťané značné perzekuci ze strany čínských úřadů. Podle loňského vyjádření Vysokého komisaře OSN pro lidská práva se podmínky v Tibetu "rychle zhoršují". Peking tato obvinění pravidelně odmítá jako neopodstatněná.

Na letošní 10. březen připadá 60. výročí neúspěšného tibetského povstání z roku 1959, které přimělo buddhistického duchovního vůdce dalajlamu opustit zemi a uchýlit se do exilu v Indii. Protivládní nepokoje v roce 2008 vyústily v útoky Tibeťanů na etnické Chany (Číňany) a jejich majetek. Podle čínských úřadů zahynulo při těchto incidentech 18 lidí a neznámý počet Tibeťanů při odvetných opatřeních.